Hlavní obsah

ODS stále váhá, zda udělat eurokandidátku Spolu. Už rozhodněme, nabádá Fiala

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: David Neff, Seznam Zprávy

Vítězství Spolu v roce 2021.

Reklama

Do konce září mělo být jasno, zda i pro nadcházející eurovolby vznikne společná kandidátka Spolu. Verdikt stojí na občanských demokratech, kteří se ve straně neshodnou. Na rozhodnutí už tlačí i premiér.

Článek

Dilema koalice Spolu, zda jít do eurovoleb spolu, nebo se samostatnou kandidátkou, přeteklo do dalšího měsíce. Ke konečnému rozhodnutí už přitom vybízí špičky ODS i premiér Petr Fiala.

Apel na to učinit závěrečné rozhodnutí zmínil na pravidelném úterním předsednictvu strany. Informaci Seznam Zprávám potvrdila předsedkyně europoslaneckého klubu ODS Veronika Vrecionová, která je ze své pozice jeho členkou. „Nemáme už moc času,“ sama přitakává.

Sám premiér odmítl věc komentovat, nicméně ji ani nepopřel. „Pan premiér nemá ve zvyku komentovat průběh interních jednání. V momentě, kdy padne rozhodnutí, o něm budeme informovat, “ reagoval mluvčí Fialova kabinetu Václav Smolka.

Jsou to právě občanští demokraté, na jejichž verdikt se čeká. Důvodem je známý rozpor, kdy Petr Fiala a Zbyněk Stanjura by rádi tužili značku Spolu i pro volby do Evropského parlamentu. Europoslanec a taktéž místopředseda Alexandr Vondra spolu s již citovanou Veronikou Vrecionovou by raději postavili kandidátku samostatnou, byť hned ve druhé větě dodávají, že na domácí půdě by chtěli Spolu udržet.

Ani jeden názor momentálně nemá v užším vedení strany většinu, a proto se rozhodnutí protahuje. Tlak proti koalici Spolu pro eurovolby je totiž intenzivnější než opatrné přešlapování před sněmovními volbami, kdy po spojování opozice volalo i veřejné mínění.

Nyní proti tomu stojí sám lídr, který má kandidátku vést, tedy Alexandr Vondra. Ten veřejně tvrdí, že politiky lidovců a TOP 09 v Evropě jsou tak odlišné, že by z kompromisu zbyly jen prázdné fráze.

Mezi odpůrci Spolu pro EU pak silně rezonuje i obava z kroužkování, protože v eurovolbách celá republika rozhoduje jen o 21 lidech. „Když máte o jednoho či dva poslance méně v klubu o 30 lidech, tak to není zas taková tragédie. Ale když máte ze čtyř dva, tak to už je 50 procent,“ říká jeden z čelných představitelů ODS. Právě čtyři místa občanští demokraté v europarlamentu aktuálně drží.

Vondru a spol. pak podporují i straníci v regionech – například usnesení proti Spolu pro EU schválila i středočeská krajská organizace, která patří k těm člensky nejpočetnějším. Výzev k tomu, aby ODS šla sama, je ale více.

Průzkumy radí jasně

Pro samostatnou kandidátku ODS dle zdrojů Seznam Zpráv ale údajně hovoří i průzkumy, které si nechali občanští demokraté zpracovat.

Hlavní roli v nich hraje kandidátka konkurenčního hnutí STAN a favoritka prezidentských voleb Danuše Nerudová. Ta dle informací Seznam Zpráv stahuje voliče TOP 09, kterým ODS vadí. Naopak „zelenější“ a proevropštější TOP 09 odrazuje část voličů ODS.

Naopak klíčovým argumentem pro společnou kandidátku je obava, že nejednota může nabourat důvěru v celou značku a ohrozit výsledek sněmovních voleb v roce 2025. Dá se totiž očekávat, že v rámci kampaně se povede běžný konkurenční boj a před voliči se naplno rozvinou odlišnosti, které jsou nyní umně potlačovány.

Podle odpůrců ale může zle mezi stranami vzniknout i v případě koalice. „Podívejte se, jak kroužkování rozvrátilo vztahy mezi Piráty a Starosty,“ připomněl místopředseda Sněmovny za ODS a další z obhájců samostatné cesty Jan Skopeček.

Do konce září chtěli konečný verdikt hlavně koaliční partneři, tedy lidovci a TOP 09, protože v případě odmítnutí koalice Spolu by se museli sami „nějak“ zařídit. TOP 09 ještě tlačí volební sněm, který má naplánovaný na 11. listopadu.

Podle vlivného sněmovního šéfposlance Marka Bendy je lepší udělat dobré rozhodnutí než předčasné a dobře promyslet strategii, která by značku Spolu fatálně nepoškodila.

Z rozhovorů se straníky však vyplývá, že skutečně budou chtít rozhodnout co nejdříve, ideálně do konce příštího týdne, ve kterém zasedá Sněmovna, a tedy většina klíčových postav bude přítomna na plénu.

Reklama

Doporučované