Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Sociální demokraté se v červnu chystají na sjezd do Plzně, kde si zvolí nové stranické vedení.
Nepůjde ale o jedinou volbu. Ruku v ruce s tím určí, zda zůstanou u staré značky ČSSD, nebo vsadí na novou. Ve hře jsou varianty sousloví sociální demokracie.
A aby toho nebylo málo, delegáti sjezdu nepřímo rozhodnou i o tom, zda strana získá sponzory, kteří se k ní v minulosti nehrnuli, nebo se budou muset na nadcházející volby zajistit ze svého.
Do roku 2025 budou čtvery volby, přičemž ty poslední rozhodnou, zda je návrat do velké politiky možný.
Ve hře je další prodej domů v regionech – kromě Lidového domu v Praze a Střelnice v Hradci Králové.
Oním sponzorem může být investor do IT a miliardář Jan Barta.
„Měli jsme jednání, kde jsem deklaroval svoji ochotu ČSSD podpořit. A za mě záleží na tom, jak dopadne sjezd,“ řekl Seznam Zprávám muž, který se do širšího povědomí dostal jako jeden z nejvýznamnějších sponzorů kampaně prezidenta Petra Pavla.
Po úspěchu „svého kandidáta“ předeslal, že by rád pomohl ke znovuzrození ČSSD. Na dotaz, jestli jeho rozhodnutí záleží na pokračování Michala Šmardy v čele strany, reagoval pouze slovy „bez komentáře“.
V předchozích rozhovorech nicméně jméno současného předsedy zmiňoval. „Doufám, že se Michalu Šmardovi povede stranu restartovat,“ uvedl například v březnu pro Seznam Zprávy.
Šmarda se poradí s rodinou
Sám Šmarda ale měsíc před sjezdem nedokáže se stoprocentní jistotou říci, zda bude obhajovat. „Napříč republikou jsem dostal důvěru. Poradím se ještě s rodinou a přáteli,“ podotkl pouze.
O vedení ČSSD, která momentálně stojí mimo Sněmovnu, se chce ucházet i jeho současný místopředseda, starosta Brna-Líšně Břetislav Štefan.
Nominaci do vedení strany získala ze známějších tváří někdejší ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. „Zaznamenala jsem nominace z regionu na předsedkyni ČSSD a ačkoliv si jich nesmírně vážím, kandidovat letos na žádnou funkci nebudu,“ řekla Seznam Zprávám.
Stejně tak neplánuje kandidovat ve volbách, které se uskuteční příští rok – volit se bude do Evropského parlamentu a do jedné třetiny Senátu. „Na sjezd se ale chystám. Jsem delegátka za Prahu,“ dodala.
Sociální demokraté v Senátu
ČSSD má v současnosti posledního senátora – bohumínského primátora Petra Víchu, kterému mandát končí příští rok.
V loňských senátních volbách uspěli jen společní kandidáti. Na severu Moravy to byl Zdeněk Matušek, kterého sociální demokraté postavili s hnutím ANO, a v Brně pak Jiří Dušek, který kandidoval za ČSSD a ODS. Po volbách se rozhodl hájit zájmy pravice a vstoupil do klubu ODS a TOP 09.
Snaha být „víc vidět“
Právě kvůli zmíněným volbám roste v ČSSD neklid. Poté, co strana poplatila historické dluhy ještě z éry Jiřího Paroubka (prodali Lannův palác v centru Prahy), členové řeší, že jejich lídr, potažmo celá strana „není vidět“. Ostatně to je i hlavní důvod, proč má Šmarda vyzyvatele.
„Musíme intenzivněji vstoupit do mediálního prostoru a věnovat se politickému marketingu,“ prohlásil Štefan. On sám by se například rád diskuze v celostátních médiích účastnil. „Hrozně bych o to stál, ale asi jsme tak málo atraktivní, že to ještě potrvá.“
Že strana moc šancí prosadit své politiky do sledovaných politických pořadů nemá, říká i Šmarda. „Mimosněmovní strany nejsou zkrátka pro média zajímavé,“ uvedl.
Břetislav Štefan dle svých slov dokonce Michala Šmardu o možnost vystoupit v celostátní televizi požádal. „Byli jsme za ním z jižní Moravy a požádali jsme ho, abychom mohli do televize dostat i někoho jiného, případně, abych mohl vystoupit i já. Ale asi těch výstupů je v tuhle chvíli tak málo, že ten prostor tam není,“ popsal svůj pokus.
O podrobnostech plánu, jak zajistit ČSSD úspěch v nadcházejících volbách, ale více mluvit nechce. Prý nebude řešit vnitrostranické věci veřejně.
Štefan patřil k ostrým kritikům vládní spolupráce ČSSD s hnutím ANO Andreje Babiše. Ve „své“ Líšni ale v současnosti vládne právě s ANO a SPD Tomia Okamury. „Na parlamentní úrovni bych to nepovažoval za vhodné, ale na komunální úrovni… Tady ty lidi potkáváte, tady s nimi mluvíte. Na jejich konkrétním politickém smýšlení není nic radikálního,“ dodal.
Jana Maláčová v době, kdy byla ministryní.
Jméno Maláčové stále rezonuje
Zmíněná Jana Maláčová si naopak od Lidového domu drží odstup. Pracuje pro odborovou centrálu Josefa Středuly a do praktické politiky se nehrne. Posun ale je znát – z minulého sjezdu se například ještě omluvila.
Výrazná politička má ve straně stále slabou pozici. Někteří jí vyčítají „Hustou dvojku“, předvolební videa ve kterých vystupovala s Matějem Stropnickým.
Dalším pomyslným „vroubkem“ je, že se v minulosti spojila s Šmardovým předchůdcem v čele Lidového domu Janem Hamáčkem a postavila se za jeho vizi, jak udržet padající sociální demokracii ve Sněmovně.
Hamáček se totiž rozhodl zůstat ve vládě s Andrejem Babišem až do konce volebního období a v kampani v roce 2021 vsadit na věci, které se podařilo ČSSD během té doby prosadit.
ČSSD ale ve volbách propadla, když získala 4,65 % hlasů a Sněmovnu po skoro 30 letech opustila. V rámci celostranické tragédie se ale Maláčové coby pražské lídryni podařilo z téměř nulové podpory ČSSD v hlavním městě vykřesat alespoň 4 procenta.
I po téměř dvou letech, kdy s Michalem Šmardou prohrála souboj o vedení Lidového domu a stáhla se z veřejného života, její jméno u řadových straníků rezonuje. Svědčí o tom ostatně nominace, které získala, i když nikam nekandiduje.
Jako naději ČSSD ji vidí i Jan Barta, který ji a Danuši Nerudovou ve zmiňovaném březnovém rozhovoru jmenoval jako političky, které by mohly oslabené ČSSD pomoci.
