Hlavní obsah

Covidový ekonomický útlum změny klimatu nezbrzdil, dopady ještě zhoršil

Foto: Profimedia.cz

Vzduch v Antarktidě byl vloni o tři stupně teplejší, než je obvyklý průměr. Výsledkem je rychlejší tání ledovců.

Reklama

20. 4. 19:05

Rok 2020 byl jeden ze tří nejteplejších let v historii měření. V kombinaci s pandemií koronaviru klimatické změny způsobily značné zvýšení potravinové nejistoty a zpomalily dodávání humanitární pomoci.

Článek

Extrémní počasí spojené s pandemií koronaviru těžce dopadlo na životy milionů lidí, píše se v nové zprávě Světové meteorologické organizace (WMO). Upozorňuje se v ní i na fakt, že klimatické změny nijak nezbrzdil jev La Niňa, jenž ochlazuje vodu v Tichomoří, ani ekonomický útlum, který s sebou přinesla pandemie.

Zpráva nazvaná Stav globálního klimatu 2020 uvádí, že globální průměrná teplota v loňském roce byla asi 1,2 °C nad úrovní před industrializací (1850–1900). Posledních šest let bylo přitom nejteplejších v historii měření.

„Všechny klíčové ukazatele v oblasti klimatu a související informace o dopadech uvedené v této zprávě zdůrazňují neúprosně pokračující změny klimatu, rostoucí výskyt a intenzifikaci extrémních událostí a vážné ztráty a škody ovlivňující lidi, společnosti a ekonomiky,“ komentoval výsledky bádání profesor Petteri Taalas, generální sekretář WMO. Negativní dopady klimatických změn budou podle něj pokračovat i v příštích dekádách, nehledě na přijatá opatření.

Svět by se proto měl soustředit na přizpůsobení se a investovat do systémů včasných varování a sítí monitorujících počasí. Profesor Taalas v této souvislosti připomněl, že několik málo rozvinutých zemí má v této oblasti značné mezery a chybí jim potřebné technologie a služby.

Varování před summitem

Světová meteorologická organizace vydala svou zprávu jen tři dny před začátkem virtuálního summitu o klimatu, který svolaly Spojené státy. „Předpokládám, že zpráva bude jedním z podkladů pro summit. Je to shrnutí, ne všichni mají informace takto komplexně k dispozici“ řekla webu Seznam Zprávy klimatoložka Ilona Zusková z Českého hydrometeorologického ústavu.

Americký prezident Joe Biden chce na summitu povzbudit klíčové světové ekonomiky ke snížení emisí skleníkových plynů tak, aby svět dosáhl cílů Pařížské klimatické dohody, tedy udržet růst teplot do konce století pod dvěma stupni oproti období před průmyslovou revolucí. „Vědci předložili údaje, teď bude na politicích, aby je nějak uchopili,“ dodává klimatoložka Zusková.

Představování zprávy se kromě zástupců WMO zúčastnil i generální tajemník OSN António Guterres. „Tato zpráva ukazuje, že nemáme čas ztrácet čas. Klima se mění a dopady jsou již pro lidi a planetu příliš nákladné. Toto je rok akce. Země se musí zavázat k čistým nulovým emisím do roku 2050. Musí předložit ambiciózní národní plány v oblasti klimatu,“ prohlásil.

Zpráva meteorologů mluví i o tom, že pandemie koronaviru se stala dalším negativním faktorem, jehož důsledky pro lidstvo se zkombinovaly s dopady klimatických změn. Omezení mobility, hospodářský pokles a narušení zemědělství zhoršily účinky extrémních povětrnostních a klimatických jevů v celém potravinovém řetězci, zvýšily úroveň potravinové nejistoty a zpomalily poskytování humanitární pomoci. Lockdowny zkomplikovaly i samotné pozorování počasí, předvídat tak včas extrémní klimatické jevy bylo loni složitější než dříve.

Vypouštění nových emisí skleníkových plynů se sice v loňském roce snížilo, jejich koncentrace v atmosféře ale i nadále rostly, upozorňuje zpráva.

Schopnosti oceánů absorbovat CO2 se snižují

Neblahý vývoj popisuje i u oceánů, které absorbují 23 procent emisí oxidu uhličitého, které jsou výsledkem lidské činnosti. Oxid uhličitý však způsobuje odkysličování a okyselování vody – výsledkem je snížení schopnosti absorbovat další emise. Kyselejší oceány mají ale také vliv na celé ekosystémy, mořský život i rybolov.

Jedním z míst, kde se projevují změny klimatu nejrychleji, jsou polární oblasti. Podle zprávy WMO se od poloviny 80. let teploty arktického vzduchu ohřívají nejméně dvakrát rychleji, než je globální průměr. Výsledkem je rychlé tání ledovců jak v Antarktidě, tak i například v Grónsku nebo na Sibiři. Antarktický ledový příkrov ztrácí ročně mezi 175 až 225 gigatunami ledu – 200 gigatun odpovídá zhruba dvojnásobku objemu vody, který dodává Evropě řeka Rýn.

Silné deště a rozsáhlé záplavy trápily v loňském roce velkou část Afriky a Asie. Zasáhly zejména oblast Sahelu, kde způsobily i přemnožení kobylek. Neobvykle vysoké srážky zaznamenaly v části roku i Čína, Korejská republika, Japonsko a části jihovýchodní Asie. Silné sucho pak naopak zasáhlo sever Argentiny, Paraguay a některé oblasti v Brazílii. Jen v největší jihoamerické zemi způsobily ztráty v zemědělství ve výši 3 miliard dolarů.

Rekordní teploty i požáry

Rok 2020 byl ale také rokem teplotních rekordů – na sibiřské Arktidě naměřili meteorologové ve městě Verchojansk 38 stupňů Celsia, celkově byla teplota v tomto regionu vyšší o tři stupně oproti dlouhodobému průměru. Vysoké teploty zde doprovázely i rozsáhlé požáry.

Ve Spojených státech vypukly dosud nejrozsáhlejší požáry, v kalifornském Údolí smrti se pak v létě teplota vyšplhala na 54,4 stupňů Celsia, což je nejvíce za posledních 80 let. Rekordní teploty byly ale naměřeny také v Japonsku a Austrálii.

Kombinací koronavirové pandemie a přírodních katastrof trpělo v loňském roce na 50 milionů lidí, uvádí zpráva WMO. S tím souvisí i migrace – jen v první části roku 2020 muselo opustit své domovy na deset milionů lidí, převážně v oblastech jižní a jihovýchodní Asie a Afrického rohu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované