Hlavní obsah

Covid proměnil Brusel v město duchů. To nejsladší však místní zachránili

Foto: Profimedia.cz

Belgická metropole otevřela zahrádky, od úterý rozvolňuje ve velkém.

Reklama

31. 5. 6:30

Je jeden z posledních pátků, kdy restaurace v bruselské metropoli vítají hosty pouze na „terrasse“, tedy na zahrádce. Přestože mohou brzy otevřít, nejsou si jistí, na jak dlouho, píše zvláštní zpravodajka SZ v Bruselu.

Článek

Poslední týdny byly pro Brusel deštivé a chladné, což není pro belgickou metropoli nic neobvyklého. Své si však zažili majitelé restaurací a kaváren, kteří po sedmiměsíční koronavirové pauze mohli konečně otevřít alespoň zahrádky svých podniků. Místní to sice nezastavilo a statečně, v zimních bundách, vysedávali v prudkém lijáku na pivu.

Horší chvíle zažívají podniky v centru – od úterý už sice restauratéři nebudou závislí na rozmarech počasí a stejně jako v Česku mohou otevřít vnitřní prostory svých podniků, ale v historické části Bruselu je stále opatrný klid.

Do těch míst totiž, podobně jako v Praze, místní příliš často nezamíří. Kolem pátečního poledne jsou zahrádky restaurací a kaváren naplněné tak ze čtvrtiny. Majitelé restaurací postávají před vchody a snaží se nalákat alespoň tu hrstku kolemjdoucích na mušle a hranolky.

Jedním z nich je šedesátník Simon. Postává před rohovou restaurací v historické uličce pár kroků od slavné sochy čurajícího chlapečka. Podnik má na ulici prostřených asi dvacet stolů. Zákazníci obsadili jediný. „Otevřeli jsme zahrádku a teplota spadla na deset stupňů a pršelo,“ vypráví Simon. V jeho výrazu se zračí únava, frustrace i bezmoc. „Ano, přestože už máme otevřeno, stále velmi akutně přemýšlíme, jestli celý podnik nezavřít nadobro,“ odpovídá na otázky Seznam Zpráv.

„Vláda sice v televizi říká, že nám pomáhá a bude pomáhat, ale my jsme na tom stále špatně,“ stěžuje si restauratér. Sedm měsíců zavřené restaurace zkoušejí obnovit provoz. Někteří s opravdovou vervou bojují s chladným počasím přímotopy, dekami a zástěnami proti větru. Jiní rozšiřují venkovní prostor, aby se i s protipandemickými opatřeními vešlo co nejvíce hostů.

Pandemie udeřila

Belgii jako přibližně 11,5milionovou zemi postihla pandemie koronaviru výrazně, ovšem v porovnání s jen o něco málo menším Českem si poradila lépe. Zatímco u nás počet obětí covidu-19 překonal hranici třiceti tisíc, Belgie čítá přibližně 24 tisíc mrtvých. Ještě v polovině minulého měsíce však belgičtí zdravotníci čelili obrovskému tlaku, v nemocnicích se starali téměř o tisícovku hospitalizovaných s covidem-19. Od té doby se však situace zlepšuje a vláda se rozhodla rozvolnit.

Foto: Eva Soukeníková

Nalákat zpět do historického centra lidi bude dlouhodobý problém.

Koronavirová opatření i aktuální rozvolnění v Belgii takřka kopírují kroky české vlády. S prvním květnovým týdnem se belgická vláda rozhodla otevřít zahrádky, s omezením na počet čtyř lidí okolo jednoho stolu, večerka v deset hodin, či dokonce „budíček“ v osm ráno. Dříve nebo později restaurace, kavárny nebo bary své zákazníky obsloužit nemohly. Co se bude měnít po prvním červnovém týdnu?

Belgie zahajuje takzvanou první etapu rozvolňování. Ta má trvat oficiálně od devátého června. Hotely, restaurace a kavárny mohou otevřít své interiéry. Trvá však omezení časové, a to od osmi ráno do desáté večerní, ovšem na zahrádkách mohou lidé zůstat až do půl dvanácté večer. I pravidlo čtyř osob u jednoho stolu s nutným rozestupem minimálně metr a půl od vedlejšího stolu vydrží.

Kromě gastro sektoru se v Belgii od prvního června otevírají i sportoviště, bazény nebo sauny i kulturní instituce. Oficiální komuniké vlády připomíná, že od prvního června se do práce mohou dát i pouliční marketéři nebo pracovníci sexbyznysu. Vše podle premiéra Alexandra De Croo záviselo na tom, kdy se proočkuje věková skupina nad 65 let.

Rychlé pivo na stojáka

Znovuotevření kulturních památek, institucí a především gastrobyznysu může opuštěná historická centra metropolí opět rozpumpovat životem a ekonomickými toky. To připomíná Polie, prodavačka bruselské čokoládovny, která sídlí za rohem od radnice na náměstí Grand-Place. Zrovna se odtamtud ozývaly svatební gratulace, skupinka svatebčanů si šla dát oslavné belgické pivo na protější zahrádku restaurace. U stolu jich sice sedělo pět, nikdo však nenamítal.

Foto: Eva Soukeníková

Čokoládovna v centru Bruselu, do které se naučili chodit i místní.

Čokoláda místním

„Jestli něco pandemie ukázala, tak že spolu Belgičané opravdu táhnou za jeden provaz, čokoládu si chodili kupovat místní, kteří o nás jinak nezavadí,“ říká mladá Polie a klade na pult čokoládové bonbony všech tvarů a chutí. Za poslední rok na tom provozovna finančně nebyla vůbec dobře, podle Polie to byla „katastrofa“. Oproti jiným obchodům ve městě ale obchod s belgickou čokoládou alespoň přežil. Prozatím.

Svoje si během pandemie a lockdownu zažila i Haifa. Prodává belgické vafle v malé provozovně o několik ulic dál. „Zavřeli jsme a já zůstala celou dobu bez práce,“ odpovídá na otázku, „jak se měla během pandemie“. Stánky s vaflemi, zvláště uprostřed historického centra, slouží víceméně turistům. Stylem, estetikou i cenami by se vaflárny daly připodobnit k pražským stánkům s trdelníky – nic pro místní.

„Co vidíte, kolik tu teď chodí lidí, to je asi nejvíc za posledních mnoho měsíců,“ ukazuje Haifa na sporadicky se objevující hloučky lidí, sem tam pár, sem tam rodina s dětmi. Vítejte zpět, chyběli jste nám, visí v každé druhé výloze a vývěsní tabuli restaurace nebo kavárny.

Město se velmi pomalu a velmi opatrně probouzí z dlouhého spánku.

V textu byla chybná data první rozvolňovací etapy, za chybu se omlouváme.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované