Článek
Poslanecká sněmovna měla v úterý odpoledne projednat několik změn ve volebních zákonech. Trojice vládních předloh řeší například vymezení senátních obvodů, zavedení pouze jednoho volebního dne či nový informační systém správy voleb.
Kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) vše schválil už začátkem roku a zdálo se, že obecnou podporu najdou i u opozice.
Ostatně i šéfka poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová Seznam Zprávám řekla, že pokud u některých bodů dojde k dohodě napříč politickým spektrem, budou prioritou i pro nejsilnější opoziční hnutí.
Na pořadu úterní schůze byl ale i čtvrtý zákon: senátní návrh na zavedení korespondenční volby.
Ve Sněmovně visí už delší dobu a koalice se ho pravidelně – a neúspěšně – snaží nechat projít prvním čtením. Zkusila to i v úterý, ale přišel jasný vzkaz.
„Korespondenční hlasování za SPD odmítáme,“ ohlásil po 18. hodině předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala a vzal si dvouhodinovou přestávku na poradu klubu.
Hned po něm si další dvě hodiny za klub ANO vzala Schillerová. Důvodem byla opět primárně korespondenční volba.
„Ohledně těch tří vládních zákonů bylo už i jednání u ministra vnitra. My proti nim nejsme, jen se bojíme, co by se tam ještě mohlo načíst. Navrhovali jsme proto dohodu napříč spektrem, poté návrat na vládu a schválení v devadesátce. Chceme to jako balíček,“ vysvětlila Schillerová. Onou „devadesátkou“ myslí schválení zákona v prvním čtení.
Co by se mohlo za tři roky změnit
Bez opozice to nepůjde
Hlasy opozice bude vláda potřebovat. Jeden ze zákonů, který mění organizaci voleb a také systém pro změny v územním vymezení senátních obvodů, je ústavní, je proto potřeba minimálně 120 poslanců.
Pětikoalice má 108 poslanců, na některá hlasování pak může počítat ještě s moravskoslezským hejtmanem Ivo Vondrákem vyloučeným nedávno z klubu ANO.
Pokud bude koalice prosazovat korespondenční volbu společně se zbývajícími zákony, je možné, že se nedostane ani na ně, byť to opozice neříká naplno.
„Silná slova jako ‚pomsta‘ nemám rada,“ ohrazuje se Schillerová vůči dotazu, zda se – v případě trvání na korespondenční volbě – opozice pomstí koalici tím, že zablokuje i zbývající volební zákony.
Jednoznačně však dodává, že vnímá, že právě vládní zákony jsou i pro koalici prioritou. Ambicí je novely o změně počtu volebních dnů nebo senátních obvodů přijmout tak, aby začaly platit od roku 2026.
Jaké volební změny navrhuje vláda?
Od roku 2026 by mohlo dojít k následujícím změnám:
- Volby jen v jeden den. Vláda navrhuje jako volební den pátek, od 7 do 22 hodin. Opozice by byla spíš pro jeden z víkendových dnů.
- Možné snížení počtu volebních okrsků.
- Vytvoření informačního systému správy voleb, který mimo jiné umožní elektronické podání volební listiny a bude obsahovat i jednotný seznam voličů a komisí.
- Všichni kandidáti na jednom lístku v prezidentských a senátních volbách.
- Pevné termíny některých voleb.
Šéf poslaneckého klubu STAN Josef Cogan podle svých slov věří, že ze strany opozice k takovým obchodům nedojde. „K Ústavě by se nemělo přistupovat kupecky, ale s nejvyšší ctí. Pokud by to shodili, je to jejich ústavní odpovědnost,“ řekl Seznam Zprávám.
Předseda SPD Tomio Okamura v minulosti korespondenční volbu označil za zásadní ohrožení demokracie. Hnutí argumentovalo především obavami z možného zmanipulování výsledků.
„Pokud bychom brali tyto argumenty, znamenalo by to, že nemůžeme dělat vůbec nic elektronicky, protože za každým může stát někdo s kladivem, i když dělá internetové bankovnictví. To jsou argumenty, které patří 30 let zpátky,“ dodal Cogan.
