Hlavní obsah

Den D pro Rusko. Dnes se konají volby, kvůli kterým lidé šli do ulic, do vazby i do vězení

Foto: Profimedia.cz

Moskvané i obyvatelé dalších měst jdou po dvou měsících nepokojů k volbám.

8. 9. 9:19

Po osmi týdnech demonstrací jdou Moskvané a obyvatelé dalších měst volit. Rozhodnout mají o složení zdánlivě nedůležitého moskevského zastupitelstva. Shrňme si, co dnešnímu dni předcházelo a co může následovat.

Článek

Podstatná část ruského národa dnes půjde volit – rozhodovat bude o nových gubernátorech 19 krajů a oblastí a také o složení téměř čtyřiceti zastupitelstev. Republikových, krajských, oblastních i městských. Patří k nim i 45členné zastupitelstvo ruské metropole, tazkvaná moskevská duma. Její složení bude vybírat přes sedm milionů voličů.

Právě na hlasování v Moskvě se už řadu týdnů upírá největší pozornost. Volební kampaň v hlavním městě Ruské federace provázelo nejméně šest masových protestů, kvůli kterým tisíce lidí skončily ve vazbě. Někteří stanuli před soudem, který v drtivé většině případů postupoval nemilosrdně.

Dva roky vězení za zatahání za ruku

Jen od úterý soud za mříže poslal čtyři účastníky jedné z demonstrací. 48letý Jevgenij Kovalensko dostal trest 3,5 roku odnětí svobody za to, že nejprve zezadu strčil do jednoho policisty a posléze hodil odpadkový koš směrem ke gardistům, kteří se snažili zadržet další účastníky protestu.

Další odsouzený Kirill Žukov má za mřížemi strávit tři roky. Trest ho stihnul za to, že zvedl chránič obličeje příslušníka policejní zásahové jednotky. Další muž, Ivan Podkopajev, stanul před soudem za to, že stříkl pepřový sprej na policisty, kteří postupovali surově proti účastníkům demonstrace. Poslední z odsouzených, Danilo Beglec, dostal dva roky za to, že prudce zatahal policistu za ruku.

O trestech i s jejich oficiálním zdůvodněním informovala ruská státní zpravodajská agentura TASS.

Kontroverzi panující kolem voleb pak ještě umocnila zpráva, že šéfku ruské ústřední volební komise Ellu Pamfilovovou v noci na pátek neznámý útočník napadl paralyzérem. Podle agentury TASS, která se odvolala na ministerstvo vnitra, se maskovaný muž vloupal do jejího bytu. V pátek ráno Pamfilovová vystoupila na mezinárodní konferenci v Moskvě bez viditelných známek zranění. K incidentu se vyjádřit odmítla.

O co v těchto volbách vlastně jde?

Ruská zastupitelstva, která jsou předmětem těchto voleb, v čele s moskevskou dumou, nemají nikterak rozsáhlé pravomoci. „Je trochu paradoxní, že okolo voleb do moskevského městského zastupitelstva panují takové emoce, protože je to spíše, řekněme, bezzubý orgán,“ vysvětlil Seznamu redaktor Aktuálně.cz a rusista Ondřej Soukup. „Členové dumy nemají právo ani na to, aby schvalovali rozpočet, který je v případě Moskvy pomalu větší než rozpočet České republiky, nemají ani žádné kontrolní funkce,“ dodal.

Ústřední volební komise se i přesto postarala o selekci kandidátů, když z boje o radnici vyřadila 56 kandidátů včetně známých opozičních aktivistů. Důvodem byly údajné nesrovnalosti v seznamech podpisů. Ty musel při registraci předložit každý z kandidátů, kterého nezaštítila některá z parlamentních stran.

„V ruském systému nicméně i takto de facto dekorativní orgán je jedním z mála, o kterých opozice vůbec může uvažovat. Protože na to, že by se dostala třeba do parlamentu, může samozřejmě zapomenout. I z toho důvodu jsou tyto volby důležité – tedy ta symbolika, zda opozice dokáže porazit odpor Kremlu,“ popsal Soukup.

Jak nicméně novinář uvedl, členové moskevské dumy se mohou „dívat a žádat o informace o fungování města“. I když tedy formálně nic nesvedou, mohou na světlo vynášet informace, které mají zůstat skryty. Přítomnost byť třeba jediného opozičníka by tak mohla napachát výrazné škody.

„Pokud by se navíc nesystémová opozice – tedy neparlamentní strany – dostala do moskevské dumy, tak by to pro ni byl důkaz, že má naději. A tu jim Kreml rozhodně nechce dát,“ uzavřel téma Soukup.

Zvláštní role Alexeje Navalného

Opoziční předák Alexej Navalnyj se komunálních voleb aktivně zúčastnit nemohl – ruský soud ho několikrát shledal vinným, a i když se verdikt různě měnil, Navalnyj je oficiálně osobou s trestní minulostí. Přesto v posledních týdnech sehrál důležitou mobilizační roli.

„Navalnyj je jediný politik, který může vyzvat lidi, aby šli do ulic. Nebojí se o svůj život, a pro Rusko má tudíž obrovský význam,“ řekl na začátku srpna v rozhovoru pro Seznam ruský novinář Timur Olevskij.

Za opakovanou účast na nepovolených demonstracích a podněcování k dalším dostal na konci července Navalnyj 30denní trest odnětí svobody. I odtamtud však pomocí sociálních sítí vyzýval k dalším protestům.

Pár dní po uvěznení byl Navalnyj ve vazebním zařízení otráven. Jeho osobní lékařka tehdy uvedla, že mu někdo zřejmě nastříkal toxickou látku na polštář. Výsledkem byl závažný otok a zarudnutí kůže v oblasti obličeje, hrudi, zad i rukou. To, samo o sobě, do ulic dostalo tisíce lidí.

Alexej Navalnyj zároveň řadu týdnů prosazuje strategii „smart voting“. Lidé podle něj mají hlasem podpořit kohokoliv, kdo není členem vládní strany Jednotné Rusko a nebrat u toho v potaz ideologii těchto nevládních kandidátů. Navalnyj tak chce obejít skutečnost, že mezi kandidáty není žádný antisystémový opozičník.

Co se bude dít po volbách?

„Kreml dal za úkol straně Jednotné Rusko zvítězit, získat alespoň nějakých 55 % hlasů, a současně zajistit, aby ty volby provázelo co nejméně skandálů, obvinění z falšování a tak dále. Což jsou věci, které mohou být neslučitelné,“ vysvětlil Seznamu Ondřej Soukup.

V následujících hodinách tedy podle něj bude velmi záležet na tom, zda dojde k nějakým falsifikacím a zda budou veřejně vidět. „To by samozřejmě protestní potenciál obrovsky zvýšilo. Pokud ne, tak zřejmě ještě budeme svědky jedné či dvou demonstrací, ale pak už to bude pozvolna uhasínat,“ tvrdil novinář. „Pokud se samozřejmě nenajde nějaká další záminka – i ty volby do moskevského zastupitelstva jsou svým způsobem záminkou. Opoziční kandidáti nechtěli primárně zlepšit moskevskou veřejnou dopravu, ale přijít s politickou výzvou současnému režimu,“ dodal.

Kremlem nicméně podle ruských novinářů zmítá nervozita. V médiích se objevily zprávy, že pokud nedělní volby nebudou pro Jednotné Rusko úspěšné, hodlá Putinův tým prosadit volební reformu, která by radikálně změnila systém hlasování ve volbách parlamentních. Ty se budou konat v roce 2021 a v případě jakéhokoliv úspěchu opozice by vládnoucí elitou mohly silně otřást.

Zachování dominantních parlamentních pozic Jednotného Ruska je důležité také pro Putina, jehož čtvrtý prezidentský mandát končí v roce 2024. „Ať šéf Kremlu zvolí jakýkoli scénář pro další setrvání u moci, mít parlament pod kontrolou se vždycky hodí,“ konstatoval ruský novinář a politolog Ivan Davydov.

Výměna vězňů

Volby se navíc konají den poté, co došlo k rozsáhlé výměně vězňů mezi Ruskem a Ukrajinou. K osvobozeným zajatcům patří i pět let vězněný ukrajinský režisér Oleh Sencov nebo klíčový svědek zřícení letu MH17, Rus Volodymyr Cemach, a celý proces tak patřil k těm vysoce sledovaným.

Původní zprávy tvrdily, že k dokončení výměny dojde v úterý 3. srpna, to se však nestalo. Ruská agentura Interfax poté informovala o novém termínu – sobotě 7. srpna.

„Přesný den výměny asi není úplně podstatný, každopádně určitě půjde o obrovský informační zdroj, který ty volby, zejména pokud proběhnou nějakým klidným, relativně civilizovaným způsobem, může přehlušit,“ uzavřel Soukup. Ze strany Ruska tak nemusí jít o zcela náhodné načasování.

Připomeňte si, jaké protesty předcházely nedělním volbám a co je doprovázelo. (Video: Eliška Kolomazníková)

  • 14. 7. - První demonstrace v Moskvě, účastnilo se jí zhruba 2000 lidí. Úřady ji předem zakázaly. Totéž platilo i pro následující den, kdy do ulic vyšlo asi 1500 lidí.
  • 20. 7. - V centru Moskvy protestovalo na 12 tisíc lidí. Čtyři dny nato skončil opoziční předák Alexej Navalnyj ve vazbě, kde si odpykal 30denní trest. Ani tuto demonstraci moskevské úřady nepovolily.
  • 27. 7. - V Moskvě se konala další nepovolená demonstrace, tentokrát v bouřlivějším duchu. Zúčastnilo se jí zhruba 15 tisíc lidí, z toho 1400 skončilo ve vazbě. 77 demonstrantů si odneslo zranění. Den po protestu byl Navalnyj ve vazebním zařízení otráven.
  • 3. 8. - Tisíce lidí v Moskvě znovu demonstrovaly, tentokrát formou pochodu centrem města. Ani ten ale úřady nepovolily a policie zasahovala nebývale brutálně. Sociální sítě zaplavila videa policistů, kteří demonstranty surově byli.
  • 10. 8. - Pátý týden nepokojů a – co do účasti – největší demonstrace za posledních osm let. Úřady ji tentokrát povolily. V centru města tak legálně protestovalo 20 až 50 tisíc lidí.
  • 17. 8. a 24. 8. - Tyto víkendy přinesly značný útlum. Odpor měl nově formu individuálních protestů, které úřady nemusí předem povolovat. Účast výrazně poklesla.
  • 31. 8. - Tisíce lidí v Moskvě opět vyšly do ulic, aby se zúčastnily nepovolené demonstrace, která měla formu pochodu. Vžilo se pro něj heslo „květiny, ne zatýkání“. Tentokrát se totiž obešel bez sporů se zasahujícími policisty.

Doporučené