Motiv vraha z fakulty má veřejnost znát, říká policejní náměstek

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Policie a státní zastupitelství už nechtějí sdělovat nové informace k případu vraha, který těsně před Vánoci na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze zastřelil 14 lidí a dalších 25 zranil. Náměstek policejního prezidenta Tomáš Kubík říká, že si policie nejprve musí sama složit mozaiku případu a pak teprve veřejnosti může odpovědět na otázky.

Třeba i včetně toho, co motivovalo čtyřiadvacetiletého studenta historie Davida K. k takovému činu. „Veřejnost by se měla dozvědět, co bylo tím hybatelem, ale zatím si myslím, že je předčasné to nějak komentovat. Za sebe ale říkám, že bychom to měli vědět, protože to je velmi podstatný prvek té mozaiky,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Tomáš Kubík.

Mezitím se ale na internetu šíří o nejhorší masové vraždě v historii České republiky nejrůznější konspirace a lži. Řada lidí navíc v souvislosti s tragédií píše na sociální sítě poplašné zprávy, čin vraha schvaluje nebo hrozí, že jej napodobí. Případů, které v této souvislosti policie řeší, za poslední měsíc přibylo o více než sto.

Více než měsíc po střelbě na fakultě kolují často dvě dezinformace po sítích nebo i řetězovými e-maily. První se týká telegramového účtu, který se tvářil, že byl vraha. Můžete říci, zda ten účet byl jeho?

Pokud budeme něco říkat k tomuto případu konkrétně, tak už to budou relevantní ověřené informace a bude to po skončení naší prověřovací fáze. Do té doby nechci přispívat ke spekulacím. Takže v tuhle chvíli do skončení prověřování a uvolnění embarga státního zástupce by opravdu nebylo ode mě taktické, abych se k čemukoliv v souvislosti s tím případem vyjadřoval.

Chápeme to tedy dobře, že to ještě stále prověřujete a nemáte v této věci jasno?

Celý ten případ prověřujeme. Je to mozaika nějakých střípků a my ji potřebujeme složit kompletně, abychom pak na relevantní otázky mohli odpovědět s plnou vážností a samozřejmě s vědomím státního zástupce.

Druhá stále hojně sdílená konspirace se týká historky o tom, že v Klánovicích nestřílel student David K., ale jakýsi Ukrajinec a policie to chce utajit. Můžete pro všechny, kdo toto šíří nebo tomu věří, ještě jednou říci, jaké máte důkazy pro to, že tam střílel stejný člověk jako na filozofické fakultě?

Jednoznačně jsme deklarovali, že i na základě znalecké expertizy se jedná o ty zbraně, které byly použity v Klánovicích (při dvojnásobné vraždě). Takže nic jiného, než že to zopakuji, nemůžu dodat. Konkrétní okolnosti je opravdu předčasné komentovat.

Měla by se podle vás veřejnost dozvědět, právě i kvůli nějakému poučení, jaký měl vrah z fakulty motiv?

Myslím si, že to bude ještě předmětem diskuze, do jaké míry ten případ po ukončení oficiální fáze prověřování komunikovat veřejnosti.

A jaký na to máte názor vy?

Veřejnost by se měla dozvědět, co bylo tím hybatelem, ale zatím si myslím, že je předčasné to nějak komentovat. Za sebe ale říkám, že bychom to měli vědět, protože to je velmi podstatný prvek té mozaiky.

Kdy tedy policie tenhle případ uzavře?

Nechci si na sebe úplně uplést bič, protože mohou nastat nějaké okolnosti, že bude potřeba ještě něco více prověřit. Ale já bych měl rád pro pana policejního prezidenta nějakou informaci do konce května.

Policie v minulosti prosazovala, aby – laicky řečeno – vznikla databáze vystřelených kulek. Tedy každý majitel zbraně by z ní musel vystřelit, střelu předat policii k evidenci. Když by byl zbraní spáchaný trestný čin, pátrala by policie v téhle databázi. Ale zvedl se proti tomu odpor držitelů – kvůli průlomu do soukromí. Je tenhle plán aktuální?

Intenzivně jsme komunikovali s Kriminalistickým ústavem, což je naše vrcholové pracoviště v té oblasti balistiky. A oni na to říkají: Ano, tohle zkoušeli Kanaďané, dostali se na nějakou úroveň poznání, ale vlastnosti zbraní se mění – tím, jak se „ostřílí“. Tedy za cenu obrovských nákladů bychom měli nějaký výsledek, ale jen na omezený čas.

Vedení policie krátce po střelbě řeklo, že registr zbraní není dokonalý. Co vlastně vidíte, když si rozkliknete konkrétního člověka a to, jaké má zbraně? Víte, zda by mohl být problémový?

Vyjede vám, jaký vlastní zbrojní průkaz, pro které skupiny a jaké zbraně vlastní. Takže tohle funguje. Ale systém byl vyvinut před 10 lety, takže mu chybí analytická nadstavba. To znamená varování, že například někdo nakoupil rychle velké množství zbraní. Když si zadáte dotaz na nějakou zbraň, vyjedou vám dnes tisíce držitelů. A vy pak musíte rozebírat souvislosti.

Jak by tedy ten systém měl ideálně fungovat?

V dohledné době si nadefinujeme atributy, podle kterých nás bude systém varovat, že někdo kupuje zbraně ve velkém množství. A také že ten člověk není sportovním střelcem a že je to podezřelé. A samozřejmě mohou být v systému i nějaké další faktory, které by nás měly upozornit.

Měly by se propojit zbraňové registry s lékařskými?

Já jsem se ve Sněmovně účastnil kulatého stolu, kde se jednoznačně všichni shodli na tom, že by zásadně pomohlo, kdyby se informace od specialistů, psychiatrů, psychologů a dalších lékařů dostávaly k praktikovi.

Někdy kolem roku 2026 by měla vzniknout kmenová kniha pacienta, v níž by už tyto elektronické informace měly být. Praktický lékař by se na jeden klik dozvěděl, kde všude se žadatel o zbrojní průkaz léčil, a posoudil by tak, zda by ten člověk měl mít zbraň. Když třeba má nějakou psychiatrickou diagnózu.

A nebyl toto právě problém i v případě Davida K.? Máte informace o tom, zda se léčil na psychiatrii a jestli se to vědělo v době, kdy žádal o zbrojní průkaz?

Uvidíme. My to musíme vyhodnotit. A samozřejmě se musí vyslechnout všichni, kteří se na tom podíleli.

Takže to ještě nevíte, nebo to nemůžete říci?

Nemůžeme to říct. Ale můžu říct, že jsme udělali nad tím případem skupinu, která má za úkol identifikovat systémové věci, které by se z toho případně mohly vzít do budoucna. Tedy, co by se dalo díky nějakým nástrojům udělat jinak a lépe. Máme velkou ambici se z tohoto případu poučit.

Jaký je teď aktuální počet případů schvalování nebo vyhrožování v souvislosti se střelbou na fakultě a kolik z nich už řešily soudy?

Na základě poučení ze zahraničí jsme se od té události začali velmi intenzivně věnovat projevům, které s ní souvisí, protože nějaké to riziko nápodoby a těch věcí s tím spojených tady vždycky je.

K dnešnímu dni (rozhovor vznikl 1. února - pozn. red.) máme 239 skutků, které jsme si vyhodnotili, že mají opravdu vztah k tomu, co se na filozofické fakultě stalo. Ve 132 případech jsme zahájili úkony trestního řízení, to znamená, že už vedeme řízení proti konkrétní osobě, kde je míra toho podezření opravdu relevantní. K dnešnímu dni máme 20 těch skutků zkráceno v přípravném řízení.

Jaké tresty za to padají?

Jsou to především peněžité tresty od patnácti do padesáti tisíc korun. V tom nejzávažnějším případě to bylo trestním příkazem osm měsíců trestu s odkladem na tři roky. Převážně se jedná o trestné činy nebezpečné vyhrožování, schvalování trestného činu násilí proti skupině obyvatel a nebo šíření poplašné správy. Typicky v tom textu bývá něco jako: ‚Přijdu tam a udělám to, co udělal někdo na fakultě. Dopadnete stejně.‘ To už je přesně ta mez, kdy policie koná.

Takže dá se říci, kde je hranice, co je ještě svoboda slova a co už trestný čin?

Obecně se to říci podle mě nedá. Když si vzpomenete na covid, na Ukrajinu i na Gazu, na různá hesla, tak vždycky je potřeba je zařadit do kontextu. Teprve pak můžeme určit, jestli už to opravdu tu hranici překročilo.

Nejvyšší státní zastupitelství nám pomohlo judikaturami, kde už si myslí, že je projev za hranou. To zvyšuje pak jistotu policistů, kteří – když třeba řeší nějaký projev na demonstraci – mají jen vteřiny, minuty na to, aby se rozhodli, jestli toho člověka zadrží, nebo ne. Do budoucna přijdou určitě nové výzvy a policie i státní zastupitelství se budou zase učit kalibrovat na konkrétních případech, kdy to už hranici trestného činu překročí.