Hlavní obsah

Chcete mít zdravé srdce? Hlavně se hýbejte, radí vědci

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační snímek.

Reklama

21. 2. 22:40

Kolik cvičení je třeba pro zdravé srdce? Čím více, tím lépe, zdá se podle nové studie, která zkoumala spojitost mezi častým pohybem a rozvojem srdečních chorob. Podle vědců je ale pro zdraví velmi prospěšná i jen „obyčejná“ chůze.

Článek

Milovníci sportu jistě ocení povzbudivý závěr lednové studie vědců z Oxfordské univerzity. Lidé, kteří často cvičí nebo žijí aktivní život, mají menší pravděpodobnost rozvoje srdečních onemocnění. Stačit by mělo i několik minut běhu denně či pár pravidelných procházek týdně.

Že nejde o nic překvapivého? Sami vědci to přiznávají, ale přinejmenším ojedinělý je rozsah nasbíraných dat. Studie se opírá o údaje zhruba 90 000 dospělých jedinců. Mohutný vzorek ji odlišuje od předchozích výzkumů, které svými závěry významně rozšiřuje. Šetření navíc ukázalo, že pro vyvíjenou aktivitu nemusí existovat žádný „strop“. Rozporuje tak některé předchozí výzkumy, podle kterých může příliš sportu srdci dokonce škodit.

Průkopníkem výzkumu zaměřeného na vliv pohybu jako prevence vzniku kardiovaskulárních obtíží byl britský lékař Jeremy Morris. V 50. letech zjistil, že řidiči slavných dvoupatrových autobusů v Londýně mají zhruba 1,5krát vyšší riziko infarktu myokardu oproti průvodčím, kteří „doubledeckerem“ bez přestání probíhají.

Od té doby vzniklo nespočet studií na toto téma s podobným závěrem: lidé, kteří se hodně hýbají, mají často zdravé srdce. Některé výzkumy ovšem upozornily na to, že existuje určitý limit, který když se přesáhne, snižuje výhody cvičení pro srdeční zdraví. Dlouhodobý trénink s velkou zátěží či s vysokou intenzitou může například podle závěru studie z roku 2018 dokonce zhoršit riziko kardiovaskulárních chorob. Šetření, která dospěla k podobným výsledkům, byla ale často prováděna na malém vzorku mužských profesionálních sportovců.

Vědci v tomto případě neobjevili žádnou mez, od které by bylo sportování škodlivé pro lidské tělo. Lidé z nejaktivnější skupiny trávili chůzí 1 100 minut týdně, tedy zhruba 2 hodiny denně. Do aktivity se počítalo jak cvičení, tak každodenní činnosti, jakými jsou nákup potravin či domácí práce. Tito lidé také často intenzivně cvičili po dobu minimálně 50 minut týdně. Skupina nevykazovala žádné zvýšené riziko srdečních obtíží. Naopak – riziko u nich bylo nejmenší. A to jak u mužů, tak u žen.

Vědci nicméně poukázali na to, že do studie zahrnuli malý počet lidí, které by bylo možné považovat za „extrémně“ aktivní. Je podle nich tedy stále možné, že dlouhodobé velmi intenzivní cvičení může v určitém bodě přestat být prospěšné pro srdce.

Autor výzkumu, emeritní profesor Terence Dwyer, k tomu však říká, že většina lidí není ani podobných výkonů schopna a nemusí se proto bát, že by si cvičením ublížila.

Studie čerpala data z unikátní biobanky Spojeného království, která čítá údaje o zdravotním stavu a životním stylu půl milionu dospělých Britů. V roce 2006 poskytli tito dobrovolníci vzorky krve, moči a slin, odpověděli na zdlouhavé dotazníky a absolvovali lékařské prohlídky. Více než 100 tisíc z nich poté souhlasilo s tím, že na sobě budou nosit zařízení, které bude po dobu jednoho týdne sledovat jejich aktivitu.

Vědci nakonec vybrali 90 tisíc účastníků, kteří neměli v lékařské anamnéze žádné předchozí srdeční problémy, a rozdělili je do skupin podle toho, jak často sportovali. Počítala se mírná chůze i energický běh. Během následujících let shromažďovali údaje z nemocnic a sledovali, u kterých účastníků studie došlo k rozvoji srdečních chorob. Lékařskou historii porovnali s vlastními daty.

Vědci dospěli k závěru, že lidé v nejméně aktivní skupině, kteří zřídkakdy chodili a prakticky necvičili, měli dvakrát vyšší pravděpodobnost srdečních onemocnění než ženy a muži, kteří byli ze všech nejaktivnější. Pouhý přechod z nejméně aktivní skupiny do mírně aktivní skupiny snížil riziko srdečních onemocnění téměř o 30 procent.

„Studie poskytuje silnější důkazy o tom, že fyzická aktivita hraje roli ve snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění,“ okomentoval její výsledek Dwyer pro americký deník The New York Times (NYT). Závěr studie se podle něj shoduje s doporučením hlavního poradce britského premiéra pro zdravotnictví Chrise Whittyho, který uvedl, že „alespoň nějaký pohyb je sice dobrý, ale čím více ho je, tím lépe“.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované