Hlavní obsah

Covid politika za hranicí absurdity: Ženě v karanténě ubili psa

Foto: Profimedia.cz

Žena z provincie Ťiang-su musela do karanténního hotelu, její corgi zůstal doma. Nepřežil. (Snímek je ilustrační.)

Reklama

17. 11. 6:30

Umlácený pes ženy v karanténě, utracené kočky hospitalizovaných pacientů, provinilci porušující zákaz vycházení přivázaní ke stromu či testovací maraton. Čínská snaha dostát zadání udržet počet nových pacientů na nule nezná mezí.

Článek

Čína se zuby nehty drží covidové politiky nulové tolerance. Plnit plán na 110 procent ale může být poněkud problém ve chvíli, kdy se zbytek světa naopak přiklání ke smířlivější strategii naučit se s covidem-19 žít.

Cena za plnění takového úkolu je tak vysoká a optikou Evropana sahá dalece za únosnou hranicí. Posledním známým případem, který rozzuřil i samotné Číňany, bylo zabití psího mazlíčka ženy zavřené v karanténním hotelu.

Žena z provincie Ťiang-su svůj vztek a smutek publikovala na sociální síti Weibo. Kvůli nařízené izolaci mimo domov jí – vzhledem k zákazu domácích mazlíčků v karanténních hotelech – nezbylo, než svého corgiho nechat doma samotného. Dění za zamčenými dveřmi bytu během její nepřítomnosti monitorovaly bezpečnostní kamery. A to včetně incidentu, kdy do bytu vstoupili dva jedinci v ochranných oblecích a umlátili zjevně nedospělé plemeno corgiho něčím, co vypadá jako páčidlo.

Video se dostalo internet a na sociálních sítích okamžitě vyvolalo poprask.

Úřady města Šang-žao se v sobotu večer omluvily za to, že s majitelkou psa nekomunikovaly. Dodaly, že dotyčný zaměstnanec byl propuštěn a o tělo psa prý „bylo postaráno“. Odvolávaly se však na nařízení, podle kterého mají lidé v karanténě nechávat dveře do bytu odemčené, což majitelka neudělala.

Za asistence policie se tak zdravotníci dostali dovnitř, kde narazili na zjevně neagresivního psa.

Upozornění: Video v tweetu obsahuje znepokojivý obsah.

Záznam incidentu si vysloužil asi 210 milionů zhlédnutí. Uživatelé v komentářích zpochybňují, že by pracovník jednal svévolně, a zkritizovali cenzurování souvisejících příspěvků – video z čínské sociální sítě chvíli po publikaci zmizelo.

Kromě toho, že žena přišla o domácího mazlíčka, stala se cílem výhrůžek i ona sama.

Místní vláda jí doporučila post o smrti psa smazat a nešířit. V opačném případě jí slíbila vyhazov z práce.

Nejedná se o ojedinělý případ. Na začátku měsíce povolaní úředníci nechali usmrtit kočku, jejíž majitelé trávili povinnou karanténu v hotelu v Čcheng-tu. Zvíře totiž nebylo otestováno na přítomnost viru. Po uveřejnění případu ředitel Pekingského právního ústavu An Siang pro média uvedl, že doposud neexistují důkazy o přenosu nákazy z domácího mazlíčka na člověka, a obdobné kroky tak nemají opodstatnění.

V září byli z přehnané reakce obviněni představitelé Charbinu, kteří usmrtili tři kočky pozitivně testované na koronavirus. Jejich majitelé byli v době jejich usmrcení v nemocnici.

Tyto případy mezi majiteli domácích mazlíčků vyvolávají opodstatněné obavy a mezi místními úřady chaos kvůli nejednotnému výkladu zákonů, píše South China Morning Post.

Místní média v ranějších dobách pandemie sice referovala o tom, jak je o drobná zvířata nakažených postaráno. Jenže s nakažlivější variantou Čína přitvrdila, zavedla karanténní hotely a starost o mazlíčky nikdo nepřevzal.

Miliony testů pro jedno „městečko“

Synonymem pro umanutou zero covid politiku by se mohlo stát pohraniční město Žuej-li. Vedení města ležícího na hranicích s Myanmarem rozhodlo o měsíčním povinném testování pro všechny. Podle úřadů jde o „nejefektivnější způsob odhalování ohnisek“. Státní agentura Sin-chua dodala, že je schopná během jediného dne otestovat celou jeho populaci, tedy asi 280 tisíc lidí.

Těchto 280 tisíc obyvatel Žuej-li tak zažilo téměř 3,7 milionu testů na covid. Plus čtyři přísné lockdowny trvající sedm měsíců.

V sobotu městské úřady oznámily 49 symptomatických a asymptomatických případů nákazy. V celé Číně, jak tvrdí oficiální statistiky, v úterý přibylo 11 příznakových pacientů, z nichž je sedm ze severovýchodního přístavu Ta-lien. „Posílit prevenci“ tak plánuje i tato oblast.

Vicepremiérka Ta-lienu Sün Čchun-lan na tiskové konferenci navrhla, aby se vysoce ohrožení pracovníci nechávali testovat každý druhý den a vyhýbali se kontaktu s jinými lidmi včetně rodinných příslušníků.

Vedoucí vládního poradního panelu pak dle SCMP uvedl, že Čína v „dynamickém“ přístupu hodlá pokračovat. Předčasné uvolnění kontrol by jen ohrozilo těžce vydobyté úspěchy země, varoval.

Zneužívání pravomoci?

Už v první covidové vlně organizace Human Rights Watch (HRW) upozorňovala na zneužívání pravomocí ve jménu udržování bezpečné covidové situace. Čínští úředníci utěsňovali dveře bytů, aby zabránili lidem opustit své domovy.

Videa šířená v internetovém prostředí ukazovala i obyvatele zoufale křičící z oken svých domácích vězení. V Sin-ťiangu úřady nutily obyvatele pít tradiční čínskou medicínu.

Jeden příklad za všechny – když se nákaza v lednu objevila ve vesnici Š’-ťia-čuang, jeden z vesničanů v pokročilém věku vyšel i navzdory lockdownu ven, za což byl přivázán ke stromu za doprovodu výhrůžky „příště tě zabijeme“.

V listopadu minulého roku vydal okres Wej-sin v čínské provincii Jün-nan prohlášení zakazující venčit na veřejnosti psy. V oběžníku, který dosud koluje, se psalo, že po třetím nachytání majitele se psem má být zvíře zabaveno a zabito.

Oběžník, který byl vydán v době tvrdého lockdownu, však spíše než zákaz vycházení řešil vhodnou výchovu psů. Jak napsali úředníci, tímto krokem chtěli podpořit „civilizované zvyklosti“ při chovu psů. „V poslední době v kraji došlo k několika případům, kdy psi zranili člověka a majitelé psů se nestarali o odpad svého psa,“ tvrdí úřady.

Pobouřená vlna na sociálních sítích nakonec přiměla úředníky k příslibu, že nápad „přehodnotí“.

Jak dlouho ještě?

Čím dál častěji se nabízí otázka, jak dlouho Čína vzhledem k potenciálním ekonomickým škodám takto přísný přístup udrží. Podle některých čínských expertů, jako je přední odborník na respirační onemocnění Čung Nan-šan, bude vysvobozením vývoj léku, kolektivní imunita, dostatečná proočkovanost a omezení úmrtnosti na covid-19 na méně než 0,1 procenta.

Čína chce svůj první lék na covid-19 schválit v řádu týdnů.

Vypjatou situací trpí zejména provinční a další nižší vlády, na které je kladena extrémní zodpovědnost.

Politická budoucnost jednotlivých úředníků přímo závisí na viru, který se může šířit skrze okrsky i hranice. Ústřední vláda v Pekingu ale žádné výmluvy nižších úředníků nepřijímá. Místní úřady mají jednoduše za úkol „bránit zemi“ a zabránit šíření nákazy, což pak nenechává příliš prostoru pro „výdobytky doby“, jako je osobní svoboda.

V takových chvílích pak nastávají situace jako v okrese Jan-šan v provincii Ťiang-si, kdy na všech semaforech blikla červená a zastavila se doprava. Místní tak logicky přešla chuť kamkoli cestovat.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované