Hlavní obsah

Čeští vědci získali cenu za novou technologii. Může zlevnit auta na vodík

Foto: Diana Rasch

Ocenění autoři výzkumu vodíkových technologií profesor Vladimír Matolín, doktor Peter Kúš a Tomáš Hrbek.

Reklama

17. 9. 16:01

Čeští vědci získali ocenění f-cell award za objev nové technologie, díky níž se sníží náklady na výrobu palivových článků především díky využití menšího množství drahých kovů. Mohou tak zlevnit například automobily na vodík.

Článek

Tým vědců z Univerzity Karlovy získal prestižní ocenění f-cell award za vodíkovou technologii, která má zajistit menší náklady na výrobu palivových článků. Tomáši Hrbkovi, doktorovi Peterovi Kúšovi, doktorovi Yurii Yakovlevovi a profesorovi Vladimíru Matolínovi byla v úterý ve Stuttgartu udělena cena za inovativní technologii úpravy proton-vodivé membrány, která se využívá u vodivých palivových článků a elektrolyzérů vody.

„Je to velká radost a obrovský krok vpřed. V odborné komisi, která rozhoduje o udělení ceny, se nachází řada expertů jak z akademického prostředí, tak z průmyslu. Získání ceny tedy podtrhuje potenciál, který technologie modifikace membrány má. Cena je navíc velmi hodnotná i pro mě osobně, kdy mi může otevřít cestu k dalším výzkumným příležitostem,“ uvedl ve zprávě Tomáš Hrbek z Matematicko-fyzikální fakulty UK, který výzkum do soutěže přihlásil.

Technologii jsme výrazně vylepšili. Zásadní rozdíl je v tom, že dříve jsme katalyzátor nanášeli na uhlíkové nosiče a ty se přenášely na protonově vodivou membránu.
profesor Vladimír Matolín, oceněný vědec

Nanokatalyzátory pro elektrolyzéry vody s proton-vodivou membránou se běžně vyrábí takzvanou mokrou cestou. Vědci však využili metodu magnetronového naprašování. „Technologii jsme výrazně vylepšili. Zásadní rozdíl je v tom, že dříve jsme katalyzátor nanášeli na uhlíkové nosiče a ty se přenášely na protonově vodivou membránu,“ říká pro SZ Byznys profesor Vladimír Matolín z Matematicko-fyzikální fakulty UK.

Povrch membrány potáhli porézní tenkou vrstvou katalytického kovu a uhlíku. „Nyní dokážeme touto technologií membránu zpracovat tak, že je sama velice porézní, má v sobě hluboké póry,“ vysvětluje Matolín. Z hladké plochy se tak vytvoří povrch podobný nanokoberci a ten se potom pokryje jen katalytickým kovem bez uhlíku, což vede k vyšší účinnosti a stabilitě.

Metoda se dá využít při výrobě palivových článků. „Výsledek je v podstatě stejný, ale je to náhrada tradiční technologie a je levnější,“ uvedl Matolín. Nový postup vede ke snížení využití vzácných a drahých kovů, jako je platina či lithium. Díky tomu klesají náklady na výrobu.

Uplatnění vynález najde v kterémkoli odvětví, které využívá palivové články, například v dopravě či energetice. Vozů na vodíkový pohon je však stále málo. Automobilky se kvůli tlaku na snižování emisí ze strany Evropské unie zaměřují spíš na jinou alternativu ke spalovacím motorům, a to bateriové vozy. Vodík volí spíš asijské automobilky, jako je Toyota, Honda, Kia či Hyundai.

Díky ocenění má teď vynález větší komerční potenciál. „Ti, kteří vyrábějí katalyzátory, bývají nedůvěřiví k testování nových technologií. Vždycky je dobré, když technologie je buď ověřená, nebo oceněná,“ říká Matolín.

Český patent na novou technologii je podle Matolína v podstatě už přijatý, čeká se ještě na udělení evropského a amerického patentu. „Byl jsem moc rád, že naši technologii lze komercializovat, ale je to jen začátek cesty k transferu technologie. Další kroky byly alfou a omegou celého procesu ochrany duševního vlastnictví a cením si, že mi někdo pomáhal zorientovat se. Museli jsme precizně vymezit jednotlivé nároky tak, abychom neskončili s tím, že něco pěkně popíšeme a ostatní si naši technologii zaberou pro sebe,“ vysvětluje další vědec Peter Kúš, který se na výzkumu podílel.

Majitelem patentu je Univerzita Karlova, která také hledá zákazníka, jenž by jej mohl využít. „Snažíme se jednat s jednou firmou v Německu a s potenciálními zájemci, kteří by mohli technologii využít. V propagaci technologie nám může cena pomoct,“ uvedl Matolín.

Vědci získali cenu v kategorii Research & Development, která se uděluje od roku 2001. Je primárně udělována akademickým pracovištím, jako je například Univerzita Karlova. Komise primárně hodnotí, na kolik je daný vynález inovativní, jaké je jeho potenciální uplatnění na trhu a zda má společenský dopad a pozitivní vliv na životní prostředí.

Loni byl v kategorii Research & Development oceněn německý Fraunhofer Institute for Solar Energy Systems, který se zaměřuje na technologické inovace v oblasti získávání energie s co nejmenším zatížením životního prostředí.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované