Hlavní obsah

Čínský pohled na Česko se otřásl: „Náš“ prezident je v nemocnici

Foto: David Neff, Seznam Zprávy

SPOLU a PirSTAN dle čínských webů tvoří „protičínskou“ koalici.

Reklama

12. 10. 6:30

„Obloha nad Českem se náhle mění a pročínský prezident je v kritickém stavu. Čína by měla být ostražitá,“ varuje pondělní titulek čínského webu. Vítězství koalic bude pro „česko-čínské vztahy“ těžkou zkouškou, obává se Čína.

Článek

„Vážení občané Čínské lidové republiky, vážení čínští přátelé, soudruzi a soudružky (…), vaše uvědomělá práce, která přivedla ČLR mezi nejsilnější státy světa a je v současné době nejsilnější ekonomikou, ukazuje cestu všem, kteří zpochybňovali cestu socialismu.“ Tohle není přepis 40 let staré korespondence dvou spřátelených komunistických vůdců, nýbrž úvod dva týdny starého videa, které Pekingu k narozeninám zaslal Vojtěch Filip.

Když 29. září slavila Čínská lidová republika narozeniny, k videozdravicím se přidal nejen tehdejší šéf KSČM, ale i ministr zahraničí a bývalý spolupracovník čínské CEFC Jakub Kulhánek. Z Hradu jménem Miloše Zemana putoval k čínskému velvyslanci dopis vyzdvihující rozvoj čínsko-českých vztahů, popřál také úspěšné Zimní olympijské hry.

Stačilo pár dnů na to, aby se ukázalo, nakolik křehké čínsko-české přátelství je.

Ztráta ČSSD a KSČM

„Piráti a Starostové jsou jednou z hlavních opozičních volebních koalic. Jasně podporují Tchaj-wan a jsou protičínští. Praha, jejímž primátorem je Pirát Hřib, podporuje Tchaj-wan otevřeně. Jednou ze stran koalice Spolu je ODS, jejímž příslušníkem je i předseda Senátu, který navštívil čínský region Tchaj-wan,“ představila asijským čtenářům českou politickou scénu redakce čínsky psaného serveru The Paper.

Neopomněla připomenout ani Babišovy skandály, které však vyvažuje jeho „silné charisma a dostatek finančních prostředků na utrácení za předvolební aktivity, najímání odborníků na reklamu a tendenci Čechů věřit tomu, co Babiš říká“. „Babiše nakonec podpořil i prezident Zeman, jehož podporu premiér potřebuje,“ připomněl server.

Úspěch koalic by pro Čínu nebyl nic vítaného. „Samozřejmě pokud vyhraje opoziční strana, je pravděpodobné, že se Spolu a PirSTAN spojí. Čínsko-české vztahy se ocitnou ve složité situaci, na bojišti. V budoucnu bude schopnost KSČM a ČSSD promlouvat v Parlamentu za Čínu slabá,“ odhadli redaktoři čínského webu, aniž by mohli tušit, že schopnost těchto dvou stran promlouvat na půdě Sněmovny bude v příštím období v podstatě nulová.

V pondělí se do povolebního pracovního týdne probudilo nejen Česko. O tom, že se nálada přenesla i na sousední kontinent, svědčí i pondělní titulky čínských médií. „Obloha nad Českem se náhle mění a pročínský prezident je v kritickém stavu. Čína by měla být ostražitá,“ varuje server Xilu a přidává prostou agenturní zprávu o výsledku voleb. Čínsky psaný server Secret China volbám v Česku věnoval rozsáhlý text o konci KSČM.

Čínské servery také připomínají, že se Andrej Babiš v neděli 10. října vydal za Zemanem a že „Babiš doufá, že bude jakožto lídr strany s největším počtem hlasů znovu zvolen“. Čínští analytici pro server Guancha připomínají, že ačkoli se Babiš a Zeman názory na Čínu mírně rozcházejí, stále je lze chápat jako přátele Číny. To se však nedá říct o vítězných koalicích.

„Za zmínku stojí, že koalice Spolu a PirSTAN v posledních letech opakovaně provokovaly princip jedné Číny. Hřib oznámil dohodu o sesterství Prahy s Tchaj-pejí, a narušil tak tuto politiku a klauzuli o neoddělitelném území Tchaj-wanu,“ připomíná web Sina Finance.

Analytik Wang Li pro čínské státní médium Global Times uvedl, že „současná česká vláda je ve své politice vůči Číně poměrně pragmatická“, opoziční aliance ale mají tendence k „diplomatickým nehodám“ a jsou spíš „protičínskými silami“. „Dvě hlavní koalice se ale skládají z pěti stran a jejich postoje vůči Číně už jednotné nejsou a míra protičínské radikalizace také ne. Směr české politiky vůči Číně tak bude záviset na koordinaci těchto stran,“ domnívá se Wang Li.

Ne všechny uvnitř vítězných koalic lze považovat za „protičínské“. Za výrazného „přítele Číny“ označují média europoslance Jana Zahradila z ODS. Ten se v minulých měsících dostal do křížku s Evropským parlamentem za činnost svého Spolku přátelství mezi EU a Čínou. Vedle podezření z těsného kontaktu s Pekingem by Zahradil ze své pozice měl mít možnost žádat o přístup k citlivým informacím. To Zahradil odmítá.

Kudy se česko-čínské vztahy uberou, však není snadné předpovídat – zatím není známo ani jméno nového ministra zahraničí. Číně je však už teď jasné, že není co slavit.

Resort zahraničí považuje za svou prioritu TOP 09, která by do čela ráda vyslala starostu Prahy 6 Ondřeje Koláře. Kandidáta ale mají i Starostové – bývalého diplomata a primátora Hradce Králové Martina Dvořáka. „Jednání právě probíhají, zdá se, že směřují k dohodě a já bych ji velmi nerad narušil nějakou indiskrecí,“ řekl k tomu Dvořák.

Od Potěmkinových vesnic k prozření

Všechno napovídá tomu, že vztahy Česka s Čínou teď nebudou zrovna nejvřelejší. Nebude to ale poprvé. Česko-čínské vztahy už za sebou mají pestrou historii plnou zvratů.

Československo bylo jednou ze tří zemí, které se těšily zvláštní přízni komunistické administrativy ještě před vznikem ČLR. Bylo také jednou z prvních, kterou uznaly ČLR a navázaly s vládou v Pekingu diplomatické styky. V 50. letech oba státy uznávaly dohodu o hospodářské a kulturní spolupráci. ČLR se v ČSR stala oblíbeným mediálním tématem. Většina autorů podléhala klamu „Potěmkinových vesnic“ a psala o čínské zdvořilosti a pohostinnosti. Jednotlivci, kteří mystifikaci nepodlehli a už upozorňovali na zárodky nezdravého vývoje, byli umlčeni. ČSR tak bylo zásobováno mystifikačními teoriemi o Číně, ze kterých procitlo na počátku 60. let.

V první polovině 60. let se v plné síle projevily ideologické neshody mezi Komunistickou stranou Číny a ostatními komunistickými stranami. Čínští Rudí gardisté ničili relikvie přátelství se Sovětským svazem. Do československého tisku začaly pronikat zprávy o čínské zradě světového socialismu. Nadšení 60. let vystřídala v dalším desetiletí nedůvěra.

V polovině 80. let došlo k oživení čínských vztahů s východní Evropou. ČSSR umožnilo několik kulturních akcí s účastí čínských umělců, díky kterým měla československá veřejnost po dlouhé době opět možnost slyšet o ČLR i v jiných souvislostech než s kritikou maoismu.

Na masakr na náměstí Nebeského klidu v roce 1989 reagovalo ČSSR rozpačitě. Zatímco veřejnost s čínskými studenty sympatizovala, oficiální místa dávala najevo, že ani tyto události nenaruší vztahy s Čínou.

Po listopadu 1989 se československá diplomacie rozhodla k několika akcím, u kterých bylo zřejmé, že Pekingu radost neudělá – návštěva dalajlámy, souhlas se zřízením tchajpejské kanceláře suplující velvyslanectví Tchaj-wanu, rozvoj styků s Tchaj-wanem. Nastala nevřelá, ale korektní 90. léta. Od nás do Číny probíhalo více návštěv na úrovni premiérů a prezidentů, z Číny jezdili jen ministři. Vznikl rozkol v názorech na lidská práva. Největší krizi vyvolala poznámka Václava Havla o přijetí ostrova do OSN a přijetí tchajwanské delegace.

Začátkem 90. let se trh otevřel čínskému zboží převážně spotřebního charakteru. Vzhledem k liberální obchodní politice české vlády po roce 1993 zaplavilo český trh obrovské množství laciného zboží z Číny, zatímco české zboží v Číně naráželo na vysoké dovozní kvóty a cla a ztrácelo se v nabídce zboží významnějších světových značek a mnohdy levnějšího čínského zboží.

V roce 2012 se se svým protějškem ve Varšavě sblížil premiér Petr Nečas. Po útlumu diplomatických vztahů po roce 1989 nastává oživení, během kterého se na čínské obrazovky po deseti letech znovu dostává Krteček. V září se prezident Václav Klaus zúčastnil oslav vzniku Čínské lidové republiky. Sbližování naplno začíná po nástupu Miloše Zemana.

Změna vládní politiky ČR po pádu kabinetu Petra Nečase vytvořila prostor pro ekonomickou diplomacii. Český miliardář Petr Kellner získal v Číně licenci na poskytování spotřebitelských půjček pro svou společnost Home Credit. Na Pražském hradě z iniciativy prezidenta Zemana a premiéra Rusnoka proběhlo Česko-čínské investiční fórum. Rusnok zde oficiálně oznámil restart „česko-čínské spolupráce“.

Miloš Zeman se v roce 2014 setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a potvrdil, že Česká republika uznává územní integritu Číny včetně Tibetu a Tchaj-wanu. Začala strategická spolupráce mezi česko-slovenskou investiční skupinou J&T a čínskou společností CEFC. Dohodu spolu uzavřely animovaný Krtek a Panda. Huawei uzavřel pětiletou sponzorskou smlouvu s Pražským hradem.

Na jaře 2015 se Zemanovým poradcem stal šéf představenstva CEFC Jie Ťien-ming. Firma CEFC během návštěvy Zemana v Pekingu podepsala několik smluv – získala 50 procent v aerolinkách Travel Service, spolu s partnery přebrala podíl 79,4 procenta v Pivovarech Lobkowicz Group a stala se minoritním vlastníkem mediálních firem Médea Group a Empresa Media. CEFC koupila 60 procent akcií fotbalové Slavie.

Česko-čínské vztahy v roce 2017 poznamenalo kontroverzí Zemanovo zrušení plánovaného vyznamenání Jiřího Bradyho poté, co se jeho synovec a tehdejší ministr kultury Daniel Herman sešel s dalajlámou. Jie Ťien-ming zmizel. Začalo jeho vyšetřování pro podezření z porušení zákona. Poradcem na Hradě ale zůstával dál.

V červnu 2018 zažádala čínská firma Huawei o prověrku Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) a chtěla tím vyvrátit podezření ze špionáže. Po varování ze strany Spojených států kvůli obavám z čínské špionáže Andrej Babiš nařídil, aby se Úřad vlády zbavil mobilů od čínské firmy Huawei. Zeman celou kauzu nazval „špionománií“.

O „špionománii“ se v rozhovoru pro The Business minulý týden rozpovídal také Jan Zahradil (ODS). „Již během roku 2020 jsme mohli v Bruselu pozorovat snahy uměle vytvořit jakési „špionážní aféry“ a dehonestační kampaně. Vidíme to ostatně i u nás. Vytváří to paranoidní a toxickou atmosféru „agentománie“, v níž je realistická analýza situace téměř nemožná. Takto není možné dlouhodobě pokračovat,“ řekl na adresu aktuálních česko-čínských vztahů, které dle něj „nejsou dobré“.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované