Hlavní obsah

Grémium Sněmovny zmírnilo zákopovou válku, noční jednání ani EET nebylo

Mimořádná schůze Poslanecké sněmovny, 3. května 2022. Zleva poslanec a předseda hnutí ANO Andrej Babiš a ministr sociálních věcí Marian Jurečka.Video: Poslanecká sněmovna

 

Reklama

4. 5. 5:19
aktualizováno • 4. 5. 23:41

Mimořádná schůze Poslanecké sněmovny ve středu pozdě večer po téměř dvou dnech takřka nepřetržitého jednání skončila. Hlavním bodem, který se poslancům po maratonu obstrukcí podařilo schválit byl konec pandemické pohotovosti.

Článek

Na pořadu aktuální schůze Sněmovny byla témata, která opozice dlouhodobě obstruuje. Poslanci tak za sebou měli jedno noční jednání, ve středu se ale podle dohody z grémia skončilo do půlnoci.

Grémium dolní komory Parlamentu se sešlo před 14. hodinou, aby si jeho zástupci řekli, co dál se zablokovanou schůzí.

V podvečer pak Sněmovna schválila zrušení stavu pandemické pohotovosti, který mimo jiné umožňoval vydávat protikoronavirová opatření bez nutnosti vyhlášení nouzového stavu.

EET a korespondenční volba tento týden nebudou, dostanou se až na řádnou schůzi. Ve čtvrtek od osmi je naplánovaná mimořádná opoziční schůze týkající se DPH a dalších návrhů na zmírnění inflace ze strany hnutí ANO.

„Soutěž o náčelníka Velká huba“

Průběh jednání přitom měla urychlit novinka, kterou Sněmovna většinou schválila hned ráno: délka vystoupení je omezena na dvakrát deset minut.

„Skončí soutěž o náčelníka Velká huba. Budeme tady slyšet racionální výstupy, ne předhánění se v tom, kdo více blábolí. Na to, že v minulosti vyhrával tuto soutěž pan předseda Tomio Okamura, jsme byli zvyklí. Mě překvapilo, že včera se aktivně zapojil pan předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který tady blábolil více než dvě hodiny,“ prohlásil předseda lidovců Marian Jurečka.

„Já jsem vždycky soutěžil, celý život, tak budu mít dnes radost mluvit o zdravotnictví a jak říká pan Jurečka, blábolit,“ zareagoval Babiš. „Včera jsem trhnul tři hodiny patnáct minut, tak nevím, jestli trhnu Okamuru… Každopádně chci mluvit o zdravotnictví,“ dodal a pustil se do řečnění.

Bývalý premiér má coby předseda hnutí přednostní právo – časové omezení se na něj proto nevztahuje. Hovořil asi tři a půl hodiny, skončil pár minut po poledni.

Celou dobu hovořil o různých typech rakoviny a jejich prevenci. A to i přesto, že ho předsedající schůze několikrát napomenula, že by se měl vyjadřovat k projednávanému bodu a nepředčítat z příručky z onkologických ordinací.

Babiš popisoval třeba způsoby samovyšetření u rakoviny prsu či varlat, nabádal muže, ať se nebojí zajít k lékaři na vyšetření prostaty. „Pro toho lékaře je to rutina,“ narazil na možný ostych některých mužů podstoupit toto vyšetření. Onkologické pacienty dál vyzval, ať se starají o svůj nádor.

Vláda chce snížit platbu pojišťovnám za děti, studenty, seniory či nezaměstnané. Proti tomu protestují jak ANO, tak SPD, které i kvůli tomuto bodu schůzi blokovaly.

Začátek další mimořádné schůze svolané hnutím ANO je naplánován na pátečních 12 hodin.

Šest bodů aktuální schůze

  1. Novela zákona o podporovaných zdrojích energie.
  2. Novela zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění – má snížit platbu za děti či seniory. Obstruovat chtějí obě opoziční hnutí. Tvrdí, že pojišťovnám sebere 14 miliard.
  3. Zrušení zákona o evidenci tržeb (EET) – tento návrh chtějí obstruovat poslanci hnutí ANO, jehož vláda EET zavedla.
  4. Novela zákona o střetu zájmů – návrh chtějí obstruovat poslanci hnutí ANO. Návrh totiž chce zakázat veřejným funkcionářům vlastnit média.
  5. Návrh na ukončení stavu pandemické pohotovosti.
  6. Senátní návrh na zavedení korespondenční volby – tento návrh chtějí obstruovat zejména poslanci hnutí SPD, pro něž je korespondenční volba nepřijatelná.

Co se během této mimořádné schůze, která začala v úterý ráno, odehrálo?

(Ne)řečnění o biomase

Prvním bodem byla poslanecká novela upravující administrativu kolem dokladování podmínek udržitelnosti u biomasy. Sněmovna však její projednávání v úterý krátce před půlnocí na návrh vládní koalice přerušila.

Návrh na přerušení bodu přednesl předseda klubu KDU-ČSL Marek Výborný. Zdůvodnil ho tím, že novela vyvolala kontroverze, ačkoli ji podepsali i zástupci opozičních klubů ANO a SPD. Předpokládalo se proto, že na návrhu je shoda. „Ta shoda tady evidentně není,“ podotkl. Aby Sněmovna prokázala vyšší efektivitu, navrhl projednávání bodu přerušit.

O co v novele jde?

Novelu předložila šestice poslanců ze šesti koaličních i opozičních klubů. Návrh doplňuje výrobce, dovozce a dodavatele paliv z biomasy mezi povinné osoby pro dokládání kritérií udržitelnosti. Má jim také umožnit prokazovat plnění podmínek čestným prohlášením a použít přechodné období, kdy lze plnění kritérií takto považovat do konce roku 2022.

K návrhu vystoupil i předseda ANO Andrej Babiš, který hovořil přes dvě hodiny, mimo jiné o historii podpory biopaliv. Na jeho víc než dvouhodinové vystoupení kriticky reagoval předseda klubu Pirátů Jakub Michálek. Prohlásil, že ještě ve Sněmovně nezažil, aby bývalý premiér strávil tolik času tím, že předčítal z časopisu, aby se vyjádřil k návrhu, který má stránku a půl. „To, co tady zažíváme, jsou obstrukční řeči, je to blábolení,“ řekl.

Obvinil hnutí ANO, že svým postupem zablokovalo vlastní schůzi s vlastními body. Schůze svolaná z popudu ANO má začít poté, co skončí aktuální mimořádná schůze, kterou svolala vládní koalice.

Po Babišovi mluvil poslanec ANO Marek Novák. Hovořil mimo jiné o blackoutech a problémech při přenosu elektřiny v přenosových sítích. Předseda Výborný po jeho vystoupení řekl, že podle oslovených poslaneckých kolegů se ani jedna věta z Novákova projevu netýkala projednávaného návrhu, kterým je podpora obnovitelných zdrojů energie a biomasy. Prohlásil, že je z přístupu předsedajícího konsternován. Schůzi v tu chvíli řídil místopředseda Sněmovny Karel Havlíček (ANO).

Jak probíhalo noční jednání Sněmovny, si můžete poslechnout už brzy v chystaném díle podcastu Vlevo dole:

Sněmovna poté přerušila jednání a vedení Sněmovny se sešlo k poradě. Na ní se dohodlo, že předsedající budou nabádat poslance, aby hovořili k věci. Pokud neposlechnou a nebudou hovořit k věci, jak jim ukládá jednací řád, předsedající jim slovo odebere.

K projednávání poslanecké novely zákona o podporovaných zdrojích energie se mají poslanci vrátit až poté, co projednají vládní návrh na zrušení elektronické evidence tržeb. To je třetí bod schůze. Není jasné, kdy se tak stane.

Rozepře Okamury se Stanjurou

Zatím je totiž – po přerušení debaty o biomase – v běhu teprve druhý bod. A to snížení zdravotních plateb za státní pojištěnce.

Systém zdravotního pojištění má snížením plateb přijít letos o 14 miliard korun, s čímž už počítá schválený státní rozpočet. Podle opozice může tento krok zhoršit dostupnost zdravotní péče.

Lídr SPD Tomio Okamura předlohu označil ve více než dvouhodinovém vystoupení za skandální a za bezprecedentní krádež ve financování zdravotnictví. „Ukrást cizí peníze není úspora, ale loupež,“ prohlásil. Zdravotní pojišťovny podle něho budou muset hledat úspory.

Poslanec Tom Philipp (KDU-ČSL) kritizuje na Twitteru řečnění Tomia Okamury:

„Stokrát lhal Tomio Okamura, když stokrát řekl, že se horší zdravotní péče,“ reagoval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Pozastavil se nad tím, že kritik EU Okamura citoval i z unijních dokumentů ke zdravotnictví, a uvedl, že někteří poslanci SPD u „poutavého projevu“ svého předsedy usnuli. Místopředseda klubu opozičního ANO Patrik Nacher pak podotkl, že by bylo věrohodnější, pokud by novelu předkládal ministr zdravotnictví a nikoli ministr financí.

Stát platí za každého svého pojištěnce z rozhodnutí bývalého kabinetu Andreje Babiše (ANO) od ledna 1 967 korun měsíčně, o 200 korun víc než loni. Od července to má být podle novely o 400 korun méně. Stát by tak měl za celý letošek odvést do veřejného zdravotního pojištění za každého pojištěnce v průměru stejný objem peněz jako loni.

Stanjura poukazoval na to, že bývalí ministři zvýšení plateb na letošní rok zdůvodňovali obavami z toho, že zůstatky na účtech pojišťoven by mohly klesnout k přelomu loňska a letoška k deseti miliardám korun. Celkové zůstatky ale činily podle Stanjury 51,8 miliardy korun a k poslednímu dubnu vzrostly na 57,5 miliardy korun. „Opozice by neměla strašit občany, zdravotnictví funguje a fungovat bude,“ zdůraznil ministr.

Ministr také uvedl, že koalice chce do novely ve druhém čtení přidat automatickou valorizaci plateb za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané. Na vzorci je podle ministra shoda. Automatický valorizační vzorec by měl být podle něho stejný jako u důchodů. Důchod se zvyšuje o inflaci a o polovinu růstu reálných mezd.

Platby státu do systému veřejného zdravotního pojištění se za poslední tři roky i kvůli enormním nákladům způsobeným epidemií koronaviru téměř zdvojnásobily. Letos jsou plánované výdaje asi 440 miliard korun a příjmy o 9,5 miliardy korun nižší. Z této částky má tvořit státní příspěvek 127 miliard korun.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované