Lipavský: V Moskvě zažíváme éru drobných ústrků

Vláda chystá konsolidaci veřejných financí a úspory se nevyhnou ani Ministerstvu zahraničních věcí.

„I to, že jsme ukončili provoz hotelového areálu na Štiříně a že jsem tam především přestal posílat dotace, aby ten prodělečný provoz mohl fungovat, je součástí toho, že jsme optimalizovali,“ říká šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti).

Nejde ale o jediné změny. „Zavřeli jsme zastupitelský úřad v Mali a v Afghánistánu, zavřeli jsme také dva generální konzuláty - jeden v Petrohradu a druhý v Jekatěrinburgu. Dále jsem rozhodl o zavření generálního konzulátu v čínském Čcheng-tu,“ vypočítává s tím, že jde o opatření, která „přinesla geopolitika“, ale mají dopad i na finance.

Otevřou se naopak nové generální konzuláty v indické Bombaji či ukrajinském Dnipru.

V rozhovoru pro Seznam Zprávy, který vznikl během Lipavského návštěvy Broumovska, přišla řeč i na Český dům v Moskvě či spolupráci s prezidentem Petrem Pavlem.

Začněme u českého vojenského lékaře, který je už několik týdnů v Jižní Koreji a nesmí vycestovat. Je v případu nějaký posun?

Mohu sdělit to, že poskytujeme maximální možnou součinnost z hlediska zastupitelského úřadu pro českého občana. Je třeba si uvědomit, že se jedná o věc, která je vyšetřována korejskými úřady, a naše možnosti jsou v dané chvíli poměrně limitované. Musíme respektovat právní řád Jižní Koreje.

Jak je to nyní s Českým domem v Moskvě? V jakém režimu funguje?

V Českém domě v Moskvě jsme ukončili aktivní provoz vzápětí po vypuknutí vojenské agrese Ruska proti Ukrajině. Je potřeba si uvědomit, že provoz byl závislý na celé řadě českých zaměstnanců, které jsme z bezpečnostních důvodů nechtěli držet v Moskvě.

Zároveň zažíváme ze strany ruských úřadů éru, řekněme, drobných ústrků vůči naší přítomnosti - ať už to jsou různé demonstrace, nebo takové detaily. Zažili jsme kauzu s plotem, takže se snaží minimalizovat naši přítomnost a naše aktivity.

Dům samotný je v tuto chvíli v naší správě, neprobíhají tam žádné aktivity. Dalo by se říct, že se o něj staráme. Stav by se dal označit za zakonzervovaný.

Nedávno jste byl v USA na jednání se svým protějškem Anthony Blinkenem. Pojede někdo z vlády letos do Bílého domu?

Tuto otázku jsem zmínil i při jednání se svým protějškem, nicméně není nic, co bychom byli v tuto chvíli připraveni potvrdit. Chtěl bych říct, že spolupráce mezi Českem a Spojenými státy je velmi intenzivní a kvalitní. S Anthony Blinkenem jsem se potkal už podruhé.

Premiér Petr Fiala se například ve Varšavě setkal s prezidentem Joem Bidenem. To znamená, že kontakty probíhají a případná bilaterální schůzka do toho logicky zapadá na nejvyšší úrovni.

Je tedy možné, že se takový scénář odehraje a návštěva v Bílém domě bude?

Nechci to dál komentovat. Je to prostě záležitost, kdy se na tom musí domluvit obě strany.

Aktuálně se hodně řeší úspory ve státní správě. Dotknou se nějak i vašeho resortu? Například zavíráním velvyslanectví?

Nechci předjímat, jaká bude podoba výsledného balíčku opatření, který představí vláda (stane se tak ve čtvrtek před polednem, pozn. red.), nicméně my jsme udělali celou řadu kroků k optimalizaci a šetření.

Koneckonců i to, že jsme ukončili provoz hotelového areálu na Štiříně a že jsem tam především přestal posílat dotace, aby ten prodělečný provoz mohl fungovat, je součástí toho, že jsme optimalizovali.

Dívali jsme se, kde je možné uspořit, a věřím, že si Štiřín převezme jiná státní organizace. Teď to převádíme na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a ten to poté převede na dalšího uživatele.

Zavřeli jsme zastupitelský úřad v Mali a v Afghánistánu, zavřeli jsme také dva generální konzuláty - jeden v Petrohradu a druhý v Jekatěrinburgu. Dále jsem rozhodl o zavření generálního konzulátu v čínském Čcheng-tu. To všechno byla opatření, která přinesla geopolitika, ale zároveň měla dopad do chodu ministerstva z hlediska financí.

Na druhou stranu to není pouze o tom, že bychom jenom zavírali úřady. Budeme třeba otevírat generální konzulát v Bombaji - zejména z důvodu rostoucího počtu víz a obchodních příležitostí v Indii - nebo chystáme generální konzulát v Dnipru. Spojujeme nutné s užitečným.

Zazněly od ministra financí Zbyňka Stanjury požadavky, ať se někde na vašem resortu ušetří?

V tuto chvíli nebudu komentovat případné požadavky, protože to ještě nebylo finálně politicky schváleno, a nechci komentovat případné nějaké dohady.

Hodně se teď cestovalo do Asie. Byli tam premiér, ministr dopravy, šéfka Sněmovny nebo poslanci. Jsou cesty koordinované a proč je Asie tak podstatná?

Samozřejmě, že je zahraniční politika úzce koordinovaná. Každá z těch cest měla jasný účel a poměrně zásadní význam. Musíme si uvědomit, že geopolitické dění, to celosvětové, se přesouvá do Asie.

To je místo, které nejvíce roste ekonomicky i populačně, a spolupráce s celou řadou partnerů, které tam máme, je naprosto klíčová. Ať už se bavíme o Jižní Koreji, Japonsku, spřátelené demokracii na Tchaj-wanu, ale i o zemích jako Indie, kde jsem byl já. Nebo o zemích, o kterých se každý den nedočtete na titulních stránkách novin, jako je Singapur, Filipíny, Vietnam, které například zase navštívil pan premiér. Opravdu je to významné a má to smysl.

Jak se po nástupu prezidenta Petra Pavla změnila vaše spolupráce s Pražským hradem?

Spolupráce s panem prezidentem Pavlem je výborná od prvního momentu. Znali jsme se už dříve. Když jsem byl poslancem, tak Petr Pavel pravidelně chodil do Poslanecké sněmovny nebo jsme měli schůzky na různá témata k bezpečnosti. Dnes můžu říct, že mezi ministrem zahraničních věcí a prezidentem běží standardní politický dialog.

Ke všem otázkám, které se týkají zahraniční politiky, je to velmi konstruktivní spolupráce. To, že máme shodu nad základními rysy zahraniční politiky, je velkou přidanou hodnotou k tomu, že běží i ten, použiji slovo bazální dialog, kdy jsme zase schopni se o věcech společně normálně bavit, a myslím si, že to prostě patří k politické kultuře, že se spolu vrcholní představitelé státu normálně baví. To, že to Miloš Zeman nedělal, to nechám posoudit ostatní.

Navštívil jste tento týden Náchod a Broumov. Co bylo vaším hlavním cílem výjezdu do pohraničí?

Potkat se s občany. Měl jsem možnost mluvit se studenty náchodského gymnázia, viděl jsem se s veřejností na Broumovsku a mezitím jsem měl možnost mluvit s představiteli místní samosprávy, kraje, ale i významných spolků a zaměstnavatelů v regionu.

Myslím si, že Broumovsko je velmi specifický region tím, jak je vysunuté trošku od Česka, ze tří stran je obklopeno Polskem. Je tady velmi významné téma přeshraniční spolupráce. Region je specifický tím, že je to trošku dál, ať už do Náchoda, nebo do Hradce Králové. Když se bavíme o občanské vybavenosti, o dostupnosti vzdělávání, dostupnosti zdravotní péče nebo třeba i pracovních příležitostech.