Hlavní obsah

Dlouhý: Nejsme novodobí otrokáři. Ale mzdy teď plošně růst nesmí

Vyšší platy ať mají jen někteří. Rozhovor s Vladimírem Dlouhým, prezidentem Hospodářské komory. (Video: Markéta Bidrmanová, Seznam Zprávy)

 

Reklama

24. 9. 13:44

Státním úředníkům teď rozhodně nepřidávat, myslí si prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Návrhy dua Babiš-Maláčová přitopí pod inflací a ceny poletí nahoru ještě víc. I firmy totiž budou muset připlatit, a proto zdraží.

Článek

„Ne že bychom na Hospodářské komoře byli asociálové a nechtěli zvyšovat mzdy, ale mzdy musí růst pokud možno díky vyšší produktivitě práce. Je tady nějaký polštář, nechť si zvýší mzdy podnikatelé. Nejsou to žádní novodobí otrokáři, jak jsme byli nedávno obviněni, ale ten růst musí dýchat celkově s ekonomikou. Stejně tak jako s ekonomikou musí dýchat i učitelé, zdravotní sestry,“ řekl Dlouhý pro SZ Byznys.

Premiér Andrej Babiš (ANO) se s ministryní práce Janou Maláčovou (ČSSD) trumfují, jak moc zvednout před volbami mzdy státních zaměstnanců. ČSSD navrhuje plus 3000 Kč, premiér preferuje 3,5% růst nebo tomu odpovídající pevně danou částku 1400 Kč.

„Říkat mi, že je potřeba zrovna teď dělat namátkové kontroly ve firmách nebo zvyšovat platy tři týdny před volbami je čirý populismus, který se mi velmi nelíbí,“ komentuje vládní nápady Dlouhý.

Takové částky dostanou firmy podle Dlouhého pod velký tlak. „Když ve státním sektoru ekonomiky rostou platy, tak musí růst i mzdy v soukromém sektoru. Ať jsou to administrativní síly, dělnické síly,“ uvedl šéf Hospodářské komory.

Podle něj navíc hrozí, že státní sektor z firem lidi vysaje. „Lidé, kteří jsou ochotni změnit profesi, se dají třeba k policii nebo vojákům. Když soukromý sektor ty mzdy zdvihne, pak to ovšem zvyšuje celkové náklady a komplikuje restart ekonomiky po covidu. A dlouhodobě to přispívá k těm inflačním tlakům, protože přes kolektivní vyjednávání se pak vytváří ta inflační očekávání.“

Už teď máme ve veřejném sektoru dlouhodobě průměrné platy vyšší než v soukromém sektoru. Zatímco v roce 2017 byly výdaje na platy státních zaměstnanců 162 miliard, letos už činily celkem 239 miliard a příští rok je v návrhu rozpočtu dokonce 243 miliard.

Co máme dělat, když chceme zpátky nízkou inflaci?

Rovnou na začátku řeknu, že nejsem tak lehkomyslný jako někteří představitelé centrální banky. Mimochodem za centrální banku by měl mluvit jenom jeden, a to je pan guvernér. Ale to je jiná otázka.

Narážíte na pana Aleše Michla?

To jste řekla vy, ale ano, narážím. Ale opravdu si myslím, že to nebezpečí inflace není nějaké okamžité a katastrofální, ale je to věc, kterou musíme velmi sledovat. Nejprve si řekněme, co jsou zdroje té takzvané vyšší inflace. Jsou tři. Ten první, který vnímáme my podnikatelé nejvíce, to je narušení globálních dodavatelských řetězců, nedostatek čipů v Malajsii, Číně, v Texasu vyhořela továrna, v Německu ještě není postavena. Kolaps vodní kontejnerové dopravy přes oceány. To všechno zdražuje vstupy a vytváří inflační tlaky.

Druhý zdroj inflace je z tuzemska?

Domácí zdroje jsou dva. Jednak lidé přes covid tolik neutráceli, nárůst úspor domácností je poměrně vysoký. Teď to vrhají na trh a firmy nejsou vždy připravené. Zvyšují se ceny. A další věc, ve veřejném sektoru máme dlouhodobě průměrné platy vyšší než v soukromém sektoru, což je málokde ve světě. Před volbami roste tlak na mzdy.

A ten třetí zdroj inflace?

Třetí důvod je ten, co mě trápí. Ty první dva se nějak dají zvládnout a centrální banka by si s tím uměla poradit. Třetí důvod je něco, čemu ekonomové říkají inflační očekávání. Když si spotřebitelé, investoři nebo podnikatelé začnou říkat, že inflace poroste, tak já jako zaměstnanec budu chtít vyšší mzdu, já jako podnikatel musím už teď zvýšit cenu, snažit se co nejvíce vyšvihat ceny na trhu, abych si vytvořil rezervu a mohl třeba investovat. Kdo ví, jak se zdraží peníze. A to vytváří nebezpečný uzavřený kruh, takový automat, který vede k tomu, že inflace může začít žít svým vlastním životem.

Co můžeme dělat, abychom inflační očekávání zastavili? ČNB se o to už pokouší, slovně i zvyšováním úrokových sazeb.

Pan guvernér, případně jiní členové centrální banky, se snaží touto rétorikou inflační očekávání potlačit. Ale záleží i na nás, jak se budeme chovat. Ne proto, že bychom na Hospodářské komoře byli asociálové a nechtěli zvyšovat mzdy, ale mzdy musí růst pokud možno díky vyšší produktivitě práce. Ano, je tady nějaký polštář, nechť si zvýší mzdy podnikatelé a ne že ne, nejsou to žádní novodobí otrokáři, jak jsme byli nedávno obviněni, ale ten růst musí dýchat celkově s ekonomikou. Stejně tak jako s ekonomikou musí dýchat i učitelé, zdravotní sestry. Zaplať pánbůh, že teď dostali mimořádné odměny za covid a podobně.

Premiér Andrej Babiš (ANO) s ministryní práce Janou Maláčovou (ČSSD) se trumfují, jak moc zvednout před volbami mzdy státních zaměstnanců. To by byl jasný další bod pro inflaci?

Určitě ano.

Vyšší mzdy pro státní úředníky? Vysají lidi z firem

Jsou dvě varianty. ČSSD chce zvednout mzdy státních zaměstnanců o 3000 Kč, premiér navrhuje 3,5% růst, nebo tomu odpovídající pevně danou částku 1400 Kč. Jak velký tlak na mzdy ve soukromém sektoru by tyhle částky vytvořily?

Velký. Říká se tomu mzdové vzlínání. Když ve státním sektoru ekonomiky rostou platy, tak musí růst i mzdy v soukromém sektoru. Ať jsou to administrativní síly, dělnické síly. Lidé, kteří jsou ochotni změnit profesi, se dají třeba k policii nebo vojákům. Když soukromý sektor ty mzdy zdvihne, pak to ovšem zvyšuje celkové náklady a komplikuje restart ekonomiky po covidu. A dlouhodobě to přispívá k těm inflačním tlakům, protože přes to kolektivní vyjednávání se pak právě vytváří ta inflační očekávání.

Takže skutečně by podle vás hrozilo, že se lidé ze soukromých firem zvednou a dají se třeba k hasičům?

Ano. Hasiči dělají skvělou práci. Ale mám odhady, že třeba až příliš mnoho policistů u nás není na ulici, ale sedí v útvarech. A to je při tak obrovském nárůstu počtu úředníků problém. A při takovém růstu platů ve veřejném sektoru. To, co se děje poslední týdny, je čirý populismus. Říkat mi, že je potřeba zrovna teď dělat namátkové kontroly ve firmách nebo zvyšovat platy tři týdny před volbami, je čirý populismus, který se mi velmi nelíbí.

Pokud dostanou státní úředníci přidáno, budou firmy nucené adekvátně zvýšit platy. Mají na to prostor?

Myslím, že ano, ale zvýší ceny. Řada produktů je dneska nedostatkových od automobilů až po spotřební zboží. Takže prostor na zvyšování cen třeba z titulu tlaku na mzdy tady je, ale není to dobře. To nepotřebujeme.

Jaroslav Hanák ze Svazu průmyslu a dopravy před časem Českému rozhlasu řekl, že kdo neumí pro své zaměstnance vydělat aspoň na inflaci, ať nepodniká. To byste podepsal?

Nevím, jestli bych se pod to podepsal. S Jardou Hanákem máme vyrovnané dobré vztahy, nicméně Svaz průmyslu je organizace přece jenom sdružující velké firmy. U malých a středních podnikatelů to není tak jednoduché.

V té celkové inflaci takový optimista nejsem. Myslím si, že budeme čelit vnějším inflačním tlakům možná i delší období.
Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory ČR

Firmy nemají dlouhodobě obsazené některé pozice. Kde je největší problém najít adekvátní síly?

Začíná to být problém už i u administrativních pozic. Ale celkově to jsou profese, které souvisí s útlumem v restauracích a hotelech. Minulý týden jsem byl v jednom hotelu, jeho ředitel musel ze zoufalství u sebe roznášet, protože prostě nejsou lidé.

Možná kdyby jim připlatil, tak by nějaké našel?

To je otázka. Rakouský kolega mi vykládal, že obrovské problémy stejného charakteru mají třeba alpské hotely před nastávající lyžařskou sezónou. Luxusní hotel na Slovensku psal dva dny předem klientům, že nemůže znovu otevřít, protože nemá lidi a zajistili jim ubytování někde jinde.

Kam lidé z gastra šli?

Jedno slovo do vlastních řad. Podnikatelé v této oblasti zaměstnávali zaměstnance dost na smlouvy, nechci použít otřepaný výraz švarcsystém. Bylo to pro všechny daňově a odvodově výhodnější. Ale jakmile smlouva skončí, tak jde člověk pryč. Mezitím je třeba na nějakých podporách. Lidé si trochu navykli na covidový systém, hledají pro ně výhodnější zaměstnání, nechtějí se vrátit.

Kde lidé nejvíc chybí?

Tak jsou to především dělnické profese, méně kvalifikované profese. Někdy i dělnické velmi kvalifikované dělnické profese. Ve Škodovce by bez zahraničních pracovníků nemohli vyrábět.

Produktivita úředníků nebyla vysoká

Nakousl jste otázku návratu lidí zpátky do kanceláří po covidu. Před časem jste si u nás stěžoval, že produktivita práce zaměstnanců, kteří pracují z domova, není závratná. Zlepšilo se to, když se Češi vrátili fyzicky „ke strojům“?

Využiji to, abych se vrátil ke svému výroku, že home office je placená dovolená. Dostal jsem na to obrovské množství negativních reakcí. I pozitivní, ale jednoznačně převažovaly ty negativní. Možná jsem to neřekl jasně, tak to tady znovu zopakuji. Vím, že řada lidí na home office velmi tvrdě pracuje a že to je dobrá strukturální změna, ale to se týká určitých profesí, většinou administrativy. Teď budu protivný a ať se na mě poctiví státní úředníci nezlobí, ale pro řadu státních úředníků nebyla produktivita na home office veliká.

To říkáte z vlastní zkušenosti?

Ano, to člověk prostě vidí. To jsem si nevymyslel, to slyším ze všech stran. Jsem v čele instituce a my se bavíme s podnikateli, ministry a šéfy státní správy. Ale je tam podmnožina lidí, kteří podle mě osobně tu produktivitu práce třeba i na home office zdvihli. Covid nám ukázal, že v některých profesích zvýší produktivitu digitalizace.

A jak výrazně se tedy produktivita práce po návratu do kanceláří zlepšila?

To je těžké měřit, protože bychom museli mít dílčí měření dílčích produktivit. Z anekdotické evidence, z toho jak sbírám informace, si dovolím tvrdit ano, v některých sektorech se ta produktivita zvýšila, proto by tam také mohly růst více mzdy. A doufám, že budou.

O kolik si myslíte, že by mohly vyrůst do konce roku?

Nechtějte po mně to číslo, mám prognózy naší Hospodářské komory založené na spolupráci s modelem České spořitelny. V odhadech se v tomto směru od centrální banky nebo Ministerstva financí nelišíme. Ale jsou sektory, kde ta mzda roste až příliš.

Kde roste příliš?

Právě v tom veřejném sektoru. Potom rostou mzdy určitě v oblasti digitální a tam je to v pořádku, protože tam roste i produktivita. Ale pak jsou průmyslové firmy, kde ten růst podléhá kolektivnímu vyjednávání, tam ty mzdy rostou v té finální podobě solidním tempem.

Agregátně reálné mzdy v roce 2020 poklesly, to si musíme říct a je to dáno covidem. Nemyslím, že by tu nebyl prostor pro růst mezd, ale nesmí pokračovat to rozvírání nůžek, že platy ve veřejném sektoru jsou vyšší než v soukromém. Nesmíme být tlačeni jen proto, že si někdo přeje zvyšování, myslím odbory nebo státní administrativa, ale musí být vytvořeny podmínky pro růst produktivity práce a růst mezd. A podnikatelé platí, ne že ne.

Inflace nemusí skončit, až budou čipy

Kvůli pandemii dramaticky zdražuje téměř všechno. Dřevo, ocel, plast. Chybí čipy do aut a počítačů. Podle vás bude toto jenom krátkodobé, nebo nejste takový optimista?

V té celkové inflaci takový optimista nejsem. Myslím si, že budeme čelit vnějším inflačním tlakům možná i delší období.

Roky?

To záleží na celkové situaci globální ekonomiky. Jen si uvědomme, že jak centrální banky od velké recese od roku 2002 a 2009, tak vlády jednak v Evropě v souvislosti s řeckou krizí 2010 a 2011 a všechny vlády teď v souvislosti s covidem globálně nasypaly do ekonomik všude na světě hrozně moc peněz. Dneska to vede k různým bublinám na trhu nemovitostí nebo nárůstu aktiv na akciových trzích. To jsou skryté peníze v ekonomice, které mohou přispět k nárůstu dlouhodobějších inflačních tlaků.

Ale u nárůstu cen čipů můžu přijmout vysvětlení centrální banky, že to by mělo přece jenom časem odeznít. Všechny ty přístavy v Latinské Americe a Asii také potřebují podnikat a nemohou být pořád zavřené. Covid, i když nám občas ještě vystrčí růžky, je na ústupové tendenci, doufejme. Vyhořelá továrna na čipy se časem postaví. Věřím, že se tenhle tlak, protože všichni chtějí na světě podnikat a vydělávat, snad uklidní. Uklidní se i převis domácí poptávky a musíme ohlídat mzdy při rozumném nárůstu.

Očekávání spojená s tím obrovským množstvím peněz napumpovaných globálně do ekonomiky mě vedou k tomu, že jsem opatrnější, a neříkám, že odeznění toho prvního vlivu musí nutně znamenat odeznění inflačního nebezpečí.

Vladimír Dlouhý

  • Český ekonom a politik, bývalý místopředseda ODA.
  • V letech 1977 až 1983 přednášel na VŠE, v roce 1984 byl zakládajícím členem Kabinetu prognóz ČSAV, který se později přeměnil na Prognostický ústav.
  • V letech 1989 až 1992 byl ministrem hospodářství ČSFR, v letech 1992 až 1997 ministr průmyslu a obchodu ve vládě Václava Klause.
  • Nyní působí v soukromé sféře a věnuje se poradenské a pedagogické činnosti.
  • Poprvé byl zvolen prezidentem Hospodářské komory ČR v květnu 2014.

Zdroj: Wikipedia

Hospodářská komora vydala sérii doporučení pro novou budoucí vládu. Chce například, aby zaměstnavatelům snížila sazbu pojistného na sociální zabezpečení alespoň o dvě procenta. Myslíte si, že je na to teď vhodná doba v časech obřích rozpočtových schodků a nejistého ekonomického vývoje?

Ta dvě procenta jsme vzali od jedné z politických stran, konkrétně ODS. Některé body třeba zavedení mimořádných odpisů pro náročnější investice ale mají i jiné politické strany včetně ANO. Ten prostor je maximálně na dvě procenta a i kdyby se to o toto číslo snížilo, pořád u nás ta složená daňová kvóta, to znamená normální odvody, bude poměrně vysoká.

To ano, ale rozpočet přišel právě i vlivem snížení daní o spoustu peněz. Další spoustu peněz stála pandemie. Může se Česko připravit o další příjmy?

Berte to jako výkop. Vím, že toto je věc dlouhodobá. Nelze skokově snížit ty odvody na takovou míru, abychom byli třeba v té lepší polovině žebříčku. Musí to být proces, který musí jít ruku v ruce s reformou financování zdravotnictví a s penzijní reformou.

Proto jsme nakonec vyzvali přítomné představitele politických stran, aby v některých oblastech jako je výstavba jaderného bloku a obecně energetika, ale třeba i toto, o čem se teď bavíme, aby se pokusily po volbách vytáhnout pár těchto témat a pokusily se na nich shodnout napříč politickým spektrem. Protože to je dlouhodobý program přesahující jedno volební období.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované