Hlavní obsah

Čína využívá tajné dubajské vězení, tvrdí žena, která tam strávila osm dní

Foto: Profimedia.cz

Bruselská demonstrace za práva etnické menšiny Ujgurů v červenci 2021.

Reklama

Čínská občanka, která aktuálně usiluje o azyl v Nizozemsku, tvrdí, že byla držena osm dní v tajném čínském zařízení v Dubaji spolu s nejméně dvěma Ujgurkami. Výpověď šestadvacetileté Wu Chuan přinesla agentura AP.

Článek

Únos z hotelu v Dubaji a následně osm dní strávených v dubajské vile přestavěné na vězení. Svědectví šestadvacetileté Číňanky Wu Chuan má podle agentury AP dokládat, že Čína podobná zařízení sloužící k zadržování nepohodlných osob provozuje už nejen na svém území.

Wu odcestovala do Dubaje za svým snoubencem. Devatenáctiletý Wang Jingyu byl právě v Dubaji v dubnu během mezipřistání zatčen policií a v zemi strávil několik týdnů. Během toho byl podle své snoubenky opakovaně vyslýchán pracovníky čínského velvyslanectví v Dubaji.

Jakmile se ale do celé věci vložily Spojené státy, jejichž je Wang občanem, došlo 27. května k jeho propuštění a muž mohl odletět směr Turecko, uvádí deník The Times. Ještě téhož dne ale Wangovu snoubenku zadržela místní policie v jejím hotelovém pokoji. Následující tři dny měla Wu Chuan strávit na policejní stanici a poté ji policisté eskortovali do vily, která byla přestavěna na malé vězení, vypověděla žena.

V pokoji, kde byla žena držena, se podle ní nacházela jen postel, židle a zářivka, která svítila přes den i noc. Silné kovové dveře do pokoje pak zůstávaly zavřené, kromě případů, kdy jí strážní dávali jídlo. „Nebylo možné sledovat, jaký je čas, nebylo tam ani okno, aby bylo poznat, jestli je den nebo noc,“ svěřila se Wu Chuan agentuře AP.

Strážní ji několikrát odvedli do místnosti, kde ji vyslýchali v čínštině a vyhrožovali, že jí nikdy nedovolí odejít. Stráže podle ní měly po celou dobu zakryté obličeje. Spolu s Wu Chuan měly být v areálu ještě další dvě ženy, podle vzhledu a přízvuku Ujgurky. Jednu z nich Wu Chuan podle svých slov slyšela křičet, že „se nechce vrátit do Číny, ale chce zpět do Turecka“.

Jídlo dostávala žena dvakrát denně, o vodu nebo možnost dojít si na toaletu pak musela žádat stráže. Vždy podle ní záleželo na jejich náladě. Strážní jí také poskytli telefon a SIM kartu a nařídili jí, aby zavolala svému snoubenci a také pastorovi Bobu Fuovi, vedoucímu neziskové organizaci ChinaAid pomáhající čínským křesťanům, který páru pomáhal.

Snoubence musela obvinit z obtěžování

Wang agentuře AP potvrdil, že mu jeho snoubenka volala a ptala se ho, kde se právě nachází. Pastor Bob Fu agentuře řekl, že během daného období obdržel od ženy nejméně čtyři nebo pět telefonátů, několik z nich z neznámého dubajského telefonního čísla. Během jednoho hovoru měla žena plakat a mluvit v nesouvislých větách. V jiném opakovaně obvinila Wanga z obtěžování a řekla, že by mu pastor neměl pomáhat.

Ve vile strávila Wu Chuan podle svých slov celkem osm dní a propuštěna byla až poté, co souhlasila s podepsáním dokumentů obviňujících jejího snoubence z obtěžování. „Opravdu jsem se bála a byla jsem nucena podepsat dokumenty,“ řekla agentuře AP. Wu Chuan následně 11. června odletěla na Ukrajinu, kde se znovu shledala se svým snoubencem. Po výhrůžkách Číny, že bude země usilovat o vydání páru, zamířili oba do Nizozemska, kde aktuálně usilují o azyl.

Zatímco v Číně jsou podle AP podobná zařízení běžná, svědectví šestadvacetileté ženy je zatím prvním dokladem o tom, že Čína využívá svůj vliv v zahraničí k zadržování nebo vydávání oponentů komunistického režimu. Pomocí zahraničních spojenců má země podle agentury zadržovat mimo jiné disidenty, osoby podezřelé z korupce nebo příslušníky etnických menšin, jako jsou právě Ujgurové. Vězení v podobě vil nebo například hotelových pokojů čínský režim využívá k izolaci osob, které se nedaří zadržovat legální cestou, uvádí AP.

Agentura ve svém textu uvádí, že se zatím nepodařilo stoprocentně potvrdit ani vyvrátit verzi Wu Chuan, novináři ale mají k dispozici razítka z ženina cestovního pasu, telefonní záznamy a textové zprávy, které posílala z vězení pastorovi z křesťanské neziskové organizace, jenž čínskému páru pomáhal.

Čínské ministerstvo zahraničí nicméně příběh Wu Chuan popírá. „Mohu vám říci, že situace, o které daná osoba hovořila, není pravdivá,“ řekla v pondělí mluvčí čínské diplomacie Chua Čchun-jing. Dubajská policie pak v pondělí uvedla, že jakákoli tvrzení čínské občanky zadržené místními úřady na rozkaz cizí země jsou nepravdivá a Wu se svým přítelem před třemi měsíci ze země svévolně odešli.

Žádosti mocného spojence prý SAE vyhověly

„Dubaj nezadržuje žádné cizí státní příslušníky, aniž by nedodržovala mezinárodně uznávané postupy a místní právní procesy, ani neumožňuje zahraničním vládám provozovat na jeho území zadržovací centra,“ stojí v prohlášení místní vlády. „Dubaj také dodržuje všechny uznávané globální normy a postupy stanovené mezinárodními organizacemi, jako je Interpol, při zadržování, výslechu a převozu uprchlíků, o které usilují zahraniční vlády,“ píše se také v prohlášení.

„Není pochyb o tom, že Spojené arabské emiráty zadržují lidi na pokyn zahraničních vlád, se kterými jsou spojenci,“ řekla agentuře AP právnička Radha Stirlingová z organizace Detained in Dubai (Zadrženi v Dubaji). „Nemyslím si, že by Spojené arabské emiráty nereagovaly na žádost tak mocného spojence, jako je Čína,“ dodává Stirlingová. Za svou praxi se ale Stirlingová dosud s čínským občanem zadrženým v některém z tajných zařízení v Dubaji nesetkala, řekla agentuře AP.

Podle dat organizace bojující za práva ujgurské menšiny Uyghur Human Rights Project vycházejících z veřejně přístupných informací bylo v období let 1997 až 2007 zadrženo nebo deportováno celkem 89 Ujgurů v celkem devíti zemích mimo Čínu. Od roku 2014 ale toto číslo podle organizace jen roste a aktuálně lze zmapovat 1327 případu zadržení nebo deportace Ujgurů ve dvaceti zemích světa.

Oba snoubenci nejsou Ujguři, ale s největší pravděpodobností Chanové, nejrozšířenější etnická skupina v Číně. Po Wangovi ale čínské úřady jdou kvůli textům zpochybňujícím informování čínských státních médií ohledně protičínských protestů v Hongkongu v roce 2019 a ozbrojeného konfliktu s Indií na sporné himálajské hranici.

Kromě Ujgurů Čína pátrá v zahraničí také po lidskoprávních aktivistech nebo úřednících podezřelých z korupce, právě proti ní totiž prezident Si Ťin-pching zahájil rozsáhlou kampaň. Jen v roce 2020 se Pekingu podle AP podařilo zpět do země dostat 1211 lidí, kteří čelí podezření z korupce nebo jiné finanční kriminality.

Reklama

Související témata:

Doporučované