Hlavní obsah

Po covidu může přijít rozvodová pandemie

Foto: ČTK

Ilustrační foto.

Reklama

28. 7. 5:56

Podle pilotní studie Masarykovy univerzity v Brně pandemie negativně poznamenala téměř polovinu partnerských vztahů v Česku. Souvisí to s ekonomickým stresem v zaměstnání, který se lidem přenáší do soukromého života.

Článek

Studie vznikla v rámci dlouhodobého výzkumného projektu Současná česká rodina, ve kterém se tazatelé ptali lidí v partnerském vztahu, jak by ohodnotili svůj vztah na škále od 1 do 10. První dotazování proběhlo loni v prosinci, druhé pak letos v dubnu. Badatelé nyní zveřejnili výsledky.

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Na sklonku loňského roku lidé vztahy hodnotili v průměru 8,3 body. Letos průměrné skóre ale kleslo na 7,8 bodů. Což je podle sociologa Martina Kreidla z Masarykovy univerzity velmi markantní pokles.

„V dubnu dávalo 43 procent lidí jejich vztahu horší známku než v prosinci. To znamená, že vlastně polovina lidí v partnerství říká, že se kvalita jejich vztahu zhoršila oproti době před Vánocemi,“ řekl Kreidl Seznam Zprávám.

Toto výrazné zhoršení podle studie pramení z ekonomického tlaku. Téměř 70 procent dotazovaných, kteří v průzkumu uvedli, že je „pravděpodobné“ nebo „velmi pravděpodobné“, že v následujících 12 měsících přijdou o zaměstnání, zároveň uvedli, že kvalita jejich vztahu se snížila.

Tento negativní vliv se ze zaměstnání přenáší do vztahu především u mužů. Podle Kreidla je to překvapivý výsledek způsobený pravděpodobně tím, že v české společnosti je nejspíš stále ještě zakotven model, podle kterého hospodaření rodiny více závisí na příjmu muže než na příjmu ženy.

Ačkoli podle studie plyne pokles kvality vztahů v Česku z nepříznivé ekonomické situace, její rapidní zlepšení by podle Kreidla poškozené vztahy vůbec nemuselo zachránit: „I kdyby se ekonomika vzpamatovala relativně rychle, tak v partnerských vztazích se dějí nevratné změny. Lidé ve stresu se pohádají, nebo se hádají permanentně a následné škody mohou být trvalé. Proto jsme si dovolili říct, že by mohla nastat rozvodová pandemie. Zatím se sice nerozjíždí, ale roste tam napětí.“

To, jestli vztah přežije, nebo ne podle něj také záleží na faktorech, které jsou silně individuální. Některé páry totiž mohou řešit problémy bouřlivými hádkami, díky kterým pak ale nakonec dojdou ke kompromisu. Naopak jiné páry o problémech nemluví a napětí mezi nimi stoupá pomalu a postupně. Ve výsledku buď může dojít k úplnému rozpadu vztahu, nebo k trvalému snížení jeho kvality, přičemž rozchod může naopak být pro oba lidi pozitivní změna.

„Beru to pragmaticky. Občas je dobré se rozejít, ale když se to děje masově, tak je to věc, nad kterou by se neměly zavírat oči. Například z hlediska sociálních služeb je dobré vědět, co nás čeká a měli bychom vědět, kde by mohly vzniknout přetlaky,“ vysvětluje Kreidl.

Dalším překvapivým faktorem v hodnocení kvality soužití byl fakt, jestli páry mají děti, nebo ne. Studie totiž také ukazuje, že páry s dětmi paradoxně přečkávají ekonomický stres lépe než bezdětné páry. Kreidl se domnívá, že děti v takovýchto náročných situacích vytvářejí pro rodiče určitý prostor k seberealizaci: „Je to trochu paradoxní, protože ve veřejném prostoru se spíše mluvilo o tom, že rodiče to mají těžké, protože musí s dětmi doma absolvovat online výuku a podobně. Nicméně, v situaci, kdy se lidem nedaří v zaměstnání nebo v podnikání, tak pokud mají děti, překvapivě to zvládají lépe,“ dodal.

Tazatelé položili otázky výzkumu Současná česká rodina loni v prosinci a letos v dubnu 1200 respondentům z celé České republiky, s pětiměsíčním odstupem se ptali v obou termínech stejných osob. V případě hodnocení partnerských vztahů pilotní studie bere v potaz odpovědi 512 z nich, kteří v době dotazování bydleli s partnerkou či partnerem ve společné domácnosti. Výzkum Současná česká rodina stále pokračuje a výzkumníci do něj chtějí zahrnout až 6000 dotazovaných.

Výsledkem výzkumu má být rozsáhlý soubor dat o tom, jak české rodiny žijí, jak se v posledních letech změnily, a to díky porovnání se stejnými projekty v minulosti, co si lidé o rodině myslí a co plánují. Údaje odborníci srovnají s informacemi o rodinách z dalších evropských i mimoevropských zemí.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované