Hlavní obsah

Deník Miloše Čermáka: Rodinný spor Klusák – Prchal kvůli Babišovi, pruhy zebry i nesnesitelná vedra

Foto: Miloš Čermák

Další díl Deníku Miloše Čermáka.

Reklama

Další díl Deníku Miloš Čermáka. Je vám také horko?

Článek

Vedra spoustě lidí lezou na mozek, to jste si určitě všimli.

Myslím tím třeba muže, který se na Smíchově pokusil ukrást ženě kabelku, a když ho policie chytila, tvrdil jim, že je „Duch svatý“.

Tak o tom alespoň referoval můj oblíbený Týdeník policie. Muže v dokonalé souhře zadrželi dva náhodní kolemjdoucí. Jeden ho povalil na zem a držel až do příchodu policie. Tu mobilem zavolal druhý muž. Občanské zadržení jako z učebnice!

Rodinné spory kvůli Babišovi

Vedru však vyčítám i další jevy a události. Třeba otevřený dopis, který filmař Vít Klusák napsal Marku Prchalovi, muži obhospodařujícímu sociální sítě Andreje Babiše (a zároveň pravděpodobně nadanému nadpřirozenými schopnostmi, protože cokoli se od Andreje Babiše ve veřejném prostoru objeví, „může“ za to vždycky on).

Klusák je Prchalův „skorošvagr“, jak sám píše (přeloženo do češtiny to znamená, že jeho přítelkyně je sestra Prchalovy manželky), a v otevřeném dopise vyzvedává jeho inteligenci a spoustu dalších dobrých vlastností a zároveň mu lehounce, tak nějak příbuzensky vyčítá, byť trochu jinými slovy, že se chová jako amorální pacholek. A že je sice pozdě, ale i tak by měl prací pro Babiše okamžitě seknout, protože vždycky je lepší pozdě než nikdy.

Ať si to chlapci vyříkají, nic proti tomu, byť třeba v naší rodině nejsou otevřené dopisy úplně běžnou formou komunikace. Co mě ale fascinovalo, bylo to, jak tahle svým způsobem drobnost rozdělila jinak jednotný antibabišovský tábor. Výkřiky „Bravo, Klusák!” střídají zvolání „Je Suis Prchal!“ a jednota odpůrců Andreje Babiše se drolí. Podle mě to nemůže být jinak, než že ten dopis napsal Klusákovi Prchal.

Pavel Šafr zase vyzval novináře, kteří pracují v médiích vlastněných svěřenským fondem (všímáte si, jak jsem korektní a nenapsal jsem, že je vlastní Babiš?), ať od Babiše odejdou a nám všem se veřejně omluví. Jmenovitě třeba Martina Zvěřinu, Petra Kamberského nebo Jana Macháčka. Text omluvy jim už napsal, což je od něj milé a pozorné, a uvedení ho tak mohou jen podepsat.

Ale já tohle zase tak moc nesleduji. Spíš mě potěší, když se dozvím něco nového, nad čím pak žasnu. A zůstanu u vedra, nechť držím žánr.

Osobní klimatizace

Objevila se nová teorie, proč mají zebry černobílé pruhy. Věděli jste, že všeobecně akceptovaná odpověď na tuto otázku neexistuje? Já ne. Sice jsem žádnou odpověď neznal, ale bral jsem tak nějak za samozřejmé, že TAKHLE důležitou věc mají zoologové vyřešenou.

Tedy ta nová teorie: publikovala ji pětaosmdesátiletá amatérská zooložka Alison Cobbová, která v sedmdesátých a osmdesátých letech žila s manželem v Keni, Jižním Súdánu a Mali. Její teorie vychází z výzkumu, který v roce 2003 dělali při návštěvě Keni. Tehdy zjistili, že srst zebry v místech, kde jsou černé pruhy, je na slunci až o patnáct stupňů Celsia vyšší než tam, kde jsou pruhy bílé.

Anketa

Vadí vám současné horko?
ANO
65,1 %
NE
34,9 %
Celkem hlasovalo 453 čtenářů.

A teď dávejte pozor, protože to teprve začíná být zajímavé! Velký rozdíl teplot ve výšce několika centimetrů nad srstí způsobuje celkem výraznou cirkulaci vzduchu. Jinak řečeno, trochu zjednodušeně, zebry mají díky pruhům SVOU VLASTNÍ OSOBNÍ KLIMATIZACI!

Není jasné jen to, proč to evoluce pojala jen jako ojedinělý experiment a pruhovaný design ze svého výrobního programu v podstatě vyřadila. Protože pokud je to teorie pravdivá, fungující klimatizované pruhy jsou tím, co nám ostatním živočišným druhům bude v nadcházející éře globálního oteplování chybět.

Reklama

Doporučované