Hlavní obsah

Co čekat od ECB? Padne rozsudek nad evropskou prosperitou

Rozhovor s analytikem Tomášem Pfeilerem o verdiktu, který vynese ve čtvrtek tým kolem Draghiho, šéfa ECB.Video: Oliver Sálus, Seznam Zprávy

 

Reklama

Ve čtvrtek padne nejdůležitější verdikt Evropské centrální banky v letošním roce, píše analytik společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler den před klíčovým rozhodnutím centrálních bankéřů.

Článek

V sázce je hodně. Od Evropské centrální banky se čeká obrat v měnové politice. Ale co tedy přesně můžeme od centrálních bankéřů očekávat?

Sazby

Fakt, že ECB pošle sazby hlouběji do záporného teritoria, berou investoři už jako hotovu věc. Převládá scénář, že frankfurtská instituce sníží sazby o 0,1 procentního bodu. Trhy přisuzují této variantě 56% šanci. Nelze však vyloučit ani razantnější akci, tedy redukci o 0,2 procentního bodu. „Nám se jako reálnější jeví snížení sazeb o 0,1 procentního bodu,“ říká Tomáš Pfeiler, analytik společnosti Cyrrus.

Citelnější redukce sazeb by pomohla změnit poměry mezi dolarem a eurem, které se nyní (proti dolaru) obchoduje na slabých úrovních. Výraznější oslabení měny by se nezamlouvalo americké vládě a mohlo by přispět k eskalaci globálního konfliktu v mezinárodním obchodě.

Výhled sazeb

Aktuálně stále platí oficiálně avizovaný předpoklad, že ECB nepřistoupí ke zvýšení sazeb dříve než v polovině roku 2020. Ve čtvrtek lze očekávat změnu tohoto výhledu. ECB by mohla nízké sazby místo konkrétního data navázat na inflaci. To znamená: nedojde ke zvýšení sazeb, dokud inflace nedosáhne určité úrovně.

Nákupy dluhopisů

Mezi jednotlivými členy bankovní rady panují značné neshody. Odpůrcům obnovení takzvaného kvantitativního uvolňování (laicky pumpování peněz do ekonomik) vévodí tradičně jestřábí německé křídlo. Někteří členové zmiňují, že tento nástroj by měla ECB užít pouze v případě přetrvávajících deflačních tlaků. Ty navzdory slabší inflaci i inflačním očekáváním zdaleka nehrozí. Trhy ovšem sází, že šéf ECB Draghi přijde s monetární bazukou.

Právě taková očekávání vedla k mohutnému propadu výnosů vládních dluhopisů. Podle některých odhadů rekordní množství obligací se záporným výnosem v eurozóně koresponduje s předpokladem, že ECB zahájí nákupy bondů v objemu 40 miliard eur měsíčně. Takové množství lze však považovat za horní hranici, která by mohla narážet na limity ECB vůči emitentům. Frankfurtská instituce smí aktuálně držet maximálně 33 % celkového dluhu od jednoho emitenta.

„Jako pravděpodobný scénář vnímáme tempo nákupů v objemu 20 až 30 miliard eur v průběhu pevně stanoveného intervalu (9 až 12 měsíců),“ píše analytik Pfeiler.

Jak ulevit bankovnímu systému

Záporná depozitní sazba podle některých ekonomů ohrožuje stabilitu evropského bankovního systému. Záporné úroky představují pro finanční domy náklad okolo 7 miliard eur ročně. Pokud frankfurtská instituce provede další redukci sazeb, pocítí peněžní ústavy ještě výraznější bolest. Proto se centrální bankéři pokusí nalézt způsob, jak dopad dalšího uvolňování měnové politiky neutralizovat.

Reklama

Doporučované