Hlavní obsah

ČNB varuje: Na krizi doplatí nejvíc chudí a zadlužení

Foto: Jan Mihaliček

Jiří Rusnok, guvernér České národní banky.

Reklama

16. 6. 17:31

Ve své aktuální Zprávě o finanční stabilitě Česká národní banka přepokládá, že v následujících měsících budou mít problém se splácením hypoték hlavně lidé, kteří vydělávají do 25 tisíc korun. České banky to však ustojí.

Článek

Česká národní banka provádí každý rok tzv. zátěžové testy, kde se snaží odhadnout, jak na banky, průmyslové firmy, běžné obyvatele nebo veřejné finance dopadne budoucí vývoj ekonomiky.

Do problémů se splácením hypotéky se dostanou hlavně lidé s nižšími příjmy.

Článek si můžete poslechnout i v audioverzi.

V základním scénáři, kdy se bude ekonomika po pandemii postupně zotavovat a nezaměstnanost se zvýší jen přechodně v druhé půli roku a pak bude klesat, budou mít problémy domácnosti s nižšími příjmy. U lidí s průměrným příjmem do 20 tisíc korun hrozí, že přestane splácet až pětina.

„Vysoká míra selhání se projeví také u skupiny domácností s příjmem od 20 do 25 tisíc korun, byť v porovnání s první kategorií dosahuje téměř čtyřikrát nižší úrovně,“ stojí ve Zprávě o finanční stabilitě.

Pro banky však tito neplatiči nebudou představovat extrémní hrozbu, protože úvěrová expozice bank vůči těmto rizikovým skupinám se dlouhodobě pohybuje kolem desetiny objemu hypotečního portfolia.

Nicméně i tak půjde o miliardové ztráty. „Na základě informací známých ke konci března 2021 očekávají banky v roce 2021 celkovou tvorbu opravných položek v rozmezí 10 až 15 miliard korun, tedy nižší než v roce 2020 (zhruba 20 miliard korun). Banky nadále očekávají ziskové hospodaření mírně nad úrovní z roku 2020,“ uvádí zpráva ČNB. V této sumě ohrožených úvěrů jsou však i potenciální neplatiči z řad firem a živnostníků.

Naopak u vysokopříjmových domácností, které mají většinu hypoték v portfoliích bank, bude míra selhání takřka nulová. Situace českých domácností by se podle ČNB neměla zásadně zhoršit ani v případě silného nárůstu míry nezaměstnanosti či úrokových sazeb.

Problém by nastal, kdyby začala růst nezaměstnanost, a také úrokové sazby. Úměrně s tím by lidé, kteří přišli o práci, přestávali své hypotéky splácet. „I přes tento šok by míra selhání setrvala na historicky nízkých hodnotách okolo 1,5 procenta,“ píše ČNB.

Černý scénář

Výrazně černější scénář, kdy by se špatně dařilo průmyslu, zvýšila se nezaměstnanost, přišly další vlny covid-19 a finančně vyčerpaný stát by už neposkytoval ekonomice takovou podporu jako dosud, by však bankovní sektor přežil.

V případě naplnění nepříznivého scénáře by se míra nesplácení hypoték vyhoupla přes dvě procenta. A znovu by se do problémů dostávali nízkopříjmoví, kteří nemají žádné rezervy.

„Za této situace by se zvýšil přítok nevýkonných úvěrů u nízkopříjmových domácností a do problému se splácením hypotečního úvěru by se dostalo v průměru za jednotlivé roky scénáře až 26 procent domácností s čistým měsíčním příjmem hlavního žadatele o hypoteční úvěr do 20 tisíc korun,“ stojí ve zprávě.

Celkově za všechny domácnosti by však stále šlo o relativně mírný nárůst úvěrového rizika, který by neměl zásadně ohrozit stabilitu bankovního sektoru. Do potíží by se však mohly podle národní banky kromě tradičně zasažených oborů jako hotely, restaurace a podnikatelé z cestovního ruchu, dostat také průmyslové firmy.

Celková ziskovost tuzemských bank loni kvůli pandemii výrazně klesla, čistý zisk téměř o polovinu na o 48 procent na 47,5 miliardy korun, což je nejméně o roku 2008. Kromě oprávek, které musely banky vytvářet na potenciálně špatné úvěry, vyschly i úrokové výnosy z volné likvidity uložené u ČNB vázané na výši repo sazby.

Scénáře vývoje ekonomiky podle ČNB

Základní scénář, podle něhož by se měla ekonomika vyvíjet

– Základní scénář předpokládá v roce 2021 pozvolné zrychlování růstu domácí ekonomické aktivity díky postupnému nabytí kolektivní imunity.

– Růst reálného HDP v průměru za čtyři čtvrtletí roku 2021 dosáhne 2,3 %. V roce 2022 dochází k obnovení běžného chodu ekonomiky.

– K robustní spotřebě domácností se přidává také investiční aktivita a HDP vzroste o 3,8 %. V roce 2023 se dynamika HDP vrací do blízkosti potenciálního růstu ekonomiky na 2,9 %.

– Postupnému odeznívání pandemie odpovídá také vývoj na trhu práce, přičemž míra nezaměstnanosti dosáhne vrcholu na úrovni 3,8 % ve třetím čtvrtletí 2021 a poté začne zvolna klesat.

– Dynamika mzdového růstu bude do poloviny roku 2022 v důsledku jednorázových faktorů volatilní, poté začne trendově růst směrem k 5 % na horizontu scénáře.

Nepříznivý scénář

Nepříznivý scénář předpokládá opakující se poklesy zahraniční i domácí ekonomické aktivity zejména v důsledku dalších vln pandemie, pomalého tempa vakcinace obyvatelstva a vzniku mutací rezistentních vůči existujícím očkováním.

– Na globálních trzích by docházelo ke zhoršení sentimentu, rizikové prémie u finančních aktiv i klientských úvěrů by skokově narostly.

– Ceny zahraničních akcií a dluhopisů s nižšími stupni ratingů by v roce 2021 klesly zpět na nejnižší úrovně z první poloviny roku 2020 a v následujících letech by byl tento pokles korigován pouze částečně.

– Na pozadí negativního sentimentu a obnovení uzávěr domácí ekonomiky včetně průmyslových odvětví by došlo v druhé polovině roku 2021 a první polovině roku 2022 k dalšímu poklesu spotřeby domácností i investiční aktivity.

– Závažná epidemická situace v zahraničí by vedla k poklesu zahraniční poptávky a zhoršení hospodářské i finanční situace zejména u průmyslových odvětvích.

– HDP by v prvním roce scénáře klesl v průměru o 3,3 %, v dalších dvou letech by stagnoval při volatilním vývoji v jednotlivých čtvrtletích.

– Fiskální politika by působila v průběhu celého scénáře proticyklicky, ale rozsah podpůrných výdajových opatření by se s ohledem na růst zadlužení státu snižoval. Slabší efekt fiskálních opatření a ekonomické vyčerpání firem by se promítlo do výrazného nárůstu nezaměstnanosti a utlumeného mzdového růstu, který by se v roce 2022 přechodně dostal do záporných hodnot i v nominálním vyjádření.

Zdroj: ČNB

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované