Hlavní obsah

České firmy chtěly dodat testy pro školáky. „Neozvali se nám,“ kritizují stát

Foto: Ministerstvo vnitra

Antigenní testy pro školáky dorazily do Česka v sobotu.

Reklama

3. 3. 10:59

Několik firem kritizuje postup, jakým byl vybrán dodavatel testů původně zamýšlených pro školáky. Některé z nich se nemohly o zakázku ucházet, jiné byly za zvláštních okolností vyřazeny, až vyhrála firma s neprůhlednou historií.

Článek

Čínské antigenní testy pro školáky dorazily do Česka v sobotu. Nebudou ale potřeba, protože návrat dětí do lavic je v nedohlednu. Zakázka navíc vzbuzuje stále další otázky.

Zvítězila v ní totiž neprůhledná společnost Tardigrad International Consulting, které stát zaplatí dohromady čtvrt miliardy korun. Není přitom jasné, kdo za firmou stojí, ani kdo za testy, které v sobotu přišly, zaplatil. Podle Finančního analytického úřadu totiž částka neodešla z účtu firmy.

Detailní zkoumání Seznam Zpráv ohledně výběru dodavatele ale přináší další zjištění. Ukazuje, jak stát postupně z nejasných důvodů vyřazoval možné kandidáty, ignoroval další nabídky, a dokonce ani neinformoval některé vybrané společnosti o podmínkách tendru. Zakázka nakonec podle očekávání připadla distributorovi čínských antigenních testů od výrobce Lepu Medical.

Pro hledání odpovědí je ale nutné se vrátit na úplný začátek celého projektu testování školáků.

MŠMT, 8. února: Testujme PCR metodou

Návrh prvotní strategie začalo v lednu připravovat Ministerstvo školství. Proč ne Ministerstvo zdravotnictví? Podle informací Seznam Zpráv zkrátka kvůli tomu, že se k tomu úřad Jana Blatného (za ANO) neměl.

A Ministerstvo školství chtělo začít neinvazivním PCR testováním maturantů, kteří by se do škol vraceli právě od 1. března. Podílet se na tom měly jen české firmy a české laboratoře. S materiálem se vláda seznámila v pondělí 8. února.

„V ČR existují výrobní i laboratorní kapacity na cca 30 až 35 tisíc testů denně pro testování všech žáků závěrečných ročníků a zaměstnanců SŠ jednou týdně,“ psalo v návrhu Ministerstvo školství.

V úvahu přicházeli čtyři čeští výrobci: Intellmed, Diana Biotechnologies, Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci a GeneSpector. Předpoklad byl následující: aby se všechno stihlo zařídit, využije se právě fungující model PCR testování, a tak vznikne čas pro výběr dodavatele antigenních testů do poloviny března, kdy se měli do škol vrátit deváťáci.

Možní výrobci neinvazivních PCR testů

Intellmed

Kloktací testy, výrobní kapacity asi 60 tisíc denně, laboratorní kapacita 20 až 30 tisíc denně.

Diana Biotechnologies

Testy ze slin, výrobní a laboratorní kapacita 20 tisíc testů denně, možnost škálování v horizontu jednotek týdnů na 40 tisíc denně.

GeneSpector

Testy ze slin odbírané pomocí savé houbičky, výrobní a laboratorní kapacita 20 tisíc testů denně.

LF UPOL

Stěr z nosu, výrobní kapacita 30 tisíc testů denně, nebo až 100 tisíc v horizontu 2 až 3 týdnů.

Zdroj: MŠMT

„Nabídli jsme státním složkám přednostní nákup našich testů. V České republice máme statisícové zásoby. Pokud o to nebudou mít úřady a složky státu zájem, nabídneme to soukromým firmám. Zároveň evidujeme velký zájem ze zahraničí. Jde o státy EU i arabské země. Jejich motivací je udržet firmy a školy v běhu. Primárně teď ale chceme pomoci České republice, takže vyčkáváme,“ byl připravený maximálně do dvou týdnů projekt testování spustit šéf GeneSpectoru Michal Pohludka.

GeneSpector ze čtvrtiny vlastní Univerzita Karlova. Společnost využívá pro samoodběr vzorku malou houbičku, kterou si žák vloží do úst a po dvou minutách ji vrátí zpátky do zkumavky. Vyhodnocení pak probíhá v laboratoři stejně jako v případě odběru z nosohltanu.

Jenže vyjma Ministerstva školství o tyto testy nikdo ze státních složek neprojevil zájem. Proč?

Ministr vnitra Hamáček argumentuje rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví. A skutečně o metodě samoodběru rozhodl úřad jeho vládního kolegy Blatného. V pondělí 15. února dala pak souhlas i vláda. Děti si měly vzorky odebírat štětičkou z přední části nosu. Všechny ostatní alternativy ale padly už daleko dřív.

Hamáček, 10. února: Jako Rakousko

Ministr Hamáček dal najevo, jaké testy by měl stát nakoupit, dávno před tím, než rozhodla vláda. Už 10. února médiím sdělil, že se v Česku okopíruje rakouský model, tedy testování čínskými Lepu testy.

„Panuje shoda, že bychom šli cestou antigenních testů, protože nasazování PCR testů je komplikace, která vyžaduje převoz těch vzorků do laboratoří. V ideálním případě bychom chtěli použít stejné testy jako v Rakousku, protože ty už prošly nějakou evaluací na rakouské straně,“ řekl Hamáček.

Jenže to podle výrobců, distributorů a laboratoří není pravda. PCR testování mohlo klidně proběhnout. Kapacity k tomu v Česku existují.

„Máme zkušenosti na základě testování z firem a z dalších míst v České republice, máme IT zázemí, umíme svážet vzorky do laboratoří, umíme udělat krajskou logistiku. Byli jsme v určitém kontaktu s Ministerstvem školství, pak se ale celá věc přehodila na Ústřední krizový štáb, respektive na pana Hamáčka. Ti rozhodli o nákupu z Číny. Vůbec se na nás neobrátili, s panem ministrem jsme v kontaktu nebyli, nebylo jak,“ dodal pro Seznam Zprávy Pohludka.

Hamáčkova „evaluace“ je pak následující: Rakušané přiznávají, že testy mají spolehlivost tak 40 procent. Z 500 tisíc provedených testů v prvním týdnů se našlo jen 211 pozitivních. To je přitom číslo, které vůbec neodpovídá koronavirovým statistikám u našich jižních sousedů. Buď je tedy mezi rakouskými dětmi a učiteli výrazně nižší pozitivita oproti průměru, nebo testy zkrátka neodhalí velký počet nakažených.

Spolehlivost čínských testů pak zpochybňují nejen čeští odborníci, ale i někteří jejich dodavatelé do Česka, se kterými Seznam Zprávy hovořily. Otevřeně přiznali, že čínské testy oproti konkurenci prostě nejsou dostatečně kvalitní.

MZ, 16. února: Vyřazujeme

Mezitím se ale u nás právě pro čínské testy už umetala cesta. Opět o tom oficiálně rozhodovalo Ministerstvo zdravotnictví. Seznam Zprávy mají k dispozici maily, které zasílal Ústřednímu krizovému štábu Jan Wolf z Oddělení léčiv a zdravotnických prostředků MZ.

Podle Ministerstva zdravotnictví o výběru rozhodovala pracovní skupina, nebyla to ale ta laboratorní, pod kterou tato agenda v „koronavirových“ časech spadá. To potvrdil České televizi její člen Pavel Dřevínek.

Zúžená sestava

- STANDARDTM Q COVID-19 Ag Test (kat. č. 09COV31D)

Výrobce: SD BIOSENSOR, Jižní Korea

Distributor v ČR: LAB MARK, a. s.

- Abbott PanbioTMCOVID-19 Ag Rapid Test Device (Nasal)

Výrobce: Abbott Rapid Diagnostics Jena GmbH.

Distributor v ČR: Abbott Rapid Diagnostics, s. r. o.

- 2019-nCoV Antigen Rapid Test Kit

Výrobce: Beijing Lepu Medical Technology Co., Ltd.

Distributoři v ČR: QuickSeal International, s. r. o., I.T.A.-Intertact s.r.o., Explorea s.r.o., FBP 16 a.s., TradeMedical, a.s. [SK], ALMEDA, Tardigrad International Consulting s.r.o., CHIRONAX-DIZ s.r.o.

Tedy jiná pracovní skupina, kterou zaštiťoval právě Wolf, nejprve vytipovala kromě čínských testů také pět dalších, které přicházely v úvahu. V úterý 16. února se ale výběr zúžil jen na tři kandidáty, a to s jasným zdůvodněním.

„Seznam jsem nakonec zvolil kratší, obsahuje pouhé 3 testy. U ostatních je již nejistota příliš vysoká a v krátkém časovém rámci i riziko, že se by nepodařilo úspěšně dokončit proces udělení výjimky,“ napsal v mailu jako vysvětlení Wolf.

Výjimkou myslí povolení od Ministerstva zdravotnictví, aby se mohli žáci testovat sami. Takovou výjimku nedržel v té době žádný z dodavatelů. Podmínkou zakázky ale bylo, aby si o povolení distributoři požádali.

Jenže i v tomto případě postupovalo Ministerstvo zdravotnictví minimálně bez znalosti potřebných informací. Vyřadilo totiž společnost Siemens Healthcare, která ale o výjimce jednala už na začátku února se Státním zdravotním ústavem a Státním úřadem pro kontrolu léčiv. Státní úřady pak Siemens přesměrovaly na Ministerstvo zdravotnictví.

„Bohužel jsme neobdrželi žádnou zpětnou vazbu,“ uvedl pro Seznam Zprávy jednatel společnosti Siemens Healthcare Michal Čech.

Mimochodem Siemens mezitím získal povolení pro samotestování v Německu, takže jeho vyřazení Ministerstvem zdravotnictví postrádá zpětně zcela smysl. A to i proto, že firma nabízela Česku zcela konkrétní nabídku – pět milionů antigenních testů s dodávkou do konce února. Navíc i s možností rozvézt testy do krajů.

Ústřední krizový štáb se tím ale ani nezabýval.

Podle informací Seznam Zpráv navíc některé firmy figurovaly v zakázce jen jako křoví, a to ať už šlo o záměr, nebo ze strany úředníků o chybu. Ministerstvo zdravotnictví totiž sice vybralo horké kandidáty, některé o tom ale už zapomnělo informovat. Nabídku tak tyto společnosti ani nemohly podat.

Těsně před bránu výběrového řízení pak pronikla společnost Lab Mark, a obdržela dokonce i zadávací dokumentaci. Jenže podle názoru jejího jednatele nemohla žádná zavedená firma brát podmínky tendru vůbec v úvahu – Ministerstvo vnitra například k zadávací dokumentaci nepřiložilo ani návrh kupní smlouvy, nebyla tak jasná pravidla pro platby, penále a záruky. Navíc si rezort vymínil, že smlouvu může kdykoliv bez náhrady zrušit.

„Jsme společnost, která nevznikla v době covidové pandemie za účelem účasti v tendrech jako překupník, zabýváme se seriózně laboratorní diagnostikou přes dvacet let a takto k tomu přistupujeme s plnou zodpovědností,“ napsal v reakci na tendr ministerstvům vnitra, průmyslu a zdravotnictví předseda představenstva společnosti Lab Mark Petr Filip.

Argument cenou

Jeden fakt je ale nepopiratelný. Čínské testy jsou skutečně nejlevnější variantou, která na světovém trhu je. Ministerstvo vnitra je vysoutěžilo za 65 korun za kus. Problémem ale je, že nezvládají plnit to, co se od testů očekává, tedy reálně zjistit, jestli je člověk covid pozitivní, nebo negativní.

Přesto ani podle ceny Ministerstvo vnitra nerozhodovalo. Nejlevnější nabídku od společnosti Chironax odmítlo s argumentem, že podle varování bezpečnostních služeb je napojená na stíhaného lobbistu Tomáše Horáčka. Raději tak vybralo dražší variantu od neprůhledné firmy Tardigrad International Consulting.

I nabídka Siemensu by byla dražší než čínská varianta, nicméně pohybovala se v cenové relaci ostatních antigenních testů. Podle validačních studií jde navíc o výrazně spolehlivější test.

Pod 100 korun za kus by pak šly pořídit i korejské testy Humassis. Ani o ty ale Ministerstvo vnitra neprojevilo zájem, ačkoliv český dodavatel se je Ústřednímu krizovému štábu snažil nabídnout.

Namísto spolehlivého, i když možná dražšího dodavatele se zajištěnou logistikou tak stát vybral sice levný test, ale s nejasnou kvalitou od distributora s neprůhlednou historií.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené