Hlavní obsah

Co s námi bude: Politický výhled roku 2020

Foto: Petr Horník / Právo / Profimedia

Klidný rok českou politiku nečeká.

Reklama

31. 12. 2019 20:16

Babišovy kauzy, spojování opozice a velký test před parlamentními volbami. Přinášíme přehled toho, co v následujícím roce čeká českou politiku.

Článek

Babišovy problémy

V příštím roce vyprší poslední lhůta Evropské komise kolem auditu hodnotícího střet zájmů premiéra Andreje Babiše. A padne rozhodnutí o tom, kolik přesně peněz z dotací má kvůli tomu Česko vracet.

Stamiliony, o které přijde český rozpočet, už mohou ovlivnit jinak neotřesitelné preference hnutí ANO. A pokud Agrofert skutečně přijde o evropské dotace nebo o státní zakázky, čeká premiéra ohledně jeho byznysu zásadní rozhodnutí – například to, zda se zbavit firmy doopravdy, nikoli – jak konstatoval audit – jen naoko.

Některými dotacemi pro firmy z holdingu, které se objevují v evropském auditu, se navíc zabývá i česká policie. A hned zkraje roku 2020 by mělo být jasno, zda v okolí premiéra budou padat další obvinění. A pokračuje také Babišovo stíhání v kauze Čapího hnízda poté, co případ obnovil nejvyšší žalobce Pavel Zeman.

Rozhodne se, zda vznikne antiBabiš

Opozice se bude v příštím roce rozhodovat, zda se v boji proti Andreji Babišovi a jeho hnutí ANO spojí v nějakou formu koalice. Již teď je jasné, že o společný projekt nemají zájem Piráti, kteří se aktuálně v průzkumech pohybují spolu s ODS na druhém místě a spojení s tradičními stranami by jim u voličů nepomohlo.

Ve hře je tak velká koalice mezi ODS, TOP 09, Starosty a lidovci, šance na její vznik ale ve skutečnosti nejsou velké. Ať už kvůli programovým rozdílům nebo kvůli vzájemným hádkám mezi stranami. Mluví se tak spíše o vzniku koalice ve formátu, kterému se v kuloárech pracovně říká „2 + 2“. Tedy spojení konzervativnějších, tradičních stran ODS a KDU-ČSL a vedle toho v minulosti ověřená spolupráce TOP 09 se Starosty.

Vlády nad některými stranami, které se budou snažit o domluvu, se navíc ujmou noví lidé. V TOP 09 začne vládnout poslankyně Markéta Pekarová Adamová, kterou strana zvolila na podzim.

Lidovci budou vybírat náhradníka za Marka Výborného, který post opouští kvůli tragédii v rodině. Zatím není jasné, jak moc bude jeho nástupce nakloněný spojování s jinými stranami.

Volební sjezd bude mít i ODS, kde se ovšem žádný personální veletoč nečeká. Hádky se povedou spíš o nedávno představený program, kde se už teď strana neshodne například na odpuštění daní mladým lidem.

Opozice se pokusí o „tsunami“

Případné spojenectví si opoziční strany mohou naostro zkusit v podzimních krajských volbách. Mimo jiné otestují, zda tento typ voleb znovu dokážou využít k vyvážení sil mezi vládou a opozicí, jako tomu bylo v minulosti.

Nejvýrazněji takto krajské volby zafungovaly v roce 2008, kdy za vlády Mirka Topolánka kraje zasáhla „oranžová tsunami” a ČSSD získala 13 hejtmanů. A podobně i o čtyři roky později za kabinetu Petra Nečase, kdy sociální demokraté získali devět krajů.

Anketa

Od kterého českého politika byste se nejvíce báli koupit si ojeté auto?
Miloš Zeman
6,6 %
Andrej Babiš
45,3 %
Tomio Okamura
5,2 %
Miroslav Kalousek
24,1 %
Ivan Bartoš
7,6 %
Jan Hamáček
1,3 %
Petr Fiala
6,9 %
Václav Klaus ml.
3 %
Celkem hlasovalo 3405 čtenářů.

V posledních krajských volbách už ale vyvažování vláda versus opozice nefungovalo. Andrej Babiš jako vicepremiér tehdy dovedl stranu k vítězství v devíti krajích, vládní ČSSD uhájila alespoň dva kraje a opoziční strany se musely spokojit s výhrou ve dvou krajích.

Jenže zatím se výrazná spolupráce do krajských voleb nerýsuje – i někdejší blízcí partneři TOP 09 a Starostové se rozhádali a jednání v několika krajích už definitivně ztroskotala. A to vysílá i zprávu o tom, jak asi může probíhat jednání o koalici do sněmovních voleb.

Krajské volby jsou navíc jedna z posledních příležitostí na záchranu ČSSD – podle předsedy strany Jana Hamáčka je úspěch v krajích priorita. A dá se očekávat, že v případě vyloženého debaklu, jako byl například ten loňský v pražských komunálních volbách, budou sociální demokraté hledat nového šéfa.

Volit se příští rok bude i do Senátu, což je v tuto chvíli poslední opoziční bašta. A navíc jde o volby, které hnutí ANO, jak říká sám jeho šéf, „moc nejdou”.

Milion chvilek a 3000 statečných

Velkou otázkou pro rok 2020 je také to, jak se bude dál vyvíjet aktivita Milionu chvilek pro demokracii. Jeho lídři dokázali svolat několik obřích demonstrací proti premiérovi a plánují v tom pokračovat, dokud své problémy uspokojivě nevyřeší. Není ale jasné, zda a jak se jim podaří udržet ochotu lidí jít do ulic.

Lidé z Milionu chvilek tvrdí, že nehodlají zakládat politickou stranu. O založení uskupení proti Babišovi uvažoval jeden z podporovatelů Milionu chvilek Martin Jaroš, od plánu ale nakonec upustil. Jak ale upozornil týdeník Respekt, stále existuje skupina lidí, která o nové partaji stále uvažuje.

A lídr Prahy sobě, bývalý lidovec Jan Čižinský oznámil vznik platformy 3000 statečných. Také on tvrdí, že nejde o politickou stranu, ale o uskupení dobrovolníků, kteří mají v ulicích motivovat lidi k volbám. Jak přesně bude nakonec uskupení vypadat a jakou roli sehraje ve volbách, by se mělo vyjasnit v příštích měsících.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované