Hlavní obsah

Češi berou na milost nenáviděné soláry. Poptávka roste, říká šéf ČEZ ESCO

Foto: ČEZ

Kamil Čermák, šéf představenstva ČEZ ESCO.

Reklama

20. 8. 2020 7:12

Solární energetika zažívá ve světě boom způsobený poklesem ceny těchto technologií. Znát je to i v Česku. A to i přesto, že se u nás mnoha lidem zdají být soláry pořád podezřelé.

Článek

Češi jsou vůči obnovitelným zdrojům často nedůvěřiví. Soláry jim navíc před deseti lety znechutil skandál kolem nezvládnutého solárního boomu. Přesto se jejich vztah k fotovoltaice začíná obracet.

„Potenciál solárních instalací je určitě větší, než jsme se historicky domnívali. Poptávka po obnovitelných zdrojích i energetických úsporách roste, jejich potenciál do budoucna vidíme ve desítkách megawattů ročně,“ říká Kamil Čermák, šéf společnosti ČEZ ESCO, která dodává sluneční instalace především na střechy.

Podle Čermáka se jednak mění mentální nastavení Čechů vůči „zeleným“ technologiím, jednak hraje roli klesající cena. Motorem obratu v myšlení jsou firmy se zahraničními vlastníky jako například Škoda Auto či Lidl. Čermák v rozhovoru také popisuje plánovanou expanzi ČEZ ESCO do Polska a na Slovensko a popisuje relativně nový byznys kolem energetických úspor v budovách.

Můžete srovnat dnešní zájem o solární instalace se situací před pěti lety, když jste vedení ČEZ ESCO přebíral?

My jsme začínali tím, že jsme instalovali soláry na střechy rodinných domků. Dlouho to vypadalo, že u toho zůstane. Tento byznys dál úspěšně běží, my jsme jej ale vyčlenili do sesterské firmy ČEZ Prodej a sami se soustředíme už jen na podnikatelskou a veřejnou sféru. Tedy na továrny, města, obce… I tam totiž roste opravdu autentická poptávka.

Kamil Čermák

Bakalářské studium absolvoval na VŠE v Praze, magisterské (byznysová komunikace) na Erasmus University Rotterdam.

Začínal jako moderátor a reportér České televize.

V 90. letech byl poradcem ministra průmyslu.

Prošel manažerskými posty v Českém Telecomu, Českých aeroliniích, ČEZ.

V letech 2012–2016 byl ředitelem vydavatelství Economia Zdeňka Bakaly.

V roce 2016 se vrátil do skupiny ČEZ – do čela společnosti ČEZ ESCO, která dodává „zelené“ technologie spotřebitelům energií.

Jaké typy firem mají o solární instalace zájem?

Zaprvé společnosti, které patří zahraničním vlastníkům. Typicky třeba Škoda Auto. Je známo, že do roku 2025 chce zvednout podíl výroby elektromobilů na celkovém objemu vyráběných vozů na 25 procent, ale méně už se ví, že si dala závazek mít do roku 2025 také uhlíkově neutrální výrobu energií.

Dále jsou to firmy, které mají velkou denní spotřebu – jako výrobní firmy či obchodní řetězce. Fotovoltaiky jsme například instalovali pro Lidl.

Už v lednu jste oznámil, že se Škodou Auto jednáte o dodávce velké střešní solární elektrárny. Jak jste daleko?

Jednáme o pilotním projektu na střešní elektrárnu s výkonem lehce přes dva megawatty. Škodovka si ale spočítala, že celkový potenciál na střechách všech jejích závodů v Mladé Boleslavi, Kvasinách a Vrchlabí je až 40 megawattů.

To by byla největší střešní solární instalace u nás.

Ano, nemůžu k tomu uvádět žádné detaily, kontrakt není podepsaný. Nejde však jen o soláry, ale také o ozelenění celé podnikové energetiky, kterou provozuje firma Ško-Energo (dodavatel energií pro Škodu v Mladé Boleslavi a tepla pro město. Dvě třetiny akcií ovládá Škoda Auto a VW, 21 % E.ON, 12 % ČEZ – pozn. red.).

Mentální obrat

Jak se na zelené technologie dívají čeští průmyslníci? Obecně k nim mají výrazně vlažnější postoj než Němci.

Celá řada českých zákazníků z průmyslu, kteří k tomu byli historicky rezervovanější, začíná mít zájem. Z řady důvodů: kvůli energetickým úsporám i snaze o bezpečnost a soběstačnost. Pak jsou tu klienti z komunální sféry. Vedeme debatu se Svazem měst a obcí, který se nás chystá v otázce obnovitelných zdrojů podpořit. Roste poptávka po jednoduchých a opakovatelných řešeních pro menší obce, které o tom dřív vůbec nepřemýšlely, ale teď uvažují o solárech na střechy, o baterkách, akumulačních řešeních, o soběstačných energetických ostrovech. Je tu opravdu cítit změna v mentálním nastavení.

Čím je to způsobeno?

Změna je tažena byznysem, nikoliv ideologií, nikoliv politickou debatou. Jde o to, že tyto projekty mají výnosnost. Začínáme mít komerční úspěch s tzv. EPC kontrakty. Nebo s projektem, kterému říkáme „fotovoltaika za korunu“ – postavíme klientům fotovoltaickou elektrárnu, kterou vlastníme, oni si z ní odebírají levnější elektřinu a za pár let si ji mohou převzít do vlastního majetku. Zájem o financování těchto projektů mají dnes i banky.

EPC-kontrakt

Zkratka EPC pochází z angl. Energy Performance Contracting.

Zvláštní model dodávky „energetických úspor se zárukou“: dodavatel poskytne úsporné technologie, které sám financuje. Klient je splácí postupně z úspor provozních nákladů.

V České republice je tento postup znám od roku 1992.

Jde například o projekt v Národním divadle v Praze, které na energiích za 10 let uspořilo 93 mil. Kč.

Můžete uvést další příklady zavádění solárních zdrojů v průmyslu?

Uvažují o tom například japonští vlastníci Plzeňského Prazdroje. Fotovoltaiky mohou být ale i součástí právě zmíněných projektů energetických úspor EPC. Zajímavým příkladem jsou velké nemocnice spravované státem, kraji nebo municipalitami. S řadou z nich jednáme v souvislosti s EPC projekty.

Proč zrovna nemocnice?

Velké nemocnice moc peněz nemají a musí je přednostně dávat do diagnostických přístrojů apod. Přitom mnoho z nich potřebuje dělat velké rekonstrukce budov. Ty je ale dnes výhodné spojovat s rekonstrukcí energetických systémů. Když už se v budově kope, je dobré řešit zároveň klimatizaci, osvětlení, rozvody vody či páry. To vše se dá zahrnout do EPC projektu a dá se to doplnit osazením střešních solárů.

Třeba nemocnice v Motole připravuje zakázku na rekonstrukci svého „modrého“ pavilonu a uvažuje, že to spojí právě s rekonstrukcí energetiky. Probíhá to samozřejmě metodou veřejných zakázek, ale jsou to přesně ty typy dodávek, o které máme zájem.

Úsporné projekty za 4,5 miliardy

Kolik takových projektů se v Česku realizuje?

Spočítali jsme to za celý sektor dodavatelů těchto řešení. My i naši konkurenti máme dnes zásobu připravených EPC projektů za 4,5 miliardy korun.

Teď se bavíme s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou (ČMZRB) o tom, že jeden z dílčích fondů Národního rozvojového fondu by mohl zahrnovat právě tyto projekty, jejichž součástí mohou být i obnovitelné zdroje. Pokud se máme skutečně z této krize proinvestovat, pak jednou z cest mohou být energetické úspory. Bylo by logické, aby komerční banky financovaly podnikatelské projekty, zatímco státní ČMZRB by mohla financovat investice nemocnic a veřejného sektoru.

Nebojí se ale banky solárních projektů? Za solárního boomu před 10 lety poskytly kapitál na stavbu solárních parků, mají v těchto úvěrech dodnes mnoho peněz. Teď se bojí dopadů chystaného zpětného krácení podpor a ohrožení splatnosti úvěrů.

Mají vstřícný postoj. My teď dokonce připravujeme s Komerční bankou velké memorandum o podpoře a financování právě těchto zakázek – solárních instalací, EPC projektů a podobně.

Vývoj tržeb ČEZ ESCO (v mld. Kč)

Pouze tržby za služby zákazníkům

2016 3,4

2017 4,4

2018 5,5

2019 6,3

Zdroj: ČEZ

Jak dnes vypadají typické solární instalace?

To, co děláme my, jsou mnohem menší instalace než solární parky z doby před deseti lety. Většinou jde o elektrárny do jedné megawatty výkonu. V našem segmentu to jsou ale na druhou stranu ve srovnání s nedávnou minulostí velké projekty. Dřív jsme dělali instalace jen na střechy rodinných domů, ty se počítaly v jednotkách kilowattů.

Prostor na brownfieldech

Děláte soláry pořád jen na střechy?

Nedává smysl, aby se stavěly na kvalitní zemědělské půdě, jako se to dělalo za toho bizarního solárního boomu. Určitě ale mají budoucnost na střechách a brownfieldech. Ty u nás mají obrovskou kapacitu. Takové plochy jsou pro obnovitelné zdroje vyhovující.

Co vlastně poptávku po solárech zvedá?

Cena technologií velmi klesla. Změnilo se ale i mentální nastavení zákazníků. My máme řadu průmyslových klientů, kteří jsou vstřícní k české jaderné energetice a k tomu je „baví“ energetika solární. Pro ně chystáme certifikáty bezemisní energie. Dostali by tak možnost odebírat jen čistou, tedy jadernou a obnovitelnou energii.

Vedle toho jsou samozřejmě i zákazníci, kteří chtějí čistě zelenou energii. Tam se většinou jedná o dceřiné firmy zahraničních korporací. Každopádně je vidět, že uhlí začíná v očích spotřebitelů opravdu vycházet z módy. Dokonce i u těch, kteří zelené politice donedávna zvlášť nefandili. Dalším důvodem jsou i rostoucí ceny emisních povolenek a úspory za energie.

Není nabídka zelené nebo čisté elektřiny jen marketingový trik? Zákazníci sice dostanou certifikát na čistou energii, ale odebírají ve skutečnosti úplně stejnou energii jako všichni ostatní. V distribuční síti se proud podle zdrojů nerozlišuje.

Je to do jisté míry marketingový tah. Na druhou stranu zájem o zelené certifikáty ukazuje, jak se mentalita zákazníků posunula. Uhlí je vnímáno jako minulost, přijatelná je elektřina z větru, vody, slunce, případně z jádra. My proto přemýšlíme, jak to marketingově podpořit.

Nejde navíc jen o marketing, čistá elektřina se musí v obnovitelných zdrojích skutečně vyrobit, abychom ji mohli prodávat. Čím větší poptávka bude po čisté energii, tím menší zájem bude o elektřinu z uhlí. Trh se zelenými certifikáty funguje po celé Evropě a každoročně se zdvojnásobuje. Pro nás je to příležitost.

Které technologie kromě solárních panelů mají dnes na vašem trhu největší potenciál?

Další velkou příležitost představuje ozelenění teplárenství. Tam jsou řešením kogenerace (zdroje na současnou výrobu tepla a elektřiny – pozn. red.) a decentrální energetika, často ale ještě ve spojení se solárními panely. Pro naši dceřinou firmu ČEZ Energo je to obrovská obchodní příležitost.

Do Polska a na Slovensko

Uvažujete o tom, že byste s vašimi službami expandovali do některé ze sousedních zemí?

Už jsme začali s expanzí na Slovensko a do Polska. V Polsku se soustředíme na kogenerace – tam je v nich celkový potenciál až tři tisíce megawattů a zatím malá konkurence. Takový potenciál žádná jiná země v Evropě nemá, dokonce ani Německo.

Na Slovensku bychom rádi replikovali celé ČEZ ESCO s identickými službami, jaké máme tady. Už tam máme nějaké akvizice, vlastníme tam dvě teplárny. A jednáme o vytvoření společného podniku ESCO Slovensko se skupinou SPP (Slovenský plynárenský priemysel, státem vlastněná plynárenská jednička na Slovensku – pozn. red.). Rádi bychom, aby od 1. ledna příštího roku byl už tento společný podnik plně funkční.

Jaký bude poměr akcionářských podílů?

Měli bychom mít stejné padesátiprocentní podíly a slovenská strana předběžně souhlasí, abychom měli manažerskou kontrolu. Slováci mají zájem o české know-how, my tam získáme partnera se silnou značkou a přístupem k 10 tisícům zákazníků. Jednání ale zatím nejsou ukončena.

Jak se v Česku vyvíjí podpora obnovitelných zdrojů? Vláda ani prezident solárním technologiím nefandí.

Jsou programy, které fungují lépe – jako Zelená úsporám Ministerstva životního prostředí – a pak programy, jež fungují hůř.

Nová Zelená úsporám je čistě pro domácnosti, dále je tu dotační titul Ministerstva životního prostředí určený na fotovoltaické projekty pro obce, a další dotační tituly na různé kombinace obnovitelných zdrojů. Další podpora jde přes Ministerstvo průmyslu. V jeho programu OPPIK je vypsána na fotovoltaiku výzva, v níž je teď k dispozici 500 milionů korun, investoři přitom mají zájem o dvě miliardy. My jsme ale rádi za každou formu podpory.

Vláda: pozor na zadlužení

Vláda moc nefandí ani EPC kontraktům.

Ministerstvo financí je vnímá u státních institucí jako skryté zadlužení státu. Jednáme s nimi o změně pohledu. Například nemocnice by o EPC kontrakty měly velký zájem, ale musí se domluvit ministerstva zdravotnictví a financí.

Za posledních deset let klesla cena solárních instalací až desetinásobně. Jsme na cenovém dně nebo bude technologie dál zlevňovat?

Cena solárních panelů a komponentů klesá pořád, ale už ne tak silně. Zato jsou stále výhodnější instalace s baterií, protože cena bateriového řešení jde stále dolů a spojení solárů s baterkou zvyšuje celkový efekt. Bateriový systém, který dřív přišel na milion, teď stojí 300 tisíc. Baterie se také hodí pro vykrývání špiček – tzv. „peak shaving“. Firma pak nepotřebuje mít tak velký rezervovaný příkon.

To způsobilo boom bateriových projektů u rodinných domů. A u velkých fabrik má baterie ještě další efekt, může fungovat jako stabilizátor sítě. Například některé automobilky trpěly občasným kolísáním distribuční sítě. U velké továrny může dvouminutové zakolísání znamenat i půldenní odstávku výroby. Pro takovou situaci je právě baterie výborná záloha. Pro obce jsou zase zajímavé tyto systémy třeba pro radnice. Solární panely se doplňují baterií, která je schopna držet dodávku elektřiny při blackoutu.

Využití solárních systémů s baterií

Kromě solárů, baterií, kogenerací – jsou ještě další technologie, které zažívají podobný přelomový vývoj?

Zajímavý vývoj mají také komplexní energetická řešení v budovách zahrnující řízení tepla a chladu, výrobu energie typicky ze solárů a akumulaci, dále osvětlení, rozvody vody, páry, rekuperaci, kamerové monitorovací systémy a podobně. To vše se pak dá řídit chytrými softwarovými systémy. Stal se z toho samostatný obor, který často zajišťuje jediný dodavatel, a v budovách se dá takto dosáhnout výrazných úspor. A pak je to samozřejmě elektromobilita, která je budoucností čisté dopravy.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované