Hlavní obsah

Jak Fialova vláda přepsala bezpečnostní mapu

Foto: MICHAL RŮŽIČKA / MAFRA / Profimedia', Profimedia.cz

Prezident minulou středu jmenoval nového náčelníka generálního štábu armády Karla Řehku (vpravo). Vystřídal Aleše Opatu, který prý dal najevo nezájem ve funkci setrvat.

Reklama

20. 6. 7:50

Změny na vrcholných bezpečnostních a silových postech jméno po jméně. Koho Fialova vláda vyměnila v čele policejních, vojenských složek a tajných služeb? A kdo jsou noví lidé v jejich čele?

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Vládě premiéra Petra Fialy se během prvních šesti měsíců ve funkci podařilo vyměnit velkou část představitelů silových složek státu.

Konkrétněji: Funkci opustilo sedm z 11 klíčových šéfů. Z těch nejviditelnějších skončil policejní prezident, náčelník generálního štábu armády, ředitel Vojenské policie a také ředitelé rozvědky, Celní správy i Finančního analytického úřadu.

Obešlo se to v tichosti a bez skandálů, což v minulosti zdaleka nebylo pravidlem. Změny, které nová vláda udělala, shrnuje následující grafika. Pod ní text pokračuje podrobnostmi ze zákulisí změn na jednotlivých postech.

Foto: Seznam Zprávy, Profimedia.cz

Výměny šéfů silových složek státu.

Samotná obměna šéfů silových složek není nijak neobvyklá. Navzdory tomu, že by mělo jít o nepolitické funkce, se to děje po každé změně vlády.

„Neviděl bych to jako převrat. Politici si vždy přivedou nové nejbližší spolupracovníky, včetně těch ve státní správě,“ říká politolog Stanislav Balík.

Poukazuje přitom na to, že k některým změnám došlo zcela přirozeně, tedy že uplynul vymezený mandát. To je třeba případ náčelníka generálního štábu Aleše Opaty. „Zeptala jsem se, zda chce ve funkci pokračovat, a on mi sdělil, že zájem nemá,“ řekla k tomu v únoru ministryně Jana Černochová (ODS).

Podle Balíka pro současné změny v resortu obrany platí, že si politici nepřivedli vlastní koně, ale tato místa obsadili díky kariérnímu posunu odborníci. „Podobné je to u policejního prezidenta, kterého nahradil dlouholetý první náměstek,“ říká Balík.

Finanční analytický úřad

Po osmi letech letos skončil také ředitel „finanční rozvědky“ Libor Kazda. Úřad provizorně vede ředitel odboru analýz Jiří Hylmar, nová hlava důležité finančně bezpečnostní instituce má vzejít z výběrového řízení, kde jsou podle informací redakce ve hře dvě jména. Ministr financí Zbyněk Stanjura by mohl nového šéfa FAÚ jmenovat tak, aby od 1. července začal úřadovat.

Celní správa

Dosavadní generální ředitel Celní správy Milan Poulíček požádal ministra financí o propuštění ze služebního poměru ke konci května, a to po šesti letech ve funkci. Novým šéfem se stal Marek Šimandl. Jeho kariéra je pevně spjatá s tajnými službami, postupně pracoval pro Federální bezpečnostní informační službu, Bezpečnostní informační službu, Národní bezpečnostní úřad a Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. Až do současného přesunu k celníkům Šimandl řídil rozvědku, tedy Úřad pro zahraniční styky a informace.

Armáda

Aleše Opatu střídá ve funkci náčelníka generálního štábu po čtyřech letech Karel Řehka, dosavadní šéf Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Řehka je kariérní voják. Po vojenském gymnáziu a vysoké vojenské škole nastoupil k prostějovské 6. speciální brigádě, absolvoval několik vojenských zahraničních stáží a vystřídal několik útvarů. Šest let velel elitní 601. skupině speciálních sil. Má za sebou mise v Kosovu a Afghánistánu, podílel se na velení v rámci struktur NATO.

Vojenská policie

Náčelníkem se má stát Otakar Foltýn, ve funkci by měl vystřídat Miroslava Murčeka. Ten šéfoval Vojenské policii od roku 2019, kdy se tehdejší ministr obrany Lubomír Metnar rozhodl odvolat Pavla Kříže. Důstojník Generálního štábu Armády ČR Otakar Foltýn je vystudovaný právník a odborník na právní aspekty mezinárodních vojenských operací.

Jako člen armády byl nasazen v Kosovu a v Afghánistánu. Externě přednáší právo ozbrojeného konfliktu a teorie ozbrojených konfliktů. Ve sněmovním výboru vystoupil proti Foltýnově nominaci válečný veterán a člen ANO Pavel Růžička, který kritizoval jeho údajný nedostatek vojenských zkušeností a vystupování na sociálních sítích. Ministryně Černochová se ale za Foltýna postavila.

Policie

Policejní prezident Jan Švejdar představil v roce 2019 spolu s tehdejším premiérem Janem Hamáčkem plán na další reorganizaci policie, měl vzniknout nový národní kriminální úřad. Epidemie covidu ale reformu odsunula. Po volbách se Švejdar sešel s novým ministrem Vítem Rakušanem a po této schůzce oznámil konec ve funkci.

„Dospěl jsem k názoru, že moje další setrvání ve funkci není žádoucí a zbytečně by komplikovalo věcné řešení současných policejních a bezpečnostních témat,“ napsal tehdy Švejdar na twitteru.

