Hlavní obsah

CNN získala dokumenty o začátku covidu-19. Čína má co vysvětlovat

Foto: Profimedia.cz

Snímek čínského prezidenta Si Ťin-pchinga z videokonference států G20. Podle zjištění CNN toho Čína ví o začátku pandemie víc, než řekla.

Reklama

2. 12. 2020 6:30

Americká televize CNN zveřejnila velkou analýzu uniklých dokumentů zdravotnických úřadů provincie Chu-pej. Ze 117 stránek záznamů tamního Centra pro kontrolu a prevenci nemocí čiší chaos i tendence bagatelizovat pandemii.

Článek

Uniklé dokumenty poskytují hlubší vhled do rozporu mezi tím, co čínské úřady v rané fázi tehdy ani ne ještě pandemie koronaviru věděly, a co sdělovaly veřejnosti. CNN je získala od whistleblowerů, kteří pracovali v čínském zdravotnictví. Jde o 117 stránek úředních záznamů, jejichž pravost CNN ověřila s pomocí šesti různých nezávislých expertů.

Podle CNN v nich jsou především velmi konkrétní data z 10. února a 7. března, kromě toho ale obsahují i další dílčí údaje z časového rozmezí od října 2019 do dubna 2020.

Shrnutí hlavních zjištění

- Čínské úřady tamní veřejnosti i celému světu ukazovaly optimističtější data, než měly samy k dispozici.

- V první fázi měla Čína velký problém s diagnostikou, časová prodleva mezi projevem symptomů u nakaženého a jeho označením za potvrzený případ činila v průměru až 23 dní.

- Systém včasného varování byl v Číně podle interního auditu z října 2019 výrazně podfinancován a personálně poddimenzován.

- K výraznému šíření nemoci, které bylo považováno za chřipku, došlo už na začátku loňského prosince ve třech městech, z nichž Wu-chan tehdy evidoval nejméně případů z nich. Není jisté, jestli už mohlo jít o tehdy ještě neznámý covid-19.

CNN už v prvních odstavcích zprávy píše, že v dokumentech přímo nenašla žádné přímé důkazy o úmyslném zamlčování nebo překrucování údajů úřady. Nesrovnalostí v tom, o čem úřady v interních zprávách informovaly, a co pak veřejně sdělily, je ale mnoho.

Celá analýza připomíná starší komentáře odborníků na Čínu, kteří už při objevování prvních pochybností o pravosti poskytovaných informací mluvili o tom, že řadu z nich mohly způsobit obavy úředníků z oznámení špatných zpráv nadřízeným a následná prezentace dat optimističtějším způsobem. Úřady jinými slovy možná ani problém nechtěly samy vidět. „Pořád věřily, že to bude jako v roce 2003, kdy se šíření SARS nakonec podařilo zastavit a všechno se mohlo vrátit do normálu,“ řekl k tomu CNN profesor politických věd Dali Yanng z Univerzity v Chicagu.

Jak se svět dozvěděl jen o půlce případů

Americká televize podává několik konkrétních příkladů zmiňovaných praktik úřadů, asi nejvýraznější rozkol mezi dostupnými a zveřejněnými informacemi je vidět v datech z 10. února. Tehdy čínské úřady informovaly svět o 2478 nových potvrzených případech nákazy, celkový počet celosvětově nakažených covidem-19 se tak zvýšil na 40 000, přičemž mimo Čínu šlo tou dobou méně než o čtyři stovky lidí.

V dokumentu s datem 10. února a poznámkou „interní dokument, prosím udržet důvěrné“ se píše o 5918 nově zjištěných případech, což je víc jak dvojnásobek zveřejněného množství. To se sice na první pohled jeví jako ukázkový příklad přímého překrucování či zamlčování, kdy si někdo z úředníků řekl, že počet prostě na oko „zkrouhne“ na polovinu, takhle to ale tak úplně nebylo.

Číslo 5918 totiž zahrnuje veškeré případy ze všech podkategorií, tedy potvrzené případy (2345), klinicky diagnostikované případy (1772) a podezřelé případy (1796). Z názvů kategorií celá věc zase může působit, že Čína prostě jen nezveřejnila případy, u kterých neměla výsledek ověřený testem, což se v dnešní době ani nejeví jako něco tak zvláštního. Ani tohle ale není správná interpretace.

Tyto kategorie byly podle dokumentů zavedeny Čínskou národní zdravotní komisí koncem ledna s tím, že podezřelý případ je ten, kdo přišel do kontaktu s někým nakaženým a vykazuje symptomy horečky a zápalu plic, klinicky diagnostikovaný je ten, u kterého symptomy potvrdil rentgen nebo CT vyšetření, potvrzený případ je jedině ten, který potvrdí pozitivní test.

Tyto kategorie byly zavedeny z důvodu nedostatečné testovací kapacity a měly reflektovat stav bližší realitě nad rámec pozitivních testů. Výsledkem ale bylo, že tisíce lidí, jejichž stav byl už tak vážný, že se to projevilo na rentgenu plic, nazval „klinicky diagnostikovanými“ a další tisíce lidí, kteří měli horečky a příznaky zápalu plic, byly vedeny jen jako „podezřelé“.

Realita přitom byla taková, že šlo zjevně jen o ty vážnější případy covidu-19 a Čína si navíc usmyslela, že o těchto případech vlastně ani není třeba informovat. Klinicky diagnostikovaní se do potvrzených případů začali počítat až v půlce února. Počítány nebyly ani zjištěné asymptomatické případy.

Toto je přitom jen jeden příklad z jednoho dne. CNN v textu uvádí několik dalších podobně pokřivených statistik z jiných dnů a upozorňuje, že se problém pochopitelně promítl i do dat ohledně počtu obětí covidu-19.

10 000 testů pro celou provincii

Kapacita laboratoří v celé provincii Chu-pej, které má asi 60 milionů obyvatel, byla začátkem února podle veřejných zpráv vládních médií něco přes 10 000 testů denně. To je zhruba o polovinu méně, než se například v minulém týdnu dělalo denně testů v Česku.

Testů tak nebylo dost a diagnostika zaostávala. V prvních měsících činila podle dokumentů časová prodleva od momentu, kdy jedinec onemocněl, po jeho oficiální potvrzení v průměru 23,3 dne. Podle expertů oslovených CNN je tento údaj pro chápání, „jak moc byla vládou zveřejňovaná čísla mimo“, ještě důležitější než výše zmiňované problémy.

Zpráva nicméně uvádí, že v březnu už se systém natolik zlepšil, že přes 80 % nových případů bylo zaznamenáno ještě týž den, kdy byl diagnostikován.

Začala pandemie opravdu ve Wu-chanu?

Dokumenty rovněž obsahují Čínou dosud nezveřejněné informace o 20násobném nárůstu případů influenzy za týdenní období na začátku prosince 2019 v provincii Chu-pej oproti stejnému období v roce předchozím. Největší část 2000% nárůstu případů influenzy přitom nespadala na Wu-chan. Nejvíc případů registrovalo město I-čchang (přes 6000 případu) a v Sien-ning (přes 2000), Wu-chan byl na třetím místě s velmi podobnými čísly jako Sien-ning.

CNN ale podotýká, že nelze ověřit, zda se mezi těmito příklady mohly skrývat i případy v té době ještě neznámého typu koronaviru. V dokumentech se píše, že otestována byla řada pacientů s chřipkou a u množství z nich se nepodařilo zjistit příčinu nemoci. Podle expertů ale testy nutně nemusely být bezvýsledné kvůli tomu, že by šlo právě o koronavirus, který ještě nikdo neznal, a testy ho tak ani nemohly odhalit. Všichni se ale shodují, že chřipková epidemie hodně pravděpodobně pomohla zrychlit následné šíření covidu-19.

Podle Andrewa Merthy, ředitele Čínského studijního programu Univerzity Johnse Hopkinse, nicméně zpráva o utajované chřipkové epidemii v I-čchangu bez ohledu na to, jestli s covidem-19 souvisela, zažehne nové teorie o jeho původu.

Bídná úroveň systému včasného varování

Posledním ze zásadních zjištění CNN je řada důkazů o tom, jak špatně byla Čína na virovou epidemii připravená. Dokumenty obsahují zprávy z interních auditů vypracovaných už v říjnu 2019, které upozorňují na „velkou mezeru ve financování i personálním zajištění Centra pro kontrolu a prevenci nemocí, která vážně ohrožuje normální výkon veřejně zdravotnických funkcí“. Jedna ze zpráv dokonce přímo zmiňuje, že „kontrola infekčních chorob a kapacita včasného varování není ani citlivá, ani přesná“.

V hodnoticí zprávě z letošního roku se pak píše, že Centrum pro kontrolu a prevenci hrálo podřadnou roli ve vyšetřování šíření nákazy a jeho zaměstnanci i jejich expertizy nebyli plně bráni v potaz úřady. Spíš než vedoucím orgánem řídícím boj proti nové nákaze tak instituce byla pasivním plnitelem úkolů dle instrukcí nadřazených úřadů.

Peking má hodně co vysvětlovat

CNN i jí oslovení experti připomínají, že hodně ze zmiňovaných problémů bylo pro Čínu nevyhnutelných. Vyplývaly prostě z toho, že šlo o nový virus, který svět ještě neznal a Čína se s ním musela vyrovnat jako první.

Uniklé dokumenty ale přinášejí detaily, které vrhají víc světla do stále ještě poměrně temného prostoru obklopujícího otázku, do jaké míry se dá věřit Číně v otázkách jejího boje proti covidu-19 a samotného začátku pandemie.

Zpráva byla navíc publikována v době, kdy Spojené státy i Evropská unie tlačí na Čínu, aby začala plně spolupracovat při vyšetřování původu nákazy vedeném WHO. Dosud totiž Peking mezinárodním expertům záznamy zdravotnických úřadů a nemocnic plně nezpřístupnil. Uniklé dokumenty, které jsou jen střípkem toho, co by chtěl svět vidět, jsou ostatně samy o sobě odpovědí, proč se Čína zveřejnění brání.

Minulý týden mimochodem WHO oznámila, že Čína ji „ujistila, že přístup do terénu bude vyšetřovatelům zajištěn“, a Čínu už v této otázce několikrát laicky řečeno „podržela“. Nyní se ale ukázalo, že má Peking hodně co vysvětlovat.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované