Česko pomůže Ukrajině výcvikem a sháněním munice. Tanků a raket už bude méně

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Premiér Petr Fiala (ODS) po jednání vlády ve středu večer oznámil nové údaje o tom, jakou techniku Česko poskytlo Ukrajině.

Ze svých skladů Česko poslalo podle Fialy 62 tanků, 131 bojových vozidel pěchoty, šest vrtulníků nebo 16 systému protivzdušné obrany. Za pomoc Ukrajině získalo Česko kompenzace od spojenců v hodnotě zhruba 19 miliard korun, například dvě miliardy z Evropské unie, sedm miliard od Spojených států.

Česko je ale nyní po dvou letech války již téměř vyčerpané a není mnoho techniky, kterou by šlo na Ukrajinu ještě poslat. Oznámila to ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Od začátku ruské invaze Česko poslalo napadené Ukrajině velké množství vojenské techniky a munice. Kromě už zmíněných tanků nebo bojových vozidel pěchoty šlo také o samohybné kanonové houfnice, střelné zbraně nebo náboje.

Seznam Zprávy se zeptaly ministryně obrany Jany Černochové (ODS), jaká technika byla dodána v roce 2023 a jak bude pomoc pokračovat v následcích měsících.

„Jednalo se o bitevní vrtulníky, tanky, bojová vozidla pěchoty či samohybné houfnice. Raketomety včetně munice. Jednalo se o krátké a dlouhé zbraně a munici. Ještě nějaké zbytky čekají ve skladech na transport. Naše pomoc se už ale bude zaměřovat jiným způsobem. Výcvikem nebo sháněním vojenského materiálu všude po světě,“ popisuje Černochová.

Česko poskytlo Ukrajině od začátku konfliktu vojenský materiál v hodnotě přes šest miliard korun a zapojilo se do pomoci jako jedna z prvních zemí. Náčelník generálního štábu Karel Řehka ve svém projevu na velitelském shromáždění tento týden upřesnil, že i v letošním roce pokračují dodávky techniky.

„Naše podpora napadené Ukrajině rozhodně nepřestane. Pomáháme, jak nejlépe dovedeme. V Polsku a v našich výcvikových prostorech jsme vycvičili jen loni na čtyři tisíce ukrajinských vojáků. Pokud to jde, dodáváme materiál potřebný k jejich obraně. Je to několik dní zpátky, co jsme dodali další materiál z vojenských zásob,“ oznámil Řehka.

Ministerstvo obrany koncem loňského roku zveřejnilo konkrétní čísla u některých dodávek za období od 24. 2. 2022 do 9. 10. 2023. V seznamu je uvedeno, v jakém množství byla technika Ukrajině darovaná.

Bezpečnostní analytik Milan Mikulecký ve vyjádření pro Seznam Zprávy uvedl, že prostor pro dodání vojenské techniky ze strany Česka podle něj stále je. Podle Mikuleckého jde o techniku, kterou česká armáda už v boji nevyužije a na Ukrajině by mohla ještě odvést užitečnou práci.

„Na prvním místě to jsou sovětské tanky řady T-72, zejména v jejich původní nemodernizované podobě. To je skutečně tank, který do války dnes již žádná členská země NATO nepošle,“ vysvětluje analytik a dodává, že obdobná situace je u bojových vozidel pěchoty.

Podívejte se, jak vypadá tank T-72 M1, který mají v Přáslavicích:

Podle Mikuleckého by se na Ukrajinu mohly poslat i staré vrtulníky, které nahrazují nové z USA.

„S tím, jak na základnu do Náměště postupně přicházejí vrtulníky Bell UH-1Y Venom a AH-1Z Viper, otevírá se prostor pro předání dalších vrtulníků řady Mi 24/35 a Mi 17/171. A když už jsme u vrtulníků, vzhledem k tomu, že se nepodařilo vyjednat realistickou cenu pro údržbu a modernizaci vrtulníků Sokol, a jejich budoucnost v našem letectvu je silně limitovaná, logicky se nabízí příležitost také tyto stroje věnovat Ukrajině,“ vysvětluje, kde je ještě podle něj prostor pro dodávky.

Podle analytika Pražského centra transatlantických vztahů – Vysoké školy CEVRO a bývalého náměstka ministra obrany Daniela Koštovala si Česko musí nějakou vojenskou techniku ponechat kvůli nutnému minimu s ohledem na obranyschopnost. Nastínil, jak teď bude podpora vypadat.

„Například formou výcviku nebo napomáhání shánění munice i v jiných státech pomocí českých kontaktů,“ říká Koštoval.

Naráží tím na to, že český prezident Petr Pavel nedávno oznámil, že Česko našlo v zahraničí zdroje stovek tisíc kusů dělostřelecké munice, kterou by mohlo Ukrajině dodat v řádu týdnů, pokud s partnery v USA, Německu, ve Švédsku a dalších zemích zajistí financování.

Čeští politici záměrně nechtějí říct, z jaké země by munice mohla být.

„Myslím, že typově to může být kterýkoliv kontinent asi kromě Austrálie. Na všech kontinentech jsou státy, které používají ruskou nebo sovětskou techniku a ráže a munici do těchto prostředků, nebo naopak mají schopnost výroby munice do ráží aliančních. To znamená například 155 mm. Otázkou je se domluvit,“ vysvětluje analytik Koštoval.

Kromě státu hrají důležitou roli při pomoci Ukrajině i projekty, které díky dárcům mohou do země posílat mimo jiné vojenskou techniku nebo munici.

Během dvou let lidé poslali stovky milionů korun na projekty ve sbírce Dárek pro Putina. Lidé se složili například na tank, munici, drony nebo raketomet.

„Budeme pokračovat do úplného konce. Buď do podepsání kapitulace, nebo příměří z ruské strany. Máme samozřejmě připravené další velké akce. Chceme brzy spustit velkou sbírku, protože je z ukrajinské strany velká poptávka na plastickou trhavinu právě do dronů,“ popisuje další plány Martin Ondráček z iniciativy Dárek pro Putina.

Podívejte se, na jaké projekty lidé přispěli ve sbírce Dárek pro Putina:

Další, kdo vybírá peníze na drony pro Ukrajinu, je spolek Skupina D. Předsedou spolku je herec Ondřej Vetchý, který kvůli tomu čelil vyhrožování. Záštitu nad projektem převzal i náčelník generálního štábu Karel Řehka.

Ve sbírce se vybralo zatím už více než 84 milionů korun. Cílem je vybrat peníze na deset tisíc dronů.

Významný zdroj hlavně munice představují pro Ukrajinu čeští zbrojaři. Podle prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiřího Hynka dodávají vojenský materiál na Ukrajinu desítky českých firem.

„Za rok 2022 už známe statistiku. Exportovali jsme zhruba za 30 miliard do celého světa, z čehož 45 procent šlo na Ukrajinu. Byla to převážně munice, zhruba 80 procent. Zbytek byla těžká technika, ať už to byly tanky nebo obrněné transportéry. Spíš to byla starší ruská technika, na kterou ukrajinské síly byly vycvičeny a uměly s ní zacházet,“ vysvětluje Hynek.

Podle šéfa Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu minulý rok už skladové zásoby nebyly.

„Největší poptávka je po dělostřelecké munici. Část toho se snažíme pokrýt tím, že ji seženeme ve světě a na Ukrajinu prodáme. Čili není to všechno výroba,“ popsal aktuální situaci na trhu pro Seznam Zprávy.