Hlavní obsah

Kdo dal pokyn vypnout dezinformační weby? Stopy míří k tajným službám

Foto: Profimedia.cz

Mimořádná událost na českém internetu. Bylo zablokováno osm českých webů a pak dalších šest registrovaných v zahraničí.

V minulých dnech byl v Česku znemožněn přístup k celkem čtrnácti webům. Provozovatelé stránek se chtějí soudit.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Minulý pátek zažil český internet zcela novou, průlomovou událost: přestalo fungovat osm dezinformačních webů, které v posledních týdnech soustavně zpochybňovaly, že Rusko zaútočí na Ukrajinu. Anebo psaly, že válku rozpoutávají Spojené státy.

Den po napadení Ukrajiny ruskou armádou oznámilo sdružení CZ.NIC, spravující doménu .cz, že tyto servery zablokovává. O několik hodin později už nefungoval ani jeden.

Šéf sdružení Ondřej Filip řekl, že se to stalo „po intenzivních konzultacích s bezpečnostními složkami státu a na základě doporučení vlády.“

Avšak není možné přesně zjistit, kdo fakticky rozhodl, že je nutné weby znepřístupnit. A proč zrovna těch osm, mezi nimiž je například Protiproud.cz bývalého hradního mluvčího Petra Hájka nebo Aeronet.cz, jemuž se roky dařilo tajit vlastníka skrytého za bílé koně. A proč ne třeba nějaké jiné internetové magazíny.

Není ani známé, jaké konkrétní články si bezpečnostní složky v době počínající války vyhodnotily jako natolik rizikové, že kvůli nim bylo nutné provoz webů zcela zastavit.

„Kdyby mě varovali, sám bych vše stopl, protože z války, násilí, soudů a zabíjení mám strach,“ řekl Seznam Zprávám osmašedesátiletý Petr Pokorný, který provozoval web Skrytápravda.cz.

Osm zablokovaných webů

Minulý pátek sdružení CZ.NIC oznámilo, že znepřístupňuje servery Aeronet.cz, Protiproud.cz, Ceskobezcenzury.cz, Voxpopuliblog.cz, Prvnizpravy.cz, Czechfreepress.cz, Exanpro.cz, a Skrytapravda.cz. Byly to ty, na které dosáhne, protože běží pod českou doménou.

V úterý pak mobilní operátoři zablokovali stránky registrované v zahraničí. Konkrétně cz.sputniknews.com, Cz24.news, Nwoo.org, Slovanskenebe.com, Svobodnenoviny.eu a Zvedavec.org.

BIS varuje už roky

Vláda se podle mluvčího Václava Smolky konkrétními weby a jejich obsahem nezabývala, v pátek pouze vydala doporučení, aby všechny zodpovědné instituce zabránily šíření informací, které slouží „k ospravedlnění a schvalování aktuální ruské vojenské agrese vůči Ukrajině.“

Oficiálně bylo tím, kdo v pátek zmáčknul „červené tlačítko“ a weby vypnul, zmíněné sdružení CZ.NIC. Jeho ředitel Filip ale říká, že samo sdružení weby nevytipovalo ani nestudovalo, co píší.

„My jsme spolupracovali s bezpečnostními složkami státu, doptali jsme se jich, které weby jsou ty, jež podle jejich názoru ohrožují bezpečnost. Pak jsme ten seznam prošli, zkontrolovali a ty konkrétní weby jsme vyřadili,“ vysvětlil Filip a odkázal také na zmíněný názor vlády.

Kdo jsou ale ony bezpečností složky?

Policie tvrdí, že žádný manuál, koho a proč vypnout, nikomu neposkytovala. „Nemám informace o tom, že by se na tomto podílel některý z útvarů policie,“ reagoval mluvčí policejního prezídia Ondřej Moravčík.

Stejně tak se k téhle aktivitě nehlásí další logická instituce, byť nespadá mezi bezpečnostní složky – Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám, které funguje pod Ministerstvem vnitra.

Naopak tajné služby neodmítly, že právě jejich lidé určili, které weby jsou prokremelské a proválečné, a je tudíž vhodné je odstřihnout.

„Bez komentáře,“ reagoval například Ladislav Šticha, mluvčí Bezpečnostní informační služby.

Foto: Seznam Zprávy

Takhle vypadal jeden z únorových článků zablokovaného serveru Exanpo.cz. Tvrdil, že Rusové rozhodně Ukrajinu nenapadnou. A že napětí stupňují USA.

Vojenské zpravodajství, tedy rozvědka a kontrarozvědka, která sbírá informace důležité pro obranu Česka, na přímou otázku kolem zablokování webů odpovědělo také neurčitě.

„Vojenské zpravodajství oceňuje odvahu, rychlost a schopnosti všech subjektů, které na výzvu vlády reagují. Reakce na agresi vyžaduje spolupráci napříč společností,“ uvedla mluvčí Alžběta Michalová.

Je zřejmé, že české tajné služby dezinformační scénu podrobně monitorují. Veřejné výroční zprávy BIS už několik let po sobě zmiňují působení těchto webů nebo profilů na sociálních sítích.

Většinou kontrarozvědka ve svých zprávách píše něco podobného jako v té, která byla naposled zveřejněna – za rok 2020: „Jedná se o kontinuální kritiku politického uspořádání a politické reprezentace, členství v EU a NATO, kritiku fungování těchto organizací a diskreditaci obecných liberálně-demokratických hodnot. Tematické zaměření dezinformační produkce je tak dlouhodobě zcela v souladu se zájmy Ruské federace.“

Na cenzuru není zákon

Proč je důležité, jak a kdo dezinformační weby zablokoval?

Za prvé se jedná o vůbec první podobný zásah státní moci proti svobodě slova. „Tady jsme zohlednili obecnou bezpečnost státu, což je novinka," uznal ředitel sdružení CZ.NIC Ondřej Filip.

Ostatně předseda SPD Tomio Okamura, který často v „odstřihnutých“ dezinformačních webech vystupoval, ve středu ve Sněmovně prohlásil, že jde o cenzuru.

A za druhé: může jít o právně velmi spornou věc, i premiér Petr Fiala (ODS) v neděli v CNN Prima News přiznal: „Možná je to na hraně, je k tomu ale potřeba odvaha."

Problém může být v tom, že o znepřístupnění webů nerozhodla žádná složka státu, policie nebo soud. Ale že fakticky weby z veřejného prostoru vymazalo sdružení CZ.NIC, které spravuje českou doménu.

Ve čtvrtek, den před zablokováním portálů, o tom mluvil v rozhovoru pro Seznam Zprávy bývalý ústavní soudce Stanislav Balík.

Souhlasil se sílícími hlasy, že v mimořádné situaci, jakou je válka na Ukrajině, spojené s šířením falešných zpráv, je možné omezit svobodu slova. A že takový krok by podle jeho názoru měl obstát také před Ústavním soudem, který by zkoumal, co je v takovém případě víc: jestli bezpečnost státu, nebo svoboda psát cokoli – a to i nebezpečné lži.

Zároveň však Balík upozorňoval, že stát může zablokovat dezinformační weby jen tak, aby se jejich provozovatelé proti tomu mohli bránit. „Muselo by se jednat o opatření výkonné moci a určitě by muselo podléhat návrhům, které by ústily k Ústavnímu soudu," podotkl.

Jenže stát v tomhle případě žádné rozhodnutí nevydal. Balík také doplnil, že stát dnes navíc na takový krok, tedy na zablokování stránek v případech, jako je válka, nemá žádný speciální zákon.

Myslel jako Putin

Někteří provozovatelé webů jsou rozhodnuti podat žaloby, případně podat trestní oznámení. Zatím nechtějí mluvit o podrobnostech, to znamená třeba o tom, koho vlastně zažalují – jestli sdružení CZ.NIC, nebo stát.

„Nedostal jsem žádný dopis, žádné policejní obvinění. Budu se muset bránit, tady byla brutálně pošlapaná moje čest,“ řekl Jiří Wagner, který založil – dnes zablokovaný – web Exanpro.cz. Ve Wagnerově případě to má ještě zajímavý rozměr: Wagner, jak před třemi lety popsal server Hlídací pes, je bývalým příslušníkem tajné služby – Vojenského zpravodajství.

„O mně, dlouholetém příslušníku zpravodajské služby, chce někdo tvrdit, že jsem placený z Ruska? To je nehorázné, to je trestný čin pomluvy,“ řekl nazlobeně Wagner.

Ve webových archivech jsou stále dostupné texty z Exanpro.cz, které mimo jiné zpochybňovaly oficiální závěry vyšetřování, že výbuch muničního skladu ve Vrběticích a smrt dvou lidí má na svědomí ruská rozvědka. A během letošního února opakovaně tvrdily, že Rusko na Ukrajinu nezaútočí.

„Proč američtí činitelé hlásají, že Rusko shromáždilo dostatek sil k zahájení invaze, když je to z vojenského hlediska nesmysl? A proč jim to evropské vlády a novináři tak baští?“ ptal se Wagner.

Právníky už oslovil i Petr Hájek, bývalý mluvčí prezidenta Václava Klause. Jak bylo zmíněno, Hájkovi byl zastaven magazín Protiproud.cz. „Dám vám vědět, až se mi právníci ozvou. Chystám s nimi určité kroky," potvrdil Hájek.

Petr Pokorný, který svými články plnil server Skrytápravda.cz, se s blokací smiřuje. Ale pořád nechápe, proč jsou teď jeho stránky nedostupné.

„Mě vypínat nemuseli, stačil e-mail. Zvednout telefon. A to není fér,“ postěžoval si.

Foto: Seznam Zprávy

Jeden z článků, který vyšel v magazínu Protiproud.cz den poté, kdy Rusko napadlo Ukrajinu.

Jeden důvod Pokorný sám sobě nabízí: prý se vžíval do myšlení Ruska a prezidenta Putina. „Asi to dalo podnět k vypnutí. Upozorňoval jsem, že je Putin zahnán a co se děje,“ řekl Pokorný, jehož články vyznívaly tak, že to budou Spojené státy, kdo rozpoutá na Ukrajině krvavý konflikt.

„Jsme vážně raněni slepotou, co kolem nás americké zbrojení dělá? Americká vojska se stahují kolem Ruska za pokřiku, že ti zločinní Rusové si drze brání ropu a plyn, včetně zlata a dalšího nerostného bohatství, aniž by do USA posílali výpalné a USA chřadnou!“ ptal se Pokorný 10. února v jednom z textů a ve stejný den zveřejnil také drastické fotografie spálených lidských těl.

Nenapsal, z jakého zdroje pocházejí, nebo jakou tragédii zobrazují.

Z kontextu je však možné vyčíst, že se má podle něj jednat o údajný masakr ruských občanů na Ukrajině (tak ostatně zdůvodnil válku i ruských prezident Vladimir Putin: podle něj dochází na Ukrajině ke „genocidě“ Rusů). Odpovídal tomu i titulek: Pod záštitou Pentagonu, Merkelové a Obamy.

Doporučované