Hlavní obsah

Demonstranty v USA děsí zneužití trasovacích aplikací, zákon zatím chybí

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační snímek.

Reklama

Trasování kontaktů jako účinná zbraň v boji s koronavirem, ale také možné porušování soukromí. Ve většině zemí stále chybí legislativa, jež by bránila zneužití osobních údajů, které pomáhají zabránit dalšímu šíření nákazy.

Článek

Naposledy obavy ze zneužití osobních dat uživatelů vyvolala tisková konference ministerstva veřejné bezpečnosti v Minnesotě. Komisař John Harrington na ní minulý víkend řekl, že bezpečnostní složky během zatýkání protestujících využívaly „trasování kontaktů“. „Když jsme začali zatýkat, začali jsme analyzovat údaje o tom, koho jsme zatkli, dělali jsme tak něco podobného jako v případě covid-19,“ řekl Harrington. „Je to takové trasování kontaktů,“ dodal. Výrok vyvolal zděšení, protestující se obávali, že policie tento systém zneužije k potlačení demonstrací a zatýkání.

Situaci úřady ihned mírnily, podle nich šlo jen o „metaforu“, píše web Vox. Harrington podle mluvčího svého úřadu „měl na mysli klasickou investigativní práci, nikoli novou strategii či technologii“. „Ten termín si půjčil ze světa covid-19,“ cituje server Vox mluvčího Bruce Gordona. Odborníci ale varují, že podobná vyjádření mohou výrazně zkomplikovat spolupráci úřadů s veřejností v době pandemie. Právě masové demonstrace vyvolané smrtí George Floyda mohou napomoct dalšímu šíření koronaviru. Skupina obyvatel, u které tak trasování v souvislosti s covid-19 může být nejdůležitější, má ale kvůli podobným výrokům čím dál větší důvod úřadům nevěřit.

Ty by tak oporu měly najít v legislativě. Právě tady ale většina států naráží. Zmíněný stát Minnesota například nemá žádný zákon, který by zakazoval poskytnout sesbíraná data bezpečnostním složkám. Podle mluvčí místního ministerstva zdravotnictví Julie Bartkeyové je „situace okolo covid-19 příliš nová na to, aby tak existovaly nějaké právní předpisy“, cituje mluvčí Vox.

Nadace Electronic Frontier Foundation upozorňuje na potřebu kontroly údajů shromážděných za účelem boje proti koronaviru. „Potřebujeme nové zákony, které zaručí minimalizaci takových dat, nejen pro sledování kontaktů, ale i pro ostatní aplikace, jež shromažďují osobní údaje,“ uvádí na webu nadace její šéf Adam Schwartz.

Například britský úřad pro veřejné zdraví spadající pod ministerstvo zdravotnictví plánuje uchovat osobní data po dobu dvaceti let. Informace včetně celého jména a data narození, ale také telefonního čísla nebo e-mailové adresy budou shromažďovány a ukládány u lidí s koronavirem nebo jeho symptomy společně s informacemi o příznacích. Data lidí, kteří se setkali s nakaženou osobou, budou uchována po dobu pěti let, informoval deník The Guardian.

Obavy o soukromí v době celostátních protestů způsobily podle serveru Vox možná až revoluci v obchodech s aplikacemi. Počty stažení chatovacích aplikací s šifrováním zpráv dosahují rekordních čísel, nebývalou popularitu také zažívá Twitter, který v počtech stažení překonal Facebook i Instagram. Aktuálně největší zájem je o aplikaci Citizen (od 25. května přes 234 tisíc stažení), která může fungovat jako takzvané „police scanners“, tedy jakési odposlechy policejních vysílaček. Policie v reakci na to postupně přechází na šifrovanou komunikaci. Popularita roste také aplikaci Signal (121 tisíc stažení), která našla uplatnění při loňských protestech v Hongkongu a srovnatelný zájem v USA zaznamenala naposledy při inauguraci Donalda Trumpa.

Podle údajů serveru De Correspondent bylo k 27. květnu představeno celkem 78 aplikací pro takzvané trasování kontaktů, z toho 23 jich bylo stále ve vývoji. Největší počet aplikací, celkem 29, funguje na bázi Bluetooth (včetně české aplikace eRouška). Tento typ aplikace generuje unikátní anonymizovaný kód, který si telefon vymění s těmi v bezprostřední blízkosti. V případě, že je někdo nakažený, odešle se kód do centrální databáze a ostatní uživatelé dostanou upozornění.

Druhým nejrozšířenějším způsobem trasování je využívání QR kódů. Uživatel po registraci může skenovat QR kódy u vstupů do budov. V případě, že se v některé z budov, mezi nimiž jsou úřady, obchody nebo kanceláře, objeví někdo nakažený, všem, kteří naskenovali kód dané budovy, přijde zpráva. Celkem jedenáct aplikací používá určení polohy uživatele pomocí GPS. Zde se do centrální databáze odesílají informace o poloze nakaženého uživatele, ostatním se tato data stáhnou a telefon je porovná se svou polohou a uživatele případně upozorní. Celkem u jedenácti aplikací jejich autoři neuvedli, jak fungují. U zbylých jde pak o kombinaci uvedených technologií.

Reklama

Související témata:

Doporučované