Hlavní obsah

„Nedosahuje kvalit ostatních,“ říká expert na plagiáty o práci Tuhého

Foto: Seznam Zprávy, Profimedia.cz

Bývalý policejní prezident, současný velvyslanec na Slovensku, Tomáš Tuhý čelí podezření, že opisoval při psaní své disertační práce.

Reklama

28. 11. 2022 18:10

Odborník na plagiátorství z Vysoké školy ekonomické v Praze Jan Mach v rozhovoru pro Seznam Zprávy vysvětluje, jak postupoval při analýze disertační práce nynějšího velvyslance a expolicejního prezidenta Tomáš Tuhého.

Článek

Jan Mach se už léta zabývá odhalováním studentských plagiátů na Vysoké škole ekonomické (VŠE). Přednáší o etice vědy, o otevřeném přístupu k informacím a významu zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací.

Posudky k plagiátorství ale zpracovává i pro média. Aby, jak píše na svých osobních webových stránkách, „nepoctiví studenti neměli v politice místo“.

V rozhovoru o disertační práci bývalého policejního prezidenta Tomáše Tuhého, který titul Ph.D. získal na VŠB – Technické univerzitě Ostrava v lednu 2018, mluví jako o práci, která „nedosahuje kvalit ostatních“ a u které lze předpokládat, že uvedené odkazy na odborné zdroje „byly doplněny až dodatečně, aniž by přímo souvisely s tím, jak text vznikal.“

Tedy zjednodušeně řečeno, že autor práce – současný velvyslanec na Slovensku Tomáš Tuhý, pravděpodobně vycházel z bakalářských, diplomových prací a taky z článků na internetu místo z odborných zahraničních publikací, které jako zdroje ve své práci uvádí.

Pro Seznam Zprávy jste vypracoval posudek na disertační práci velvyslance na Slovensku Tomáše Tuhého. K jakému závěru jste dospěl?

Při analýze disertační práce pana Tuhého jsem narazil na zdroje na internetu, internetové časopisecké články a ukázalo se, že tam jsou velké shody s těmito zdroji, které v disertační práci nejsou uvedeny. Jsou tam často zaměněna pouze slova, která jsou synonymy bez změny významu. Je stejná struktura vět, pořadí, argumentace, stejné obrázky. Disertant ve své práci odkazuje na tištěné odborné publikace, často zahraniční zdroje, ale nebylo prokázáno, že by z těchto zdrojů skutečně vycházel. Je tedy možné, že odkaz na tyto odborné zdroje byl doplněn až dodatečně a převzato to bylo z elektronických webů.

Reportáž o disertační práci Tuhého sledujte zde:

Nemohli z uvedených zahraničních zdrojů vycházet oba autoři? To znamená – jak autor článku, tak autor disertace?

Pokud by skutečně autor vycházel ze zahraničních zdrojů, musel by si text přeložit, vybrat z něj podstatné pasáže, které by pak uvedl v disertační práci a odkázal na onen původní zdroj. Je ale velmi nepravděpodobné, že by také autor článku na internetu použil stejný zahraniční zdroj, na který by neodkázal a přeložil to stejným způsobem se stejnou strukturou vět a vybral stejné myšlenky z daného časopisu nebo knížky.

Jak jste při analýze postupoval?

Při analýze používám dvou systémů. Jednak je to český systém Masarykovy univerzity Theses.cz a Odevzdej.cz. a jednak zahraniční systém firmy Turnitin. V této práci je velmi často nahrazena část slov slovy podobnými oproti originálu. Tudíž je potřeba dohledávat originální zdroje a ručně porovnat, jestli daná shoda je skutečně shodná nebo není. Je potřeba tedy ruční práce, nemůžeme spoléhat pouze na procenta, která získáme z nějakého systému.

Foto: Jan Pospíšil, Seznam Zprávy

Jan Mach, expert na plagiátorství z VŠE

Jak je možné, že Vysoká škola báňská, která v roce 2018 práci údajně prověřila systémem Theses.cz, našla mnohem nižší shodu než vy, a tudíž práci jako podezřelou nevyhodnotila?

Algoritmy se vyvíjejí, ten systém Masarykovy univerzity se zdokonalil loni v prosinci. Vyhledává už i shody volné a pomůže nám tak najít více dokumentů, než kolik bylo možné najít před více lety. Já studenty upozorňuji, že pokud píší nějakou závěrečnou práci, musí si dávat pozor na to, aby správně dodrželi citování zdrojů a akademickou etiku, protože možná systémy neodhalí jejich práci jako plagiát nyní, ale po letech se může stát, že se systém zdokonalí a najde práci, která byla přeložena nebo přepsána.

Objevil jste v disertační práci bývalého policejního prezidenta Tuhého i doslovné shody s jinými texty?

Ano, v některých pasážích jsem opravdu nalezl doslovnou shodu. Bylo to třeba v abstraktu disertační práce. První a druhý odstavec pochází doslova z článku z webu Automa. Je velmi nepravděpodobné, že by abstrakt této práce nebyl zkopírován z tohoto článku na internetu.

Porovnání původních zdrojů a práce Tuhého:

Vy jste zmiňoval shody s internetovými články. Jsou tam podobné nebo úplně stejné pasáže i se závěrečnými pracemi jiných studentů?

Jedním z typů zdrojů, který byl nejspíš využit pro psaní této práce, jsou bakalářské a diplomové práce, často z univerzity Ostrava. Je zde podoba velmi výrazná, včetně třeba stejných obrázků, které jsou použity. Přitom pokud se bavíme o disertační práci, tam se předpokládá práce s odbornými zdroji a naopak není očekávané, že by disertant kopíroval nebo přepisoval texty třeba z bakalářských prací předchozích studentů.

Příkladem může být třeba kapitola Cíle disertační práce, kde první odstavec je doslova převzatý z úvodu bakalářské práce Zdeňky Baroňové z Univerzity Pardubice. V cílech disertační práce přitom očekáváme, že autor napíše, o čem chce psát a ne že se tam objeví text z bakalářské práce.

Když jsem hovořila s velvyslancem Tuhým, tak mimo jiné argumentoval tím, že mohl vycházet ze stejného zdroje jako autor bakalářské práce, který jej zapomněl uvést. Je to možné?

Není možné, aby takhle dlouhý text doslova vznikl na dvou místech zároveň. Muselo by dojít k tomu, že byl převzat z jiných publikací, doslova. Potom by ale tyto publikace musely být uvedeny v jak disertační práci, tak pak v bakalářské nebo diplomové práci, kde jsme shodný text nalezli.

Disertant odkazuje v seznamu použité literatury na řadu zahraničních publikací nebo českých knížek, ze kterých údajně čerpal. Také oponentské posudky, které jsou dostupné na internetu, chválí práci disertanta s těmito zahraničními a českými zdroji. Lze ale předpokládat, že tyto zdroje nebyly při psaní této práce využity a odkazy, které jsou u daných částí, které byly nalezeny shodné s bakalářskými nebo diplomovými pracemi, byly doplněny až dodatečně, aniž by přímo souvisely s tím, jak text vznikal.

Disertační práce by měla být originální vědecké dílo a myslím si, že je vhodné tuto práci prověřit, zda skutečně vznikla jako originální dílo.
Jan Mach, expert na plagiátorství

Jak moc závažné to zjištění podle vás je? Měla by se tím Vysoká škola báňská znovu zabývat?

V praxi, například na Vysoké škole ekonomické, není obvyklé, aby disertační práce obsahovala tak rozsáhlé podobnosti s dalšími zdroji. Disertační práce by měla být originální vědecké dílo a myslím si, že je vhodné tuto práci prověřit, zda skutečně vznikla jako originální dílo nebo přepisem děl, které jsou dostupné volně na internetu. Není běžné, aby bylo odkazováno na odborná díla, která ve skutečnosti nebyla použita, a také rozsah vlastní práce by měl být, předpokládám, daleko větší.

Podle vás tedy ta práce není dostatečně na úrovni?

Pokud bych mohl srovnávat s disertačními pracemi, u kterých jsem dělal posudky originality, tak tato práce nedosahuje kvalit ostatních.

Kdybyste na VŠE narazil na takovou disertační práci, jak byste postupoval?

V případě, že by na VŠE byla odevzdána disertační práce s takovým rozsahem podobných textů, jaké jsou dostupné na internetu, došlo by pravděpodobně k předání této práce a řešení celého problému disciplinární komisí. Ta by mohla rozhodnout o podmínečném vyloučení studenta nebo o vyloučení studenta kvůli závažnému přestupku kvůli akademické etice.

Dá se v případě velvyslance Tuhého takto postupovat?

Vysokoškolský zákon umožňuje zahájit řízení do 3 let po obhajobě, kdy speciální komise, ustanovená rektorem, rozhodne, zda došlo k porušení akademické etiky například tím, že autor využil nepřiznané zdroje a dopustil se plagiátorství. V tomto případě lhůta 3 let od obhajoby uběhla, a proto takové řízení není možné zahájit.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované