Hlavní obsah

Chřipka ročně zabije tisíce lidí, očkování má jen pět procent Čechů

Foto: Profimedia.cz, Seznam Zprávy

Čechy děsí šíření koronaviru z Číny. Proti chřipce, která je v Česku aktuálně daleko větší hrozbou, se ale očkuje jen minimum lidí.

Během několika epidemických týdnů onemocní chřipkou zhruba 10 až 15 procent populace. Průběh je většinou mírný, komplikace ale můžou být fatální. Ročně v Česku zemřou až dva tisíce lidí, přesto je proočkovanost proti chřipce extrémně nízká.

Článek

Dobré vědět:

– Chřipka v České republice každoročně způsobí onemocnění statisíců obyvatel. Souvisí s ní v průměru téměř dva tisíce úmrtí.

– Nejčastěji se přenáší vzduchem – kapénkami rozprašovanými při kašli, dýchání, mluvení i smrkání. Přenést se ale může i přes kontaminované ruce a potřísněné předměty – použité kapesníky, mobily, hračky nebo držadla v MHD.

– Příznaky jsou suchý dráždivý kašel, bolest hlavy, krku, kloubů nebo svalů, celkové vyčerpání, únava a horečky. Pokud se neobjeví komplikace, trvá onemocnění přibližně týden. Inkubační doba je jeden až čtyři dny.

Jak se chřipka projevuje

Chřipka může mít různě závažný průběh. Komplikace ale nejsou výjimkou. Často se objevují u dětí, seniorů, lidí s oslabenou imunitou nebo chronicky nemocných. Chřipka také zhoršuje už dříve probíhající onemocnění srdce a cév, plic, ledvin nebo diabetes.

Mezi primární komplikace ale patří velmi závažný chřipkový zánět plic. I při včasné intenzivní péči umírá podle Státního zdravotního ústavu až polovina pacientů. Primární chřipková pneumonie je naštěstí komplikace málo častá, může se ale vyskytnout i u do té doby zdravého mladého člověka.

Mezi další komplikace patří myokarditida, encefalitida nebo meningitida. Zánět plic bývá častější u starších dospělých. U dětí se naproti tomu častěji vyskytuje zánět středního ucha nebo zánět vedlejších dutin nosních.

Během několika epidemických týdnů onemocní chřipkou zhruba 10 až 15 procent populace a v závislosti na charakteru vyvolávajícího kmene je vždy evidován i různě vysoký počet komplikací a úmrtí.

Kolik lidí zemře?

Podle vedoucího Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu Jana Kynčla je v Česku každoročně hlášeno několik desítek až několik stovek úmrtí v důsledku chřipky.

„Na základě statistického modelování víme, že skutečný dopad chřipky je ještě větší – v souvislosti s chřipkou v České republice umírá průměrně 1500 osob za rok. Chřipka tudíž představuje vážný problém zdravotní, sociální i ekonomický,“ uvádí Kynčl.

Jak stůňou jinde

Státní zdravotní ústav (SZÚ) také upozorňuje na nedávnou studii zveřejněnou v renomovaném časopise Lancet, která prokazuje, že dosavadní odhady z 90. let 20. století významně podhodnocovaly reálné důsledky chřipkového onemocnění.

Studie se věnovala zhodnocení dopadu chřipky v celosvětovém měřítku a byla v ní zpracovaná data, která pokrývají téměř 60 % celosvětové populace.

A situace ve světě? Podle Světové zdravotnické organizace se celosvětově chřipkou každý rok nakazí miliarda lidí, těžký průběh má tři až pět milionů případů. Onemocnění zároveň přímo, či nepřímo způsobí 290 tisíc až 650 tisíc úmrtí. Není přitom podstatné, zda je konkrétní chřipková epidemie vyvolaná virem chřipky typu A, nebo B, z hlediska závažnosti mezi nimi není rozdíl.

(Ne)zájem o očkování

Očkování je podle Státního zdravotního ústavu nejlepší ochranou proti chřipce. Snižuje potřebu hospitalizace i riziko úmrtí. Každoroční očkování odborníci doporučují hlavně seniorům a všem lidem s chronickými zdravotními potížemi. Vakcinace proti chřipce je vhodná i pro těhotné ženy v kterékoliv fázi těhotenství a doporučuje se i těm, které plánují těhotenství během chřipkové sezony.

Ideální doba pro vakcinaci je od října do listopadu, nejpozději by se měla aplikovat do konce prosince. I poté je možná, je ale třeba počítat s tím, že se protilátky v těle tvoří přibližně dva týdny.

Rizikovým skupinám lidí navíc očkování hradí pojišťovna. Ostatní musí zaplatit přibližně 250 korun.

I přes výše zmíněné je ale proočkovanost v Česku velmi nízká – okolo pěti procent. Nedostatečná je přitom i v rizikových skupinách. Podle SZÚ byla proočkovanost lidí s kardiovaskulárním onemocněním v roce 2018 pouhých 14 %, u osob s chronickou obstrukční plicní nemocí pak 21 %, u astmatiků 9 % a u diabetiků 19 %.

Rada Evropské komise přitom doporučuje členským státům dosáhnout 75procentní proočkovanosti nejenom u seniorů, ale také u rizikových skupin.

Horší než SARS?

Nejspíš i kvůli podobným prvním příznakům jednotlivých respiračních onemocnění mají lidé tendenci nákazy vzájemně porovnávat. V souvislosti s aktuálně se šířícím novým koronavirem padají srovnání s epidemií SARS či nákazou MERS.

SARS (Severe Acute Respiratory Syndrome) se začal šířit mezi lety 2002 a 2003 z čínské provincie Kuang-tung. Počet nakažených od listopadu 2002 do července 2003 byl 8096 osob ve 26 zemích. Od té doby je výskyt minimální, v České republice se nevyskytoval vůbec.

Virus se na člověka přenesl ze zvířecí říše – zdrojem byli nejspíš netopýři, nákaza se ale šířila také prostřednictvím infikovaných cibetek, fretek a mývalovitých psíků, kteří byli prodáváni ke konzumaci na trhu s živými zvířaty a čerstvým masem. Poté se dál šířila z člověka na člověka.

Na rozdíl od chřipky není proti SARS žádné očkování. Neexistují ani specifická antivirotika, léčit se dají jen příznaky.

Očkování či specifickou léčbu lidstvo nemá ani proti MERS (Middle East Respiratory Syndrome) – koronaviru, který se objevil v roce 2012 na Blízkém východě. K většině přenosů mezi lidmi došlo ve zdravotnických zařízeních. Také tento virus má ale původ ve zvířecí říši – rezervoárem jsou nejspíš dromedáři.

Oproti SARS má podstatně větší smrtnost (okolo 35 procent), ale naopak se výrazně pomaleji šíří. Podle webu ScienceNews se od roku 2012 nakazilo 2 494 lidí ve 27 zemích a 858 jich zemřelo.

Mohlo by vás zajímat:

Studie dopadu chřipky ve světě (v angličtině)

Vše o chřipce na webu Ministerstva zdravotnictví ČR

Související témata:

Doporučované