Hlavní obsah

Černý Petr i žolík. Jak často narazíte v regále na vejce s „bonusem“?

Foto: Profimedia.cz

Šťastná slepice nemusí vždy znamenat spokojeného spotřebitele, ukázal nákupní minitest redakce SZ Byznys.

Reklama

3. 4. 7:10

Blíží se Velikonoce, Seznam Zprávy Byznys reagovaly na podnět o tom, že se v obchodech častěji objevují znečištěná vejce, a zašly se podívat do obchodu, jaká jsou k mání.

Článek

Blíží se nejdůležitější křesťanský svátek spojený s malováním vajíček. Pokud chcete mít jistotu, že si koupíte čistá vejce, tak zapomeňte na ekologické vnímání a sáhněte v obchodech po balení od slepic z klece. Pokud si tento „hřích“ neodpustíte, můžete se dočkat nemilého překvapení v podobě vajec s nechtěným bonusem, tedy trusem, kousky slámy, bahna či jiné špíny.

+2

„Dávám přednost vejcím z volného chovu. Někdy koupím čisté plato, někdy je částečně zašpiněné a někdy mě překvapí, že je po rozbalení špinavé hodně. Stává se mi to nyní častěji, to pak uvažuji, zda raději nekoupím vejce klecová, i když je kupovat nechci,“ popisuje své pocity Jiří z Liberce.

Jeho dilema je daní za odpovědnější přístup k životu, v tomto případě k přirozenějšímu chovu slepic. Způsob chovu nosnic totiž ovlivňuje pravděpodobnost, s jakou spotřebitel zašpiněné vejce vytáhne z regálu.

„Systém ustájení má rozhodně vliv na čistotu vajec. Nejvyšší míra znečištění je u vajec nosnic ve volném výběhu, poté u vajec nosnic v halách a samozřejmě nejméně u vajec nosnic chovaných v klecích (vejce se skutálí na pás hned po snesení a putuje k dalšímu zpracování, pozn. red.),“ říká Petr Majer, mluvčí Státní veterinární správy.

Jeho slova potvrzuje i předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie. „Zvyšující se počet nosnic v alternativním způsobu ustájení může být důvodem častěji znečištěných vajec. V těchto způsobech ustájení se také začíná chovat více bělovaječných nosnic, kdy je vidět více nečistot na bílých vejcích oproti hnědým,“ vysvětluje Gabriela Dlouhá, z čeho může vznikat pocit, že se člověk setká se zašpiněnými vejci častěji než v minulosti.

Na to, jak moc jsou vejce z alternativních chovů zašpiněná, má podle Majera vliv to, jak rychle se vejce po snesení seberou a vytřídí se z nich ty znečištěné či rozbité. Dále má vliv skladování vajec a to, jaká je prodleva mezi snesením a zpracováním.

„Vejce by měla být skladována v suchu při nekolísavé teplotě od +5 °C do 18 °C. Důležité je tedy nevystavovat je prudkým změnám teploty, kde hrozí riziko orosení vejce a možnost růstu plísní,“ upozorňuje mluvčí SVS.

Vejce by se podle něj také neměla až na výjimky schválené pro konkrétní balírny nikdy umývat ani mechanicky otírat, protože by se tím narušila kutikula (povrch vejce) a tím se zvýšila poréznost vůči průniku mikroorganismů dovnitř vejce. Vlhká skořápka je navíc opět ideálním prostředím pro tvorbu plísní. Pokud chce člověk vejce očistit, měl by to dělat až těsně před jeho spotřebou.

SZ Byznys se vydal na malý test do obchodů, aby zjistil, jak často může běžný kupující na znečištěná vejce narazit. Nakoupil celkem pět balení vajec z alternativního chovu – dvě plata po 30 vejcích, dvě krabice po 10 vejcích a jedno po šesti vejcích.

Jak tělu prospívají vejce

Přinášejí tělu plnohodnotné a lehce stravitelné bílkoviny, ve žloutku jsou potřebné tuky, železo, zinek a selen, měď a celá řada vitamínů (A, D, E, vitamíny skupiny B i biotin).

Žloutek je sice bohatý na cholesterol, ale konzumaci vajec se kvůli tomu není třeba vyhýbat: Kromě něj totiž obsahuje také lecitin (fosfolipid), který omezuje vstřebávání cholesterolu, i prospěšné nenasycené mastné kyseliny. Podle výsledků klinických studií konzumace vajec na zvýšení hladiny cholesterolu nemá příliš vliv, pro hladinu cholesterolu má významnější negativní vliv konzumace nasycených nebo transmastných kyselin.

Vhodné je konzumovat cca 2–3 vejce denně, nejlépe natvrdo. Větší množství vajec najednou může činit problémy tomu, kdo má potíže s trávením tuků (např. při žlučových kamenech, problémech se žlučníkem).

Zdroj: Vím, co jím a piju

Výsledek byl pestrý – zatímco jedno plato vajec po 30 bylo bez sebemenší vady, druhé obsahovalo zhruba polovinu mírně znečištěných vajec. U krabic po deseti kusech byla většina vajec čistých a jen dvě až čtyři mírně zašpiněná. Balení vajec po šesti však bylo zašpiněné zcela, a to dosti výrazně. Jedno vejce bylo přilepené ke dnu krabice a po vyjmutí prasklo, další byla znečištěna trusem, slámou, žloutkem i bílkem.

Jak je možné, že se takto znečištěný výrobek dostane do obchodu? Ačkoliv první třídění má na starosti Státní veterinární správa, která podle norem může povolit odchylky od normy do pěti procent, v ostatních fázích uvádění výrobků na trh mohou mít vejce kvalitativní odchylku vyšší.

Odchylka od normy se přitom nekontroluje v rámci jednoho balení, ale v rámci celé šarže. Podle nařízení Komise (ES) č. 589/2008 přitom platí, že pokud kontrolovaná šarže obsahuje méně než 180 vajec, pak je přípustných až 14 procent vad. Pokud kontrolovaná šarže obsahuje 180 a více vajec, pak má povoleno jen 7 procent vad.

Pravděpodobnost nalezení ošklivých vajec je tedy vyšší u menších šarží. Statisticky platí, že by zašpiněná vejce měla být rozmístěna v šarži rovnoměrně, ale praxe a minitest redakce ukázaly, že tomu tak nemusí být.

Nákup se tak může podobat loterii, kdy si nešťastník může vytáhnout černého Petra a nakoupit celé balení špinavé, nebo naopak může získat žolíka a koupit plato úplně čisté. Oba případy přitom mohou být z pohledu Státní zemědělské a potravinářské inspekce, která kontroluje jakost potravin v obchodech, v pořádku (viz infografika).

Za zašpiněné vejce se přitom podle SZPI považuje takové, kdy je znečištěna více jak jedna šestnáctina vejce, zjednodušeně plocha nehtu palce. Pokud je zašpiněná plocha menší, vejce je stále z pohledu norem čisté. Co se tedy děje, když inspekce odhalí nepřípustný počet zašpiněných vajec v obchodech?

„Když zjistíme, že podíl znečištěných vajec překračuje maximální povolené množství, tak zakážeme jejich prodej, respektive nařídíme stažení celé šarže z trhu. Zároveň zahájíme správní řízení o uložení sankce a dáme podnět Státní veterinární správě, aby došetřila vejce z chovu ve třídírně,“ říká mluvčí SZPI Pavel Kopřiva.

Podle něj však inspekce takováto pochybení nenachází často. „Není to frekventovaný prohřešek. Setkáváme se s tím u několika desítek šarží ročně,“ dodává.

Jak čistit vejce

Skořápka vejce chrání mimo jiné před průnikem mikroorganismů, a neměla by se tak až do spotřeby nijak narušovat, tedy ani čistit. Pokud je třeba vejce čistit, tak až těsně před jeho spotřebou či malováním na Velikonoce. Začít by se mělo mechanickým čištěním, teprve když nepomůže, tak použít dezinfekční roztok. Samotná studená voda způsobí to, že nečistoty na povrchu skořápky mohou začít pronikat póry do vnitřku vejce. Na čištění si raději vezměte rukavice.

Čištění na sucho

Houbička: Drsnější strana pomůže vejce očistit od veškerých nečistot a zaschlých výkalů, aniž by se na povrchu skořápky „probudily“ póry, které by vpustily bakterie do vnitřku vajíčka.

Hadřík: Hadřík z textilu dokáže také odstranit mnoho nečistot. Po použití je třeba ho vydezinfikovat a po opotřebení vyměňte za nový.

Brusný papír: Brusný papír s jemnější strukturou vyčistí vejce velmi dobře. Stačí ustřihnout čtverec o rozměru 10 cm x 10 cm, obmotat ho kolem vajíčka a jemně „šmidlat“.

Mokré čištění

Špinavé vajíčko lze omývat v dezinfekčním roztoku. V jedné misce roztoku zbavte vejce nečistot a v druhé misce ho pak znovu umyjte dočista.

Zdroj: Slepičář.cz

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované