Hlavní obsah

Největší likvidace nebezpečného azbestu: k zemi půjde Štrougalova věž

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Ústřední telekomunikační budova byla v době svého dokončení největším telekomunikačním objektem v Evropě. Štrougalova věž se jí říká, jelikož někdejší federální premiér Lubomír Štrougal ji roce 1980 otevíral.

Reklama

14. 1. 9:00

Osmnáctipatrové budově s tisícovkami tun karcinogenního azbestu se někdy přezdívá Mordor, dominantu tvoří ikonická „Štrougalova věž“ a demolice, která začne už tento měsíc, představuje značné ekologické riziko.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V Olšanské ulici na pražském Žižkově se ještě tento měsíc začne bourat osmnáctipatrová budova někdejšího Telecomu. Demolice rozsáhlého objektu někdy přezdívaného jako Mordor, s ikonickou „Štrougalovou věží“ uprostřed, skýtá nemalé ekologické riziko: Stavba ze 70. let obsahuje extrémní objem karcinogenního azbestu. Kolem tří tisíc tun.

Jeho likvidace tak bude největší podobnou akcí, která se kdy minimálně na území hlavního města uskutečnila. Někteří dokonce hovoří o dosud největší „azbestové“ zakázce v celém Česku.

Podle developerské firmy Central Group, která opuštěnou bývalou Ústřední telekomunikační budovu nyní vlastní a chystá se na uvolněném pozemku vystavět nový bytový komplex, se bourání po etapách protáhne na téměř dva roky.

„Demolici objektů v Olšanské ulici zahájíme v průběhu ledna letošního roku s plánovaným termínem jejího dokončení v říjnu 2024,“ uvedla na dotaz redakce výkonná ředitelka developerské společnosti Michaela Tomášková.

Na sanační práci si Central Group na základě tendru najala specializovanou firmu Trepart. Právě ta má ručit za to, že likvidace nebezpečného azbestu proběhne přesně v souladu se všemi hygienickými předpisy. Jde přitom o společnost, které Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) předloni udělila pokutu 450 tisíc za to, jakým nedbalým způsobem likvidovala areál někdejších Michelským pekáren, kde byl rovněž azbest.

„V rámci těchto prací byly likvidovány boletické panely obsahující azbest bez jakýchkoli opatření proti úniku azbestových vláken do ovzduší, a ani při další manipulaci s panely firma nezajistila, aby nebyla do ovzduší uvolňována azbestová vlákna nebo azbestový prach. Vzniklý odpad nezařadila jako nebezpečný, ale ve směsi se směsným odpadem s ním nakládala jako s odpadem kategorie ostatní,“ zdůvodnila tehdy vyměření finančního trestu inspekce.

Odpor vůči další pokutě

Celou kauzu Michelských pekáren v sérii článku detailně popsaly Seznam Zprávy. Nešlo o jedinou pokutu za stejnou zakázku, kterou Trepart dostal. Pražští hygienici mu ve správním řízení vyměřili finanční postih 1,5 milionu korun, historicky nejvyšší za azbest. Ale tento druhý flastr od státních úřadů dosud nenabyl právní moci.

Jak totiž uvedl mluvčí pražských hygieniků Zbyněk Boublík, firma Trepart vznesla vůči hygienické stanici námitku podjatosti a v celé věci se nyní čeká na rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví.

Případ z Michle

O tom, jak firma Trepart bourala v roce 2020 Michelské pekárny, jak její počínání s azbestem tehdy zhodnotili odborníci a jaký trest jí byl vyměřen, jsme popsali v následujících textech.

Developerská společnost Central Group vyjadřuje přesvědčení, že kauza nedbalé sanace z Michle se v Olšanské ulici opakovat nebude a vše proběhne přesně tak, jak velí zákony a vyhlášky.

„V každém případě společnost Trepart spolu se svými subdodavateli ponese zodpovědnost za to, že práce budou provedeny v souladu s právními předpisy včetně zajištění souhlasného stanoviska příslušné hygienické stanice, a to včetně vypracování technologického postupu a patřičného skládkování,“ reagovala na dotaz Seznam Zpráv výkonná ředitelka developerské firmy Michaela Tomášková.

K připravenému technologickému postupu přitom uvedla, že odstraňování azbestu bude probíhat v „podtlakových uzavřených kontrolovaných pásmech“.

Trepart je přitom při této demolici v roli generálního dodavatele, vlastní likvidaci azbestu má subdodavatelsky provádět společnost Dilmun System, přičemž azbest se dle Tomáškové bude odvážet z Olšanské ulice na skládku odpadářské společnosti AVE.

Seznam Zprávy oslovily i vedení firmy Trepart, zda může garantovat, že tato rozsáhlá demolice proběhne tak, že nebude ohroženo zdraví lidí. Obchodní ředitel Trepartu Tomáš Picek poukázal na jejich kooperaci s další sanační firmou a také deklaruje intenzivní komunikaci s hygieniky.

„Vzhledem k významu této zakázky úzce spolupracujeme s místně příslušnou krajskou hygienickou stanicí tak, aby jakýmkoliv způsobem nemohlo dojít k ohrožení zdraví obyvatel, zaměstnanců ani okolí dotčených,“ uvedl ředitel Picek.

Rozruch kolem InterContinentalu

Odstraňování rakovinotvorného azbestu je obvykle velmi citlivou záležitostí. Velký rozruch mezi obyvateli Prahy 1 předloni vyvolala likvidace azbestových panelů při rekonstrukci hotelu InterContinental. Práce rovněž probíhaly tak, aniž by bylo vybudováno zmíněné hermeticky uzavřené kontrolované pásmo, které brání riziku úniku azbestových vláken do ovzduší. Panely byly snímány vcelku jeřábem, budova zakryta nebyla.

Pražští hygienici tento technologický postup přes výhrady některých expertů posvětili. Přitom v InterContinentalu bylo „jen“ 35 tun azbestu, tedy zhruba stokrát méně než je v bývalé budově Telecomu na Žižkově, o níž je nyní řeč.

I developerská firma Central Group už musela obhajovat jednu spornou sanaci. Šlo o demolici někdejšího areálu Tesly v Hloubětíně, kde bylo dle předchozího průzkumu kolem 400 tun azbestu. Ani tam ale hygienici žádný problém nenašli, byť místní obyvatelé si žádných speciálních ochranných opatření nevšimli.

Demolici areálu Tesly prováděla moravskoslezská demoliční firma Mrózek, jež si na dílčí práci s azbestem najala pražskou firmu SKS odpady. Šlo o stejnou dvojici firem, která ve stejný čas likvidovala azbest i ze zmíněného hotelu InterContinental.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované