Hlavní obsah

Glosa: Úspory, nebo dovolená? Závod, kdo vydrží déle, začíná

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Ministr Vlastimil Válek sleduje projev obstruujícího poslance Tomia Okamury, snímek z nočního jednání Sněmovny v únoru 2023.

Reklama

Opozice zdánlivě nic neriskuje. Ale pozor, i útok na vládu se může snadno vymknout kontrole.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Aktuální meteorologická předpověď velkého horka, silných bouřek a varování před požáry se docela dobře hodí i pro Poslaneckou sněmovnu. Tento týden se tam odehraje pravděpodobně hlavní bitva celé politické sezony. Dnes začíná Parlament projednávat takzvaný konsolidační balíček.

Politici z obou táborů se podobně jako zápasníci v MMA dopředu „štengrují“, kdo vydrží bojovat víc kol. Ti vládní si utahují z opozičníků, že s plánovanými obstrukcemi stejně vydrží jen do momentu, než jim zavolají partnerky, ať už toho řečnění laskavě nechají, protože už mají zaplacenou dovolenou u moře.

Opoziční poslanci si zase střílejí z vládní pětky, že se během projednávání balíčku mezi sebou popere, rozhádá a div nerozpadne. To se asi nestane, každopádně následující dny budou rozhodující pro další vývoj tuzemské politiky.

Opozice tolik neriskuje, nemá co ztratit. Andrej Babiš a Tomio Okamura rozjedou tradiční soutěž, kdo déle vydrží bez přestávky mluvit a kdo víckrát řekne slovo „pětidemolice“ nebo vládu označí za neschopnou, asociální, elitářskou, nekompetentní, arogantní, kolaborantskou, probruselskou nebo třeba prouprchlickou.

Ale pozor, i útok na vládu se může snadno vymknout kontrole. Jak říkával bývalý šéf ČSSD Bohuslav Sobotka, s opozičními obstrukcemi je docela jednoduché začít, ale nejhorší je najít ten správný okamžik, kdy s nimi přestat. Když se totiž nekonečný humbuk ve Sněmovně přežene, zdiskredituje to politiku jako celek – a lidé se budou pohlížet po extremistech, podle nichž je sám Parlament neschopný, a tedy zbytečný.

Vládní sestavu přirozeně čeká velká zatěžkávací zkouška, doposud největší. Zkušenosti minulých kabinetů, které se o nepopulární reformy veřejných financí také snažily, jsou varováním. Jde logicky o nejrizikovější období, na němž se vládní strany docela snadno mohou rozhádat.

Připomeňme, že konsolidační balíček má díky škrtům a zvýšení některých daní odlehčit státnímu rozpočtu dohromady o 150 miliard korun v následujících dvou letech. Soubor různých opatření měnící okolo 60 zákonů a předpisů je výsledkem kompromisu mezi pěticí stran – ODS, lidovci, TOP 09, Starosty a Piráty.

Vláda schválila balíček bez změn, zároveň připustila drobné úpravy ve Sněmovně. Tam se sice může opřít o pohodlnou většinu 108 poslanců, z nichž řada má k výslednému slepenci výhrady. Podle jedněch by měly být úspory ambicióznější, podle jiných zvýšení daní citlivější.

Především ale ministr financí Zbyněk Stanjura přináší konsolidační balíček do Sněmovny ve chvíli, kdy o jeho kompetenci veřejně zapochybovali lídři hnutí STAN, druhé nejsilnější vládní strany. Předseda sněmovního rozpočtového výboru za Starosty Josef Bernard dokonce šokoval slovy o tom, že už nevěří číslům z Ministerstva financí. Takové výroky musejí značně znejišťovat laickou i odbornou veřejnost – ví pak vůbec vláda, co přesně dělá?

Nejistotu ještě umocnil prezident Petr Pavel, který v rozhovoru pro Reflex připustil možnost vetování ozdravného balíčku, pokud nesplní jeho představy. Asi má pravdu, když kritizuje, jak jsou vládní čísla matoucí, takže tomu nerozumí ani ekonomové a celá konsolidace tím ztrácí důvěryhodnost. Mluvit o vetu před parlamentním jednáním je ale přehnané.

Nic zatím nenasvědčuje tomu, že by se někdo z vládního tábora utrhnul a vlastním pozměňovacím návrhem do balíku hodil vidle. Vzájemná nedůvěra a podezíraní z postranních úmyslů přesto nejsou zrovna nejvhodnější atmosférou pro nejdůležitější bitvu politické sezony. V takové situaci může leckdo podlehnout příležitosti propašovat do projednávaných změn své vlastní priority.

Už brzy se dozvíme, nakolik je vládní koalice jednotná. Ani premiér Petr Fiala snad nemohl věřit, že pestrá pětikoaliční vláda, kde každá strana zastupuje zájmy dost odlišné sociální skupiny, může fungovat bez mráčku.

Reklama

Doporučované