Avatar lékaře se blíží. Čekejte digitální smršť v medicíně, předpovídá expert

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Začalo to eReceptem a pokračuje online pohotovostí. Telemedicína proniká do všech oblastí zdravotnictví. Profesor Miloš Táborský, považovaný za duchovního otce telemedicíny, tvrdí, že letos nás čeká ve zdravotnictví digitální revoluce.

„Byli jsme na tom špatně, prakticky na posledním místě v Evropě. Letošek bude zlomový. Vypadá to, že se takzvaně nic neděje, ale v druhé polovině roku čekejte takzvanou digitální medicínskou smršť,“ říká Táborský, předseda České asociace preventivní kardiologie a zakladatel Národního telemedicínského centra.

Nedávno jste dokončili výzkum, jak se Češi staví k telemedicíně. Na co jste přišli?

Když to shrneme, Češi mají výrazný zájem o telemedicínu v posledních dvou až třech letech. Není to otázka pouze věku, máme řadu osmdesátiletých a starších, kteří ji aktivně využívají. Dá se říct, že 70 procent dospělé populace telemedicínu buď už vyzkoušelo, nebo chce vyzkoušet. To je velmi dobrá zpráva. Je ale třeba pro tento druh péče vytvořit pravidla a používat systémy, které jsou zabezpečené.

Co vás na výsledcích výzkumu překvapilo?

Určitě mě překvapila ochota Čechů do toho jít. Myslím, že jsme často v tomto ohledu konzervativní. Zdá se, že hodně lidí pochopilo, že medicína se stává v té fyzické podobě méně dostupná. Zejména ve vzdálenějších regionech je obtížné někam dojíždět a na jednoduché formě jako je eRecept si to lidé krásně vyzkoušeli. Budeme spouštět i novou kampaň Nebojte se telemedicíny, která bude veřejnosti vysvětlovat výhody péče na dálku.

Takže se vám nepotvrdilo, že senioři jsou ze hry, třeba kvůli chybějícím technologiím?

Vůbec, naopak o to mají aktivní zájem. Řada z nich má aplikace. Sám pacienty například učím úplně jednoduchou věc, a to je měření krevního tlaku, zapisování do aplikace a generování PDF, které pošlou, než jdou k lékaři. Myslím, že populace potřebuje v zásadě jednoduchá, stabilní a robustní řešení.

Z dat vyplývá, že jsme dost zaspali, pokud jde o telemedicínu. Jak na tom jsme teď?

Rok 2025 je zlomovým rokem. Byli jsme na tom velmi špatně, prakticky na posledním místě v Evropě. Letos bude k dispozici webové rozhraní – portál pacienta a portál lékaře. Budeme mít aplikaci, která je očkovacím průkazem, takzvanou EZ kartu, rozšířenou o mnoho modalit.

Důležitým prvkem bude dostupnost laboratorních vyšetření, to znamená, že ve svém mobilu budete schopná nahlížet na laboratorní výsledky z posledních pěti let a sdílet je se svým praktikem, gynekologem, diabetologem. To bude velký posun. Musí se také zavést evropský datový zdravotní prostor, to znamená, aby bylo možné měnit data mezi evropskými zeměmi. Vypadá to, že se takzvaně nic neděje, ale v druhé polovině roku čekejte takzvanou digitální medicínskou smršť.

Co to přinese pacientům?

Portál, o kterém mluvím, umožní dívat se na všechny výsledky vyšetření, budou zde žádanky na odborná vyšetření. A to nejen pro lékaře, ale i pacienty a pojišťovny. To povede k lepší kontrole a neopakování zbytečných odběrů. Tím se také zlepší dostupnost péče, rychleji se objednáte, bez nějakého doprošování a dlouhého čekání.

Kdo bude dodavatelem těchto robustních řešení?

O tom ještě není v tuto chvíli rozhodnuto, protože aktuálně jsou tu nějaké námitky na Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, které se musí vypořádat. Pak to teprve bude jasné.

Jsme na takový přerod zdravotnictví připraveni legislativně?

Zákon o zdravotních službách, který byl schválen ve třetím čtení, se poprvé rozšiřuje o digitální zdravotní služby a čeká se jen na podpis Senátu a prezidenta. Myslím, že celé politické spektrum toto podporuje bez ohledu na stranickou příslušnost, takže je to jen otázka času.

Jak do toho vstupuje umělá inteligence?

AI tady v řadě segmentů je už dlouho, například v zobrazovacích metodách. Strojové učení se prosazuje více a více. Protože čím víc máte dat, tím víc a přesněji můžete analyzovat daný segment. AI bude nedílnou součástí moderní medicíny a bude pomáhat zpřesňovat, detekovat a navrhovat léčbu.

Co nás v tomto ohledu tedy čeká v blízké budoucnosti?

Řeknu to jednoduše: Půjdete ke svému praktikovi, který má dva tisíce registrovaných pacientů, všechny je bude mít v digitální podobě, veškerou dokumentaci a laboratorní výsledky. AI je schopná vyselektovat rizikové pacienty tak, aby byli včas správně diagnostikováni, eventuálně léčeni. To je velká pomoc, když vám najednou vypadne 150 lidí, kteří mají vysoké riziko kardiovaskulárních nemocí.

Budeme volat na pohotovost, kde bude AI?

Samozřejmě nebudete volat nikam, protože ji budete mít ve svém mobilu. Budete mít v podstatě avatara - svého lékaře, který vám řekne optimální postup, když se nebude jednat o urgentní, život ohrožující situaci.

Za jak dlouho budeme mít v mobilu avatara - lékaře, který bude vycházet i z naší zdravotní dokumentace?

Ve velmi krátké době, podle mě za tři až pět let. A naším úkolem je do té doby edukovat populaci, že to je možné a že to není nebezpečné. Ale ve finále ještě musím zdůraznit toto: AI je pomocná záležitost, nikoliv něco, co by nás mělo léčit.

Jak se k této digitální smršti, využívání AI, vlastně staví lékaři?

Spektrum odpovídá Gaussově křivce od absolutních konzervativců až po nadšence. Řekl bych, že mladá generace to velmi dobře chápe, takže je to trochu generační problém. Když máte osmdesátiletého praktika, tak samozřejmě má své limity. Na druhé straně všichni třicátníci, čtyřicátníci a padesátníci toto vnímají dobře. A jde vždycky o to, že někdo něco musí začít, trh ukáže cestu a pacienti sami rozhodnou o tom, co je smysluplné a co není.

Samozřejmě rizika tu jsou. Jde o strojové učení a vždycky musíte počítat s chybou. Když chybně zadáte vstupní data, tak je i chybně vyhodnotíte. Myslím si, že v tomto ohledu pro nás bude zajímavé velké množství dat posbíraných v Jihočeském kraji v rámci online pohotovosti. Z nich můžeme vyčíst případné omyly. Já vždy říkám, spoléhejte na svého zdravotníka a AI vnímejte jako chytrého pomocníka.

V čem vidíte rizika pro tuto chvíli?

Určitě je vidím v tom, že například nejsou ještě popsané doporučené postupy pro jednotlivé diagnózy. Měli bychom přesně definovat, co a pro jakou situaci je vhodné. Vědět – ano, nemohu řešit akutní infarkt nebo mozkovou příhodu pomocí tohoto systému, ale mohu s tím řešit virózu. A propsat to do podrobných „guidelinů“.