Hlavní obsah

V Akademii věd panoval strach, lidsky se tam nedalo fungovat, říká auditor

Foto: Ondřej Koutník, Seznam Zprávy

Auditor Jan Blecha byl ředitelem Útvaru interního auditu, který v Akademii věd prováděl od letošního ledna do července kontrolu.

Reklama

„Dospěl jsem k podezření, že stávající vedení Akademie věd nebude se závěry auditu nic dělat,“ vysvětluje auditor Akademie věd, proč po výbušné kontrole rezignoval. Stěžuje si na nátlak, který na něj vedení vyvíjelo.

Článek

Auditor Jan Blecha poslední půlrok zkoumal účetnictví Akademie věd. Nyní se rozhodl promluvit. V rozhovoru pro Seznam Zprávy vysvětluje, proč poukázal na řadu nesrovnalostí v hospodaření největší české vědecké instituce.

Blecha byl vedoucím Útvaru interního auditu Akademie věd - instituce, která jen vloni rozdělila dotace za sedm miliard korun.

Jak Seznam Zprávy informovaly v uplynulých dnech, auditoři dospěli k sérii podezření, která označili za závažná. Vedení Akademie věd se proti některým závěrům ohrazuje a dál tvrdí, že s veřejnými penězi zachází s péčí řádného hospodáře.

Auditor Blecha se dosud rozhovoru vyhýbal. Nakonec na interview přistoupil s tím, že chce poukázat na to, jaká atmosféra v Akademii věd panuje, respektive jak se vedení staví k zaměstnancům, kteří dění v Akademii kritizovali.

Zároveň popsal, proč se rozhodl po dokončení auditu na konci července z Akademie věd odejít a proč závěry auditu ihned poskytl Ministerstvu financí.

„Neřešit takové věci by bylo protiprávní, nechtěl jsem být dalším člověkem, kdo by jen tiše opustil Akademii věd, nechtěl jsem být s něčím takovým do budoucna spojován,“ říká v rozhovoru.

Předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová odmítla, že by na kontrolory vyvíjelo vedení tlak. „Osobně jsem nikdy na interního auditora, ani na jeho spolupracovníky v sekci kontroly nevyvíjela žádný nátlak. Naopak mne velmi překvapilo, že interní auditor mi svoji rezignaci nepředal osobně, ale pouze s využitím datové schránky,“ reagovala Zažímalová.

Benefity pro poslušné

Závěr vašeho auditu zní, že jste dospěli k závažným podezřením. Co vám na to vedení Akademie věd řeklo?

Od vedení Akademie věd nemám zpětnou vazbu, protože spolu nejsme v kontaktu.

Proč?

V pondělí 31. července jsem rezignoval na všechny funkce. Jsem v tuto chvíli na překážkách.

Z jakého důvodu?

Vysvětluji to v rezignačním dopise, který jsem doručil vedení Akademie věd. Uvedl jsem v něm, že důvodem je soustavné a dlouhodobé hrubé porušování povinností Akademie věd - jakožto zaměstnavatele – vyplývajících ze zákoníku práce a povinností Akademie věd coby orgánu veřejné správy vyplývajících ze zákona o finanční kontrole. K porušování povinností docházelo ze strany vedení Akademie věd vůči zaměstnancům, kteří přitom svou prací přispívají k ochraně veřejných prostředků spravovaných Akademií.

Tím docházelo k zásadnímu narušování účinnosti vnitřního kontrolního systému. Rád bych zdůraznil, že se nejedná o individuální či nahodilý problém, což lze prezentovat na celé řadě případů konkrétních lidí – současných i bývalých zaměstnanců Akademie věd.

Vnímal jste vůči své osobě tlak v důsledku prováděného interního auditu?

Určitě to bylo nekomfortní. Vedení chtělo zrušit sekci kontroly, kterou jsem v Akademii řídil, argumentovali údajným střetem zájmů s funkcí ředitele útvaru interního auditu. Zákon o finanční kontrole naopak předjímá možnost výkonu veřejnosprávní kontroly a interního auditu, je to běžná praxe na některých ministerstvech. Žádný střet zájmů jsem tam neviděl. Vždyť základním úkolem Akademie věd je přerozdělovat peníze a kontrolovat jejich čerpání. Spojení interního auditu a veřejnosprávní kontroly tedy považuji naopak za velmi efektivní.

V čem měl spočívat nátlak, o kterém mluvíte?

Nátlak spočíval v tom, jak mi vedení nastavilo pracovněprávní vztah vůči Akademii věd. V auditu jsem konstatoval, že byl v tomto ohledu porušen zákoník práce a zákon o finanční kontrole.

Popsal bych to jako následující modus operandi. Nový zaměstnanec dostane nejprve alespoň dvakrát smlouvu na dobu určitou na jeden rok, až poté dostane smlouvu na dobu neurčitou. Pokud si takový zaměstnanec dovolí poukázat na existující problém nebo zpracuje negativní stanovisko k návrhu prosazovaného vedením Akademie věd, dojde k nátlaku v podobě například negativního hodnocení - i zpětně uděleného či zpětně upraveného, nulových odměn, stanovení povinnosti vyplňovat každou hodinu výkaz práce, udělení vytýkacího dopisu, zrušení útvaru nebo jeho podřazení pod „vhodnější vedení“. Naopak v případě, že se podvolíte, máte šanci získat zaměstnanecké benefity.

Můžete vyloučit, že byste závěr auditu přitvrdil z důvodu, že vám Akademie věd nedala vyhovující smlouvu?

Jednoznačně to vylučuji. Dával jsem si pozor na to, aby v auditu byla pouze zjištění, která mají jasnou stopu, aby bylo zřejmé, že nálezy jsou doložitelné. Audit je hodně faktografický a ukazuje zjištění v určitém kontextu. Z mé strany tam nejsou žádné osobní útoky, audit jsem navíc vypracovával s dalšími dvěma kolegyněmi. Je to věcný audit, bez jakýchkoliv zabarvení.

Setkal jsem se spekulacemi, zda audit nesouvisí s aktuální politickou debatou o sestavení rozpočtu na další rok, ve kterém by na vědu a výzkum mohlo jít méně peněz. Politika v tom roli nehraje?

Rozhodně ne. Jak už jsem řekl, rezignuji z důvodu, že vůči mně a mým dalším kolegům byl ze strany vedení Akademie věd porušován zákoník práce a zákon o finanční kontrole. Současně se mnou rezignovala i hlavní účetní, která pro Akademii věd pracovala 30 let. Loni jí najednou změnili smlouvu na jmenování na dobu určitou. Zpětně dostala negativní hodnocení, žádné odměny, takže se rozhodla odejít z Akademie věd. Nestabilita nastala i ve vedení ekonomického odboru, který měl od roku 2019 už svého čtvrtého ředitele.

Klacky pod nohy

Lze podle vás říci, že si vedení Akademie věd nepřálo, aby audit vyzněl tak kriticky, jak nakonec vyzněl? Že nebyla ve vedení vůle interní audit dotáhnout do úplného finiše?

Ano, vidím souvislost mezi kritickými zjištěními kontroly a tím, jak se nám šachovalo s pracovním úvazkem. To pro mě byla jasná komplikace práce.

Měla se tím podle vás zabývat a situaci řešit předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová?

Ano, jsem si jist, že o všem věděla. Všechna má jmenování na dobu určitou podepisovala ona. Jednoznačně v tomto případě se dle mého názoru jedná o její pochybení. Ona je tím, kdo má zajistit podmínky pro výkon objektivního a nezávislého auditu. Většina mých hovorů s vedením Akademie ved se nesla v duchu relativizace závažnosti a snahy zmírnit naše zjištění. Do funkce ředitele jsem byl vždy jmenován na dobu určitou, což jsem vnímal tak, že vedení si testovalo, zda budu pokračovat v nastavených aktivitách interního auditu dál.

Interní audit probíhal od ledna do července. Informoval jste průběžně vedení Akademie věd o svých zjištěních a nejasnostech? Nebo byla zpráva s výsledky vaší činnosti nyní překvapením a šokem pro vedení?

Nemohu komentovat obsah zprávy, je to vnitřní věc Akademie. V obecné rovině mohu říct, že závažná pochybení, která jsme zjistili, jsme hned hlásili výš, vedení. S tím, že jsme navrhovali, co s tím dělat, nabízeli jsme varianty řešení. Všichni věděli, po čem jdeme, co kontrolujeme, co nám není jasné.

Akademie věd pod lupou

Akademie věd České republiky je dle stanov organizační složkou České republiky. Její činnost je financována ze státního rozpočtu České republiky.

Akademie uskutečňuje prostřednictvím jí zřízených pracovišť výzkum v širokém spektru přírodních, technických, sociálních a humanitních věd, usiluje o rozvoj poznání na mezinárodní úrovni, vychovává vědecké pracovníky.

V čele Akademie stojí předseda, který jedná ve všech věcech týkajících se Akademie. Předsedu jmenuje a odvolává prezident z členů Sněmu na návrh Sněmu, který projednává a prezidentovi předkládá vláda. Od roku 2017 stojí v čele Akademie Eva Zažímalová.

Vidíte na základě auditu prostor pro podání trestního oznámení? V auditu se na několika místech hovoří o podezření z porušování různých zákonů.

Omlouvám se, ale nemohu komentovat obsah auditu. Domnívám se, že postup, na který se ptáte, bude posuzovat až Ministerstvo financí, kterému jsem audit předal a které má případně oznamovací povinnost. Já v tom nic dalšího činit nehodlám, za svou prací si stojím. Je třeba, aby ministerstvo financí auditní stopu vyhodnotilo a objektivně posoudilo.

Je běžným postupem, že jste interní audit Akademie věd předal Ministerstvu financí?

Jak už jsem vysvětlil, rozhodl jsem se rezignovat na svou funkci. Nechtěl jsem už pro toto vedení Akademie věd dál pracovat, protože za stávajících podmínek se nedala vykonávat funkce interního auditora objektivně a nezávisle. Pod takovým tlakem nebylo možné pro některé zaměstnance dlouhodobě lidsky fungovat. Dospěl jsem k závěru a podezření, že stávající vedení Akademie věd nebude se závěry auditu nic dělat.

Neřešit takové věci by bylo protiprávní, nechtěl jsem být dalším člověkem, kdo by jen tiše opustil Akademii věd, nechtěl jsem být s něčím takovým do budoucna spojován. Vyhodnotil jsem, že je třeba ministra financí skrze podatelnu informovat o tom, že rezignuji na funkci auditora, a současně je tu dostatek podkladů pro to, aby Ministerstvo financí provedlo v Akademii věd kontrolu.

Vědců si vážím

Co říkáte na kritiku, že audit je hnidopišský a řeší pro vědu a výzkum nedůležité věci typu, kolik stálo pohoštění na Akademickém sněmu, místo toho, aby se řešilo, jak efektivněji realizovat projekty?

Rád bych zdůraznil jednu věc. Problémy, na které jsme poukázali, se netýkají výzkumných pracovišť Akademie věd, ale především Akademie věd jako organizační složky státu a jejího vztahu s podřízeným servisním střediskem jakožto podivnou výzkumnou organizací. Toto jsem zdůrazňoval a zdůrazňuji nadále – problém se dle mého názoru týká Akademie věd a jednoho jejího pomocného střediska, nikoliv konkrétních výzkumných pracovišť. Ty se naopak snaží mít v dokladech opravdu pořádek a vážím si jejich činnosti.

V auditu vyplynulo, že zejména v období kancléřky Martiny Bártové panovala v Akademii dusná atmosféra…

Můj osobní názor je, že za působení paní ředitelky panovala na Akademii věd atmosféra strachu. Docházelo k většímu či menšímu nátlaku různou formou na pracovníky, kteří si dovolili vymezit se vůči návrhům paní ředitelky. Nátlak probíhal mimo jiné tak, že se zaměstnancům prodlužovala smlouva účelově jen na dobu určitou.

Byl jste svědkem toho, že by někdo ze zaměstnanců vypracoval nějaké stanovisko způsobem, aby nenaštval kancléřku? Respektive s obavou, jak bude ředitelka reagovat?

Ano, ale konkrétní jména říkat nebudu. Napsali právní stanovisko k nějakému problému, ale došli k tomu, že takto sepsané objektivní prohlášení by mohlo způsobit, že se znelíbí paní ředitelce. Neřešili, zda je stanovisko pravdivé, či ne, ale první, co je trápilo, bylo, co na to řekne paní ředitelka (Bártová). Tím jen dokresluji, jaká atmosféra v Akademii věd panovala, takovou jsem ji zažil já i další kolegové.

Věděla o tom předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová?

Vždycky jsem jí jednotlivé případy, na které jsem narazil, uváděl. Například jedné kolegyni z kontrolního odboru, která přešla do oddělení interního auditu, mělo být zvýšeno osobní ohodnocení - o dva tisíce korun. Já jsem návrh potvrdil, stejně tak vedoucí personálky, souhlasila i paní předsedkyně Zažímalová. Kolegyni jsem řekl, že ke zvýšení dojde. O týden později přišla ředitelka kanceláře, která to zamítla. Paní předsedkyně Zažímalová se to dozvěděla, byl jsem u toho, ale nic s tím neudělala.

Gumové kontroly

Jaké byly další příklady toho, kdy se zasahovalo do platu zaměstnanců?

Měli jsme další kontrolní pracovnici, které bylo zpětně měněno osobní ohodnocení, jednoznačně kvůli jejím negativním stanoviskům, které vydala k návrhům tehdejší paní ředitelky (Bártové). Kvůli tomu od Akademie dostala dvakrát po sobě jen smlouvu na dobu určitou. Kolegyně měsíc před uplynutím doby byla nervózní, žádala písemně, aby jí řekli, zda bude moci pokračovat, žádala o prodloužení smlouvy.

Paní ředitelka prodloužení smlouvy protahovala do posledního pracovního dne daného měsíce, takže kolegyně v pátek nevěděla, jestli má v pondělí chodit do práce. Sešel jsem se s paní ředitelkou a zdůrazňoval jí, že je třeba smlouvu prodloužit. Kolegyně, seniorní právnička, si mezitím našla práci raději jinde, nechtěla žít dál v nejistotě. Když jsem tento problém prezentoval paní předsedkyni Zažímalové, řekla, že neví, kde je problém, protože ona s prodloužením souhlasila. Takže zhruba tak bylo jednání ředitelky Bártové reflektováno ve vedení Akademie.

Vy jste nejužší vedení Akademie věd informoval o problémech kolem ředitelky Bártové?

Ano, ve finále jsem vše oficiálně sepsal do vyjádření, které jsem loni v srpnu předal paní předsedkyni. Tou poslední kapkou pro mě byl právě před chvílí popsaný moment, kdy jsme kvůli chování paní ředitelky přišli o kvalitní kolegyni právničku. Sepsal jsem do oficiálního stanoviska nejen tento okamžik, ale i další podobné události.

Popsal jsem, jak paní ředitelka (Bártová) využívá či zneužívá své kompetence, jak se chová k zaměstnancům Akademie věd. Byly tam poznatky o fluktuaci zaměstnanců Akademie věd a poznatky o tom, jak Akademie funguje v pracovněprávních vztazích, jak dochází k ovlivňování lidí. Dle mého nebyla splněna podmínka, aby lidé v kontrolních orgánech pracovali řádně a bez obav. Toto dle mého nebylo zajištěno, proto jsem se obrátil na nejužší vedení Akademie.

Jaká byla reakce vedení?

Vyzvali mě, abych hlášení doplnil, což jsem učinil. Den poté paní ředitelka (Bártová) rezignovala. Z toho usuzuji, že rezignovala mimo jiné kvůli mému doplňujícímu vyjádření. Jinak mě ale paní předsedkyně ústně pokárala, že jsem si dovolil celou věc řešit oficiální písemnou cestou, aniž bych to s nimi před tím probral.

Můj pocit z toho je, že jsem vedení způsobil problém, který prostě muselo řešit. Paní předsedkyně mě pokárala sice jen ústně. Za „písemné pokárání a důsledek mého postupu“ jsem následně považoval skutečnost, že jsem byl jmenován do funkce ředitele sekce kontroly jen na další dva a půl měsíce. Bral jsem to jako prodloužení na zkoušku, zda se něco takového bude opakovat.

Jak se vám úvazek následně prodlužoval?

Na konci loňského roku mi prodloužili úvazek o půl roku. Ústně mi to zdůvodnili tak, že jsem to považoval za hodné podání trestního oznámení. Bylo to ale jen ústně a nikoliv na papíře, tak jsem se nemohl bránit. Od letošního března jsem paní předsedkyni vysvětloval, že postupuje protiprávně, že není možné takhle zacházet s pracovníky útvaru interního auditu. Upozorňoval jsem ji, že v Akademii nejsou vytvořeny podmínky pro výkon nezávislého a objektivního interního auditu.

Od dubna mi ústně paní předsedkyně slibovala, že mi úvazek prodlouží na dobu neurčitou. Vnímal jsem to jako snahu poslouchat a řešit problémy, na které jsem upozorňoval. Zůstalo ale jen u slibů, kancelář mi prodloužila úvazek o dalšího půl roku. S tím, že dojde ke zrušení sekce kontroly. Pan kancléř mi řekl i to, že z útvaru interního auditu by měly odejít mé dvě kolegyně. Jim byl předložen návrh o ukončení pracovního poměru, což obě odmítly. Já jsem pak v červnu obdržel už čtvrté jmenování na dobu určitou.

Považujete to za formu nátlaku?

Ano. Je to dle mého nezdůvodnitelná forma nátlaku, pravou příčinou snahy zrušit kontrolní sekci bylo to, že jsme efektivně odhalovali problémy a upozorňovali na ně vedení Akademie. Důsledkem toho byla hlášení, která Akademie musela podávat jiným orgánům. Šlo o vracení peněz do státního rozpočtu, hlášení se na kontrolní orgány. Chápu, že nahlašovat se na jiné úřady může být pro vedení Akademie nepříjemné, problémy ale bylo a je třeba řešit. Domnívám se, že vedení takovou situaci neslo velmi nelibě, a proto se k nám chovalo tak, jak chovalo.

Proč na problémy nepoukázaly už kontroly v předchozích letech? Proč až teď?

Na základě materiálů a poznatků, které mám o předešlých auditech a kontrolách od roku 2017, mohu říct následující myšlenku. Formálně se audity prováděly, ale domnívám se, že zaměření auditů naprosto neodpovídalo tomu, jak se mají vyhodnocovat rizika v rámci orgánů veřejné správy. Můj osobní dojem tedy je, že dříve byly audity spíše formální záležitostí.

V čem se tedy lišil váš interní audit?

Náš interní audit poprvé pracoval se stanovením rizik v Akademii věd, s tím, jaký je potenciál vzniku problémů a jaký je finanční dopad daných rizik. Zaměřili jsme se na prioritní věci, které se předtím dle mého názoru neřešily. Je pro mě záhadou, že trvalo tak dlouho, než se problematické věci zjistily a popsaly.

Za svou prací si stojím, byla správně zacílená na prioritní rizika, vše máme řádně doloženo a podloženo, auditní zpráva je přezkoumatelná a faktograficky podložená. Je to interní proces, pro jehož provedení musí vedoucí dané instituce zajistit dostatečně kvalitní podmínky. Tak, aby se dalo říct, že podmínky umožnily auditorovi vykonat svou činnost objektivně a nezávisle.

Stanovisko Akademie věd

Předsednictvo Akademické rady AV ČR zdůrazňuje, že zadavatelem probíhajícího interního auditu byla předsedkyně AV ČR, a to s cílem dále zvýšit kvalitu a transparentnost vnitřních řídicích a kontrolních procesů v AV ČR.

Jsme proto velmi znepokojeni medializací předběžných výsledků našeho vlastního auditu, které neprošly standardním vnitřním vypořádáním ve smyslu zákona o finanční kontrole a metodických materiálů Ministerstva financí ČR ani podle interního manuálu o výkonu interního auditu v AV ČR. Nebylo tudíž možné údajné nedostatky vysvětlit ani uvést na pravou míru tam uvedené nepřesnosti. Důsledkem nedodržení standardních auditorských postupů je fakt, že zmíněné materiály neposkytují objektivní a nezávislé informace o vyhodnocení činností a operací v AV ČR, které jsou přitom zásadní pro relevanci auditu.

Předsednictvo Akademické rady AV ČR konstatuje, že AV ČR se svěřenými veřejnými prostředky zachází s péčí řádného hospodáře. Rozpočtové záležitosti včetně rozdělování finančních prostředků mezi pracoviště AV ČR podléhají kontrole Akademické rady a Akademického sněmu. Navíc je AV ČR pravidelně kontrolována Ministerstvem financí ČR a Nejvyšším kontrolním úřadem, které nikdy v minulosti neshledaly závažná pochybení v hospodaření AV ČR spočívající v protiprávním jednání nebo nehospodárném, neefektivním nebo neúčelném používání veřejných prostředků.

Předsednictvo Akademické rady AV ČR považuje únik vedoucí k medializaci materiálů čerpajících z neuzavřeného interního auditu za nevhodný a poškozující dobré jméno AV ČR jako instituce, která se dlouhodobě umisťuje na předních příčkách jak z hlediska vědeckého výkonu, tak i důvěryhodnosti. Připomínáme, že důvodem pro zadání vlastního interního auditu byla právě snaha vedení AV ČR o co nejvyšší kvalitu vnitřních procesů v rámci AV ČR a současně podpora špičkové vědy a výzkumu na pracovištích AV ČR.

Předsednictvo Akademické rady AV ČR, dne 3. srpna 2023

Reklama

Doporučované