Hlavní obsah

Fiala měl jít hned do střetu, opět vítězí Zemanova dravost, říká exministr

Foto: Profimedia.cz

Jan Kalvoda byl coby šéf ODA místopředsedou 1. a 2. vlády Václava Klause, působil i jako ministr spravedlnosti. Dnes se věnuje advokacii.

Reklama

13. 12. 2021 10:50

Exministr spravedlnosti a advokát Jan Kalvoda v rozhovoru pro Seznam Zprávy lituje, že koalice Petra Fialy přistoupila na Zemanovu hru a nešla od počátku do ostrého střetu. Podle něho si prezident zasloužil připravit o pravomoci.

Článek

Prezident Miloš Zeman se chystá v týdnu jmenovat novou vládu Petra Fialy (ODS). Kabinet však nebude kompletní, neboť hlava státu odmítá jmenovat ministrem zahraničí Jana Lipavského (Piráti).

Podle bývalého ministra spravedlnosti Jana Kalvody učinila Fialova koalice chybu, že prezidenta Zemana takto pustila do hry.

„Měl to být střet o to, že v našem státě platí pravidla, a nikoliv prezidentská svévole. To se bohužel vytratilo a teď se jen kšeftuje s vládními místy,“ pronesl Kalvoda v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Prezident Miloš Zeman by v příštích dnech měl jmenovat novou vládu Petra Fialy. Věříte, že k tomu skutečně dojde?

Netroufám si odhadovat, protože se mi zdá, že se hraje zvláštní hra. Jejím smyslem ze strany koalice je dosáhnout jmenování vlády, nic víc.

Tak to by měl být hlavní cíl, nebo ne?

Koalice vyhrála s projektem změny, která byla definována velice srozumitelně – že se s koaličními stranami Česká republika vrátí k hodnotám právního státu, pravidlům ústavy. Zatím se zdá, že ambice politických obchodníků v nové vládě se omezí pouze na to, aby byli jmenováni do ministerských křesel.

Byla vůbec jiná cesta?

Podívejte, mně šlo o politickou změnu, kterou představuje politický střet. Ten měl být veden proti nejviditelnějšímu představiteli toho, kdo status quo představoval. Proti Miloši Zemanovi, proti jeho mocenské, podnikatelské a živnostenské tlupě na Hradě. Nová vláda měla vést střet s prezidentem tak, že řekne: My jsme vláda a tady je náš program. Střet měl být veden veřejně. Koalice měla po volbách všechny karty v ruce, teď nám bohužel ukazuje, že umí prohrát vyhrané volby.

Podle vás tedy ministerští kandidáti neměli jezdit do Lán za prezidentem na pohovory?

Premiér Fiala neměl přistupovat na legrační hospitace, kdy kandidáti navštěvovali pana profesora v jeho kabinetu. Politika je o symbolech a gestech. Koalice se nechala vmanévrovat do oboru, ve kterém je prezident mistr – protože hodnoty jsou mu ukradené a je bezohledný.

Je to ale prezident, kdo jmenuje vládu. Co tedy měl Petr Fiala dělat jinak? Jak měl střet vypadat?

Po volbách a onemocnění prezidenta bylo namístě aktivovat ústavní článek 66, ostatně už loni k tomu byl prostor. Prezident dával najevo svými vyjádřeními, že si nepamatuje katalog svých nemnohých oprávnění a pravomocí. Pletl si, co smí a co nikoliv.

Já vůbec nevolám po nadávkách na prezidenta či ironizaci jeho zdravotního stavu, jsem naopak ten, kdo se ohrazuje proti vtipům, jak je Zeman neschopný a v pyžamu. Zeman má nárok na lidskou úctu, nemá však nárok na respekt ke své velezrádné politice. Takový přístup mi u koalice chybí.

V minulé Sněmovně však měly většinu strany a hnutí, které by těžko hlasovaly pro odebrání prezidentských pravomocí.

To ano, ale vědělo se, jakým způsobem prezident vykonával svou funkci. Koaliční strany mu to teď mohly sečíst. Místo toho si Fialova koalice dobrovolně nechala vzít momentum, místo střetu se kandidáti na ministry s prezidentem scházeli a vyprávěli, jak je prezident vtipný, bystrý, orientovaný v tématech a tak dále. Považuji to za politickou chybu a prohranou pozici, jakou koaliční strany po volbách měly.

Expremiér Mirek Topolánek v rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedl, že Petr Fiala neměl příliš manévrovacího prostoru ve chvíli, kdy Zemana navštívil u jeho nemocničního lůžka. Nebylo by zbabělé kopat do nemocného prezidenta?

Článek 66 přece není o tom, že prezidenta rovnou zbavíte moci. Je to aktivace procesu, který vede před Ústavní soud, kde má prezident možnost se bránit. Po volbách měly koaliční strany nastartovat politický střet a debatu o základních hodnotách tohoto státu, které prezident dlouhodobě svým chováním podminovává ve prospěch nepřátelských států. Měl to být střet o to, že v našem státě platí pravidla, a nikoliv prezidentská svévole. To se bohužel vytratilo a teď se jen kšeftuje s vládními místy.

Vnímáte to tedy tak, že po volebním vítězství koaličních stran byl Miloš Zeman na lopatkách, kdežto nyní je zpět na koni?

Ano, tak to vnímám.

Vy to nazýváte prohrou Petra Fialy. Je ale vůbec možnost, jak takový scénář odvrátit, umane-li si Zeman, že někoho zkrátka nejmenuje?

Do jisté doby se to může vydávat za umírněnou, plánovanou pozici pana Fialy. Zdá se mi však, že to, že koalice nechala Zemana takto operovat, je její první politickou prohrou. K takové diskusi nemělo vůbec dojít.

Nezvolil Petr Fiala mírnější cestu proto, aby se společenské příkopy dále nehloubily a atmosféra ve společnosti nešponovala?

Jistě, to bezpochyby ano. Platí ale základní pravidlo pouliční rvačky, že nevyhrává silnější, ale ten bezohlednější. To je Zeman a loutkáři kolem něho.

Petr Fiala oznámil, že nejmenuje-li prezident Jana Lipavského ministrem, podá na prezidenta kompetenční žalobu. Tím by se do budoucna vymezily mantinely pro prezidentské manévry kolem jmenování členů vlády. Nebyla by právě toto výhra?

Byla by to výhra, pokud jde o výklad jednoho procedurálního pravidla ústavy. Není to výhra o základní hodnotový obraz českého státu a není to výhra ve vyhlášeném cíli změnit politiku. Střet se nevedl, v tom je ten problém. Víte, bát se střetu a polarizace společnosti je hezká věc, ale bát se střetu s proruským agentem, to je špatné rozhodnutí. Navíc v situaci, kdy na hranicích s Ukrajinou stojí ruská armáda a v Pobaltí roste napětí. V naší historii se už mnohokrát stalo, že máte politickou moc a v obavě z konfliktu ji nepoužijete. Nikdy to nevedlo k dobrému.

Vedle dočasného zbavení prezidentských pravomocí může koalice proti Zemanovi vystupovat i jinak – ať už podáním kompetenční žaloby, nebo sesekáním rozpočtu prezidentské kanceláře. Není to cesta, jak na Zemana přitlačit, nerespektuje-li ústavní pravidla?

To jsou spíše takové náhražky, primární je ideový a politický střet. Klíčové je dělat politiku, když se vyjednává o nové vládě, která má být vládou změny. Fialova vláda má před sebou strašně těžké období. Začala špatně, protože veřejnosti dala najevo, že dává přednost klidným, mírným, zákulisním jednáním.

Vidíte v éře prezidenta Zemana nějakého premiéra, který šel s prezidentem do politického střetu?

Nevidím, vždy vítězila Zemanova dravost a jeho pátá kolona.

Co expremiér Bohuslav Sobotka, který si prosadil ministry, které Zeman zpočátku odmítal?

Ministry si prosadil. V roce 2014 však veřejně ohlásil vládní program odchodu od konceptu lidských práv. To bylo za pana Zaorálka a jeho náměstka Druláka, posléze jsme zažili hrátky s pandou a poskakování čínským a ruským totalitářům. Podle toho měřím úspěchy vlády proti prezidentovi.

Prohlášení čtyř vůči Číně, to byla hanebná deklarace poddajnosti totalitářům, ústava se s politikou rozešla, zůstala jen rvačka o moc. Takže když se mě ptáte na pana Sobotku, ne, ani on vůči Zemanovi neuspěl. Se Zemanem nelze vést umírněný spor, to by si nastupující vládní koalice měla uvědomit.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované