Hlavní obsah

Česko padá v žebříčku korupce. Babiš má rok na to, aby to změnil

Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy

Hnutí ANO zakládal Andrej Babiš se slovy o tom, že je nutné bojovat se systémovou korupcí, která prorostla veřejnou správou.

Reklama

1. 2. 10:10

Jak se Babiš (po)pere s korupcí? Rekonstrukce státu přišla s analýzou protikorupčních opatření, která vláda slibuje zavést do konce volebního období. Na to, aby je prosadila, už zbývá necelý rok.

Článek

Česko se propadlo v mezinárodním indexu vnímání korupce hlouběji pod průměr Evropské unie – a letošní rok je poslední, ve kterém to vláda Andreje Babiše může změnit. Má totiž poslední šanci předložit všechna slíbená protikorupční opatření tak, aby je stihla prosadit do konce volebního období v roce 2021.

Nebude jich málo. Mezi ty nejdůležitější, se kterými letos vláda počítá, patří zákon o evidenci skutečných majitelů firem, novela o ochraně hospodářské soutěže nebo návrh o ochraně oznamovatelů korupce.

Předložit by měla také diskutovanou novelu zákona o státním zastupitelství a změnu zákona o svobodném přístupu k informacím.

Vyplývá to z analýzy Rekonstrukce státu. Ta vycházela nejen z letošního plánu legislativních prací vlády, ale i z Akčního plánu boje s korupcí pro rok 2020.

„Rekonstrukce státu oceňuje větší aktivitu vlády v této oblasti. Je ale nutné dodat, že u prvních tří návrhů je třeba počkat na jejich výslednou podobu. Další dva návrhy jsme už kritizovali, protože v současném znění nenaplňují stanovené cíle,“ komentoval to právník a člen projektu Lukáš Kraus.

Podle něj v plánech zcela chybí opatření na posílení transparentnosti v rozhodování o dotacích – dotační rozhodnutí v registru smluv nebo řádně splněné povinnosti evidence údajů o skutečných majitelích jako podmínka udělení dotace. „To rozhodně není dobrým signálem pro veřejnost,“ dodává Kraus.

Státní zástupci, malé zakázky a „stošestka“

Organizace vidí nedostatky třeba v současné podobě zákona o svobodném přístupu k informacím. Aktuální novela má zvýšit rozsah dat, která budou veřejným sektorem (např. státem, samosprávami) zpřístupňována k dalšímu zpracovávání a využívání.

„Záměr novely lze uvítat, avšak ve Sněmovně už leží vládní návrh, který zásadně omezuje právo občanů na informace a postrádá slibované přesnější vymezení povinných subjektů,“ popisuje sdružení.

Cílem zákona o zadávání veřejných zakázek je zase pomoci odstranit některé současné výkladové a aplikační problémy zákona. „Zatím však nic nenasvědčuje tomu, že by měl tento návrh ambici zprůhlednit veřejné zakázky malého rozsahu, které představují až 40 % z celkového objemu,“ uzavírá Kraus.

Sporná dál zůstává podle Rekonstrukce státu i novela zákona o státním zastupitelství. Přetrvávají totiž výhrady, které experti měli už od minulého roku. Jde například o krátké lhůty přechodných období nebo složení výběrových komisí. Ty mají sestávat ze dvou státních zástupců, jednoho soudce a dvou lidí z ministerstva.

Iniciativa kvůli změně problematických pasáží s ministryní několikrát jednala, Marie Benešová si za nimi ale stojí. „Osoba soudce je pro mne nejen zárukou pro posílení odbornosti při rozhodování komise, ale i pojistkou, která zaručí nezávislost a nestrannost při výběru,“ zamítla Benešová výtky kritiků zákona.

Ochrana hospodářské soutěže nebo zákon o lobbingu

Od loňského roku leží ve Sněmovně také vládní novela zákona o soudech a soudcích, návrh zákona o lobbování a dlouho diskutovaný návrh na rozšíření působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu.

Do konce května by navíc podle plánu měla vláda předložit novelu o ochraně hospodářské soutěže. Měla by nejen naplnit příslušnou evropskou směrnici, ale i odstranit nedostatky současné úpravy.

„To musíme ocenit, protože dlouhodobě upozorňujeme na systémové problémy současného fungování ÚOHS,“ říká Kraus.

A počátkem roku 2020 se mají pracovní komise legislativní rady vlády zabývat dalšími návrhy z vládního Akčního plánu proti korupci.

Jsou jimi návrh zákona o evidenci skutečných majitelů a novela zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. Ty musí implementovat podle směrnice EU proti praní špinavých peněz. Povinnost transponovat je do právního řádu přitom měla už do 10. ledna 2020.

Náhlá výjimka pro svěřenské fondy

„V českém návrhu zákona o evidenci skutečných majitelů prozatím chybí přísnější požadavek na prokazování vlastnické struktury právnických osob, jako je tomu právě na Slovensku. Varovným signálem je přitom už teď to, že se v návrhu na poslední chvíli po vypořádání připomínek objevila výjimka pro obchodní korporace vložené do svěřenských fondů, jak upozornila Transparency International,“ upozorňuje Kraus.

Skrze svěřenský fond přitom svoje podnikání ovládá předseda vlády Andrej Babiš.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené