Článek
Přes milion lidí s hypotékou v Česku se musí postupně připravovat na to, že úvěr na pořízení vlastního bydlení jim bude z rodinného rozpočtu ukusovat víc a víc peněz.
Česká národní banka pokračuje ve zdražování peněz, když tento týden zvýšila svou základní sazbu na 0,75 procenta, a guvernér Jiří Rusnok vysílá zřetelné signály, že v tom centrální bankéři hodlají pokračovat.
Ekonomičtí analytici očekávají, že by se základní sazba ČNB mohla do konce roku přehoupnout i přes jedno procento a bankéři, se kterými jsem hovořil, se většinou shodují, že úroková sazba u hypoték bude do konce roku atakovat hranici 3 procent.
Zdražení se tak dotkne drtivé většiny lidí s hypotékou, protože banky nabízely hypotéky se sazbou pod třemi procenty prakticky nepřetržitě od roku 2013 s krátkodobým atakováním tříprocentní hranice na počátku roku 2019, což ale trvalo opravdu krátce a sazby rychle klesly opět ke dvěma procentům.
Většina lidí tak má hypotéky se sazbou kolem dvou procent, mnozí i pod ní. Během osmiletého období historicky nejlevnějších hypoték se navíc počet „hypotékářů“ téměř zdvojnásobil, když překročil hranici 1,1 milionu.
V důsledku silného růstu cen nemovitostí průměrná hypotéka během této doby vzrostla z 1,6 na 3,1 milionu korun, takže růst úroků může bolet víc, i když to může vyvažovat růst mezd v posledních letech. S větším zvyšováním mezd letos počítají i firmy, ale požadavek zaměstnanců na přidání s argumentem „zdražila mi hypotéka“ budou určitě slýchat čím dál více.
Lidi s hypotékou tedy čeká období zdražování, což k velké radosti bankéřů může vést k omezení hypoteční turistiky. Ta se v době klesajících úrokových sazeb stala jedním z motorů rekordních růstů nových hypoték a mnohé menší a střední banky ji využily ke zvyšování svých podílů na trhu na úkor tří největších dominantních bank. Dlouhodobě ale nejde trh cenově podstřelovat. Při refinancování sazby tak lze čekat mnohem méně možností, kam jít ke konkurenci za lepším.
Banky navíc dlouhodobě lobbují za to, aby se zvýšily poplatky za předčasné splacení hypotéky. Na současné praxi, kterou výkladem zákona vymezila ČNB, prý prodělávají, protože ČNB neuznává účtování nákladů spojených s obstaráním peněz banky na fixní období, které si klient sám vybral a předčasným odchodem nedodržel. Jejich letošní pokus změnit zákon a poplatky dost razantně zvýšit nevyšel, ale určitě ve svém úsilí nepoleví a větší šance na úspěch budou mít po volbách. Vyšší sankce opět povedou k omezení konkurence nabízenou sazbou.
S ohledem na vysokou inflaci, rychlý růst cen nemovitostí a růst průměrné hypotéky lze navíc očekávat, že centrální banka opět sáhne k administrativním omezením dostupnosti hypoték. Tedy bude po bankách opět vyžadovat, aby klient měl při koupi bytu či domu alespoň pětinu vlastních peněz a splňoval kritéria poměru celkového zadlužení a měsíčních splátek všech úvěrů k jeho příjmům.
Suma sumárum, kdo už hypotéku nemá a nemá dost naspořeno, bude k ní mít v budoucnu cestu o dost obtížnější.
Je tu ale jedna cesta, o které se mezi bankéři začíná víc a víc mluvit, i když dohlížející Česká národní banka jí rozhodně nepřeje. A tou jsou mezigenerační hypotéky s dvou až trojnásobnou dobou splatnosti, než je dnes běžné, které by snížily měsíční splátku na úroveň dostupnější širšímu okruhu lidí.
Takové hypotéky mají samozřejmě i z pohledu regulace řadu úskalí a za tak dlouhou dobu se přeplatí násobně více než dosud, ale při poměrově nejdražších nemovitostech v Evropě a podvyživeném nájemním trhu to jedna z cest je.
Zajímají vás potíže v zásobování českých firem, rozhovory s finančníky nebo reportáže z pracovišť vrcholových manažerů? Přihlaste se k odběru Cash Only a kompletní newsletter budete každý pátek dostávat do své schránky.