Nový policejní prezident Martin Vondrášek po nástupu do funkce oznámil, že národní kriminální úřad nevznikne, místo toho přichystal jinou reorganizaci. Vondrášek je absolventem policejní akademie, u policie strávil celou dosavadní kariéru a posledních sedm let byl prvním policejním náměstkem. Byl také jediným, kdo se přihlásil do řízení na funkci policejního prezidenta.

Týdeník Respekt připomněl, že jako náměstek pro pořádkovou policii měl Vondrášek velký podíl na tvrdém přístupu policie k demonstrantům během demonstrací proti návštěvě čínského prezidenta v Praze v roce 2016.

Rozvědka

Ředitelem Úřadu pro zahraniční styky a informace se po Marku Šimandlovi stal bývalý analytik Vojenského zpravodajství Petr Mlejnek. Vystudoval vysokou vojenskou školu a sloužil u výsadkářů v Chrudimi, na Ministerstvu obrany ČR měl na starosti finanční zabezpečení jednotek včetně těch zapojených do operací NATO na Balkáně.

Dlouho ale působil i v soukromé sféře. Média upozornila na to, že byl viceprezidentem firmy Techniserv v době, kdy tato firma získala nezákonně zakázku na prověrku technologického zázemí České obchodní inspekce. Tři Mlejnkovi kolegové kvůli tomu byli pravomocně odsouzeni. On sám nebyl nikdy obviněn a tvrdí, že jako šéf odlišné divize firmy o nezákonné aktivitě svých kolegů vůbec nevěděl. Kromě vojenské vysoké školy Mlejnek vystudoval třísemestrální kurz na soukromé vysoké škole Cevro Institut, která je úzce spjatá s ODS.

NÚKIB

Ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Karel Řehka se už přesunul do čela Generálního štábu Armády České republiky. Jeho nástupce v čele NÚKIB by měl vzejít z nového výběrového řízení.

Státní zastupitelství

Změna určitě nastane i v nejvyšších patrech justice, a to na pozici olomouckého vrchního státního zástupce. Ivo Ištvan letos v březnu předčasně rezignoval na funkci jednoho ze tří nejvýše postavených žalobců, ve funkci skončil po jedenácti letech. Nejvyšší státní zástupce Igor Kříž chce jméno jeho nástupce oznámit na přelomu června a července.

Ištvan svůj odchod odůvodnil tím, že během přípravy klíčové novely o státním zastupitelství by v této funkci neměl být žalobce s pomalu končícím mandátem. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) nezakrývá, že chce místo olomouckého žalobce obsadit někým z okruhu mimo Ivo Ištvana, vyčítá mu mimo jiné údajnou přílišnou mediální aktivitu.

Žalobce Ištvan dozoroval několik významných kauz, během procesu s Davidem Rathem ho dokonce ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (tehdy ODS) odvolal z funkce. Ištvan ale uspěl u soudu a po čtyřech letech se do funkce vrátil.

Tvrdou kritiku si Ištvan v roce 2013 vyslechl od Petra Nečase (ODS) kvůli spuštění zásahu NCOZ v kauze Nagyová. Policejní akce a vyšetřování korupce mezi politiky vyústily v pád tehdejší pravicové vlády.

Lessy, Šlachta a nová reorganizace

Všechny změny na klíčových bezpečnostních pozicích se letos obešly bez větších skandálů. Ne vždy tomu tak bylo.

Před deseti lety vyvolal velký rozruch odchod policejního prezidenta Petra Lessyho. V roce 2012, tedy za vlády Petra Nečase, Lessyho propustil ze služebního poměru tehdejší ministr Jan Kubice poté, co policejního prezidenta obvinila Generální inspekce bezpečnostních sborů. Kubiceho nástupce Martin Pecina ho ale vrátil do funkce, a to navzdory doporučení poradní komise a přesto, že byl Pecina v tu chvíli v demisi. V čele policie tak krátce stáli dva prezidenti, vedle Lessyho i jeho nástupce Martin Červíček.

Ještě silnější odezvu měla reorganizace policie z roku 2016 za vlády Bohuslava Sobotky. Po sloučení dvou útvarů odešlo od policie několik vyšetřovatelů v čele s šéfem Útvaru po odhalování organizovaného zločinu Robertem Šlachtou. Právě policisté z tohoto útvaru zatkli v roce 2013 několik lidí včetně vládní úřednice Jany Nagyové a poslanců Ivana Fuksy a Petra Tluchoře. Fakticky tím odstartovali pád Nečasovy vlády. Reorganizace vyvolala silnou roztržku mezi koaličními ČSSD a ANO.

Současná výměna šéfů silových složek nemusí být u konce. Ministr vnitra Rakušan společně s novým policejním prezidentem Vondráškem už představili vlastní reformu policie, vznikne nový útvar pro boj s terorismem, extremismem a kybernetickou kriminalitou, který se oddělí od NCOZ. 

Už delší dobu se také mluví o zřízení nového úřadu národního bezpečnostního koordinátora. Tento orgán by měl zastřešovat všechny tři tajné služby, zatím ale postrádá jasnější obrysy.

A samozřejmě může dojít k dalším personálním změnám. Ve své funkci zatím zůstávají Michal Koudelka (BIS), Jan Beroun (Vojenské zpravodajství), Radim Dragoun (Generální inspekce bezpečnostních sborů) nebo Jiří Lang (Národní bezpečnostní úřad). MF Dnes v květnu uvedla, že právě Jiřího Langa by v čele NBÚ mohl po odchodu z Celní správy nahradil Marek Šimandl, který na NBÚ už dříve působil jako bezpečnostní ředitel a náměstek.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované