Hlavní obsah

Centrální banka vytáhla proti inflaci. Úroky jdou nahoru

Foto: Shutterstock.com

Sídlo ČNB v Praze.

Reklama

23. 6. 14:35
aktualizováno • 23. 6. 15:50

Rychlý růst cen si vyžádal akci centrálních bankéřů. Poprvé od května loňského roku posunuli základní úrokovou sazbu, a to směrem nahoru.

Článek

Inflace přestřeluje dvouprocentní inflační cíl, v květnu rostly ceny o 2,9 procenta, a centrální bankéři se rozhodli, že vyšlou signál – zvýšili základní úrokovou sazbu o 0,25 bodu na 0,5 procenta.

Obavy z toho, že by se mohla tří- a víceprocentní inflace stát novou normou převážila nad tím, že by dražší peníze mohly podvázat postcovidové oživení. Od úroků stanovených centrální bankou se totiž odvíjejí úrokové sazby úvěrů včetně hypoték.

K růstu sazeb se přikláněli i analytici. „Potvrdilo se tak očekávání i to, co je v trzích propsané. U kurzů a hypotečních úvěrů už je mírný nárůst vidět,“ říká hlavní ekonom Platební instituce Roger Dominik Stroukal.

Zvýšení úroků bude patrné hlavně u hypoték. „Nejlepší doba pro hypotéky už pominula a úrokové sazby narůstají a dál budou,“ předpokládá hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. Červnový růst sazeb podle něj nebude poslední, letos může dojít ještě k jednomu či dvěma navýšením.

Hlavními důvody ke zvyšování sazeb je vývoj inflace a také uvolňování vládních opatření, díky čemuž se opět začíná hospodářství oživovat. „Česká ekonomika by se tak díky silné tuzemské i zahraniční poptávce dříve či později začala zadýchávat,“ uvádí analytička Cyrrus Anna Píchová.

Podle hlavního ekonoma Patria Finance Jana Bureše vykazuje tuzemská ekonomika známky „přehřívání“ už nyní. „Na jednu stranu vidíme vysokou výrobní inflaci, relativně napjatou situaci na trhu práce a riziko, že výrobní inflace vstoupí do růstových očekávání, což je něco, proti čemu chce ČNB zakročit,“ popisuje Bureš.

Růstu sazeb by se ale firmy nemusely obávat. „Pro firmy nebudou úvěry nějak drahé, pořád jsou na nízké úrovni,“ ujišťuje Stroukal z Platební instituce Roger.

„Nečekáme, že by změna úrokové sazby měla zásadní dopady na vývoj ekonomiky a firem, protože klíčové jsou i další vlivy jako například celková zdravotní a ekonomická situace a očekávání u nás a v zahraničí. Řada firem ale aktuálně čelí nemalému nárůstu cen surovin a dalších vstupů. Zvýšení úrokové sazby by jim v tomto cenově-nákladovém šoku ještě navíc zvýšilo náklady externího financování,“ hodnotí Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Posílí česká koruna

S úroky bude podle ekonomů posilovat i česká koruna. „V posledních týdnech jsme na českých trzích viděli, že se na české koruně ukazují sázky na růst úrokových sazeb, které kontrastují s tím, jak k probíhající postpandemické inflační vlně přistupuje Evropská centrální banka, která je připravena držet ještě dlouho úrokové sazby beze změny,“ říká Bureš.

Česká republika tak bude mít rozdílnou měnovou politiku než eurozóna. „Teď jsme měli utaženější měnovou politiku a ten rozdíl se bude dál zvyšovat, což by k nám mohlo přilákat spekulativní kapitál a investoři by mohli skupovat české dluhopisy,“ myslí si Křeček.

ČNB musí brát v potaz i to, co se děje se státním rozpočtem. „Vláda plánuje, že vysoké schodky rozpočtu budou i v příštím roce a tato velice expanzivní rozpočtová politika nemůže být doprovázena expanzivní měnovou politikou,“ vysvětluje Křeček.

Oprava: Z textu jsme odstranili nepřesnou citaci ekonoma Dominika Stroukala. Za chybu se omlouváme.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované