Hlavní obsah

Do Agrofertu dál tečou veřejné peníze z Čepra. Až 7,3 miliardy za dva roky

Foto: Profimedia, Profimedia.cz

Řepka měla být minulostí, ale pořád se na ní dá vydělávat.

aktualizováno •

Vláda Petra Fialy loni zrušila povinné přimíchávání biosložek do pohonných hmot. Státní firma Čepro přesto Agrofertu ze svěřenského fondu Andreje Babiše posílá za biopaliva další miliardy. Loni padl rekord.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ministři loni v březnu udělali rozhodnutí, od kterého si slibovali, že přibrzdí raketový nárůst cen pohonných hmot po ruském vpádu na Ukrajinu a pak také z české krajiny vymýtí žluté lány řepky.

„Rozhodli jsme se zrušit povinné přimíchání biopaliv do nafty. Ekologický dopad je dnes sporný a asi překonaný, stojí to peníze náš stát a naše občany. Zemědělci mohou pěstovat více obilí,“ oznámil tehdy premiér Petr Fiala (ODS).

Jaký dopad to mělo na příjmy Agrofertu, který je v Česku největším producentem biosložek, dosud nebylo známo. Nyní však Seznam Zprávy tyto údaje získaly a jsou překvapující.

Státní společnost Čepro, která biosložky od Agrofertu nakupuje a přimíchává je do pohonných hmot, na dotaz redakce uvedla, že za minulý a letošní rok mohou firmy z Babišova svěřenského fondu za prodej biosložek očekávat tržby v rekordní výši.

Společnosti Preol a Primagra, které spadají pod Agrofert, totiž za rok 2022 získaly přes 3,9 miliardy korun a za rok 2023 by mělo jít o 3,4 miliardy, celkem tedy o 7,3 miliardy korun.

Mezi lety 2013 až 2016 to přitom bylo v průměru zhruba 600 milionů ročně.

Byznys, za který Babiš u poslanců lobboval už před vstupem do politiky, tak navzdory vládnímu útlumu biosložek nadále kvete.

Miliardy bez veřejné soutěže

Čísla rostou i přesto, že v polovině roku 2022 vstoupila v platnost zmíněná novela zákona, která pro Čepro povinnost přimíchávat bioložky zrušila.

Protože však Česko musí dodržovat emisní limity skleníkových plynů, k nimž se zavázalo v EU, Čepro biopaliva dále nakupuje. Experti takový vývoj předvídali.

„V roce 2022 se jednalo o 3 713 327 867 Kč společnosti Preol a 216 662 227 korun společnosti Primagra,“ shrnul příjmy Agrofertu od Čepra za loňský rok mluvčí státní firmy Marek Roll.

Jde o čísla, která Čepro nikde nezveřejnilo. Dlouhodobě tvrdí, že se na něj nevztahuje zákon o zakázkách, a veřejné soutěže tak vypisuje jen tehdy, když je to pro něj ekonomicky výhodné. V tomto případě ale samo o cenách jednalo s firmami dle vlastního uvážení, jako by to mohla udělat jakákoli soukromá firma.

Někteří kritici s takovou interpretací nesouhlasí a zdůrazňují, že Čepro je ve stoprocentním vlastnictví státu a mělo by podléhat veřejné kontrole. „Je zřejmé, že tyto nákupy jdou mimo veškeré kontrolní mechanismy pro nakládání s veřejnými prostředky,“ hodnotí to například Jiří Skuhrovec, který vedle společnosti Datlab působí jako garant protikorupčního sdružení Rekonstrukce státu.

Čepro ale tvrdí, že kombinací obou přístupů dosahuje nejnižší ceny a že má na své postupy vypracovány právní analýzy. „Tím zajišťujeme větší konkurenci v rámci našeho vlastního nákupu. Bez ohledu na dodavatele nebo způsob nákupu tak vždy nakupujeme za nejnižší možnou cenu,“ řekl už dříve šéf Čepra Jan Duspěva.

Souhlasí s tím i Ministerstvo financí, pod které Čepro spadá. A to jak za vedení Zbyňka Stanjury, tak předtím za éry Aleny Schillerové.

Loni v prosinci pak Agrofert u Čepra získal kontrakt. Tentokrát na základě rámcové smlouvy, kterou s více vysoutěženými společnostmi uzavřelo Čepro už loni v dubnu na základě veřejné soutěže.

Jak Čepro zapsalo do věstníku zakázek, Agrofert z ní získal 3,4 miliardy. Ty by mu stát měl poslat v průběhu letoška. „Uvedená částka je předpokládaná hodnota,“ dodal mluvčí Roll s tím, že se může měnit.

Ministerstvo: Šetříme

Seznam Zprávy oslovily Ministerstvo financí s dotazem, jak je možné, že se nová legislativa neprojevila poklesem plateb Agrofertu, který je dlouhodobě největším dodavatelem biosložek v Česku.

Ministerstvo tvrdí, že platby sice narostly, ale spotřeba biosložek v Čepro poklesla. „Loňské zrušení povinnosti přimíchávání biosložek do paliv nemělo za cíl tuto praxi ze dne na den zcela ukončit. Cílem bylo otevřít cestu k jejímu postupnému omezování při zachování plnění emisních požadavků,“ uvedl mluvčí Ministerstva financí Filip Běhal.

A podle ministerstva to zafungovalo. „Čepro snížilo svou spotřebu biosložek zhruba o 40 procent oproti spotřebě plánované před legislativní změnou,“ dodal Běhal. Ten zároveň zdůraznil, že ministerstvo do obchodního vedení Čepra nezasahuje, i když je jeho jediným akcionářem.

I Čepro tvrdí, že hledá krom přimíchávání biosložek i jiné technologie, jak emisní limity splnit. „Čistý ‚výnos‘ z těchto opatření jsou v případě Čepra vyšší desítky milionů korun za rok, o které se můžeme rozdělit s našimi zákazníky u čerpacích stanic EuroOil. Současná podoba legislativy tuto kombinaci umožňuje a my s péčí řádného hospodáře vždy hledáme cesty, jak dosáhnout vyšších úspor nebo zisku,“ uvedla státní firma.

Podle propočtů už citovaného experta Jiřího Skuhrovce byl z pohledu získání veřejných peněz loňský rok pro Agrofert rekordní. Bodoval totiž také u Lesů ČR. „V roce 2022 společnost Agrofert získala státní zakázky v hodnotě 9,8 miliardy korun, což je trojnásobek oproti dosud rekordnímu roku 2020,“ dodal analytik.

Aktualizace: Zpřesnili jsme titulek, aby bylo zdůrazněno, že část sumy nebyla Agrofertu Čepcem dosud vyplacena, ale jde o nasmlouvanou částku.

Související témata:

Doporučované