Hlavní obsah

Deník Miloše Čermáka: Ve šťastné zemi plné spořádaných front, práva na kafe i švédských odchodů z piva

24. 6. 2019
Foto: Miloš Čermák

Další díl Deníku Miloše Čermáka.

Miloš Čermák v dalším vydání Deníku popisuje své zážitky ze Švédska. Co vás napadne, když se řekne Švédsko?

Článek

O Švédech lze říct s jistou mírou generalizace dvě věci: zaprvé, že patří k nejšťastnějším národům na světě, a zadruhé, že nikdo neumí štěstí maskovat tak dobře jako právě oni.

Protože jestliže se na vás například v Göteborgu někdo usměje, může to opět znamenat pouze dvě věci: že je pod vlivem drog, nebo že není Švéd.

Když jsem ráno v parku pozdravil běžkyni, která klusala po cestě proti mně, vylekalo ji to tak, že se málem schovala do křoví. Přičítal jsem to jejím slabým nervům. Ale když se to opakovalo i podruhé a potřetí, pochopil jsem, že Švédi o projevy kontaktu nebo nedejbože náklonnosti nestojí.

Že je obojí může dokonce nepříjemně zaskočit.

„Knullrufs a lagom“

Jistě, mohlo to být tím, že už bych potřeboval holiče a svěží skandinávský vítr mi při běhu pořádně rozcuchal vlasy. Protože pro to má švédština speciální slovo „knullrufs”, tedy vlasy, které má člověk rozcuchané po sexu.

Ale proč by kvůli tomu skákaly běžkyně do křoví?

Švédština je vůbec pověstná tím, že obsahuje slova, která jsou špatně přeložitelná do ostatních jazyků. Tím nejznámějším je „lagom”, které by se asi nejlépe dalo obejít souslovím „tak akorát”.

Když je něčeho „lagom”, tak toho není ani moc, ale ani málo, prostě přesně tolik, aby byl člověk spokojený. Přeneseně to v sobě nese filozofii švédského socialismu. Když budou mít všichni „lagom”, nebude nikdo nechutně bohatý, ale ani nemístně chudý.

Jestli „lagom” znamená, že každý člověk má Volvo, třípokojový byt zařízený v IKEA, k večeři si dává nakládané sledě či masové kuličky a nad hlavou hlídají jeho bezpečnost Gripeny, pak je socialismus naprosto v pořádku.

Základní lidské právo na kafe

Nesmíme samozřejmě zapomenout na kávu s nějakou tou sladkostí, a tím jsme u druhého nejznámějšího nejpřeložitelnějšího slova. „Fika” znamená přesně tohle. Kávu a buchtu. Nebo kávu a dort. Ono ani tak nejde o kafe a zákusek, ale o to, že Švédové prostě považují pauzičku na kafe za základní lidské právo. Několikrát denně, pokud možno.

„Fika“ je něco jako malá každodenní radost. Něco, na co se těšíte, pak si to vychutnáváte a pak z toho máte hodinu nebo dvě dobrý pocit. Déle ne, protože pak už se zase těšíte na další „fiku“.

HLASUJTE: Označili byste svůj život za šťastný?
ANO
84.4 %
NE
15.6 %
Celkem hlasovalo 956 čtenářů.

„Fika” i „lagom” spolu do jisté míry souvisejí a lákají k tomu, aby z nich autoři populárních knih činili základ jakéhosi švédského přístupu k životu. Lákavé to možná je, ale rozhodně to ani náhodou nenabízí odpověď na tu nejdůležitější otázku.

Neboli: jak je možné, že národ lidí, kteří se za ničím neženou, stačí jim se mít tak nějak prostředně a z pracovní doby mají nejradši pauzičky na kafe, patří nejen k nejšťastnějším, ale také nejúspěšnějším na světě.

Země spořádaných front

A je jedno, čím to měříte. Jestli počtem vynálezů a patentů, držitelů Nobelových cen nebo slavných spisovatelů či hudebníků. Vztaženo na počet obyvatel, kterých je podobně jako v Česku nějakých deset milionů, si Švédové vedou mimořádně dobře.

Nevynalezli „švédský stůl” ani “švédskou trojku”, protože obojí je známo výhradně v Česku, ale vynalezli spoustu jiných věcí, mimo jiné zip, kardiostimulátor, stupně Celsia či bezpečnostní pásy do auta.

Nevynalezli fronty, ale klidně by mohli. Žádný jiný národ (ani Němci!) nevytváří tak spořádané a dlouhé fronty. Když si v jakémkoli švédském městě stoupnou vedle sebe tři Švédové, hned se vedle nich automaticky začnou řadit další.

Nedá se vyloučit, že fronty milují kvůli tomu, že jen v nich si uvědomí, jak bezproblémové a šťastné životy jinak žijí. A sem tam se i může stát, že ve frontě vyklouzne z nitra jejich duší na povrch jejich dokonalých švédských tělesných schránek úsměv.

Jen na chvíli. Než se zase začnou tvářit nezúčastněně, nepřístupně a rozladěně. Jako praví Švédové.

„Vabba a mambo“

Speciálních, těžko jednoduše přeložitelných slov má švédština víc, například „vabba” (zůstat doma s nemocnými dětmi, ale pobírat sociální dávku ve výši platu), „mambo” (dospělý člověk, který žije s maminkou”) nebo „badkurka” (ten, kdo se bojí vlézt do vody).

Mým oblíbeným je ovšem „traska”. To znamená, že než odejdete z hospody, tak za všechny tajně zaplatíte vypitá piva. Baví mě si tenhle odchod „po švédsku” představovat. Odcházíte do noci, tváříte se zachmuřeně, až nepřátelsky, a uvnitř v duši jste nefalšovaně, skandinávsky šťastní.

Doporučujeme