Oslavu amerického osvobození vystřídaly sovětské vlajky. Došlo i na násilí

Jen pár desítek hodin po oslavách osvobození Plzně Američany, kterého se zúčastnili američtí i belgičtí veteráni, a dokonce belgický král, se na plzeňském náměstí Míru uskutečnila vzpomínková akce úplně jiného vyznění.

Na náměstí totiž tentokrát vlály vlajky Sovětského svazu a Ruské federace, které sem přivezli podporovatelé komunistů a hnutí Stačilo!

„Nechápeme, že to není zakázané,“ popisují studenti z obchodní akademie, kteří se na akci zastavili po vyučování a pokusili se s přítomnými mluvit o událostech, které si obě strany interpretují jinak. Plzeňským studentům vadila právě ruská vlajka, nesouhlasí také s tvrzením místních, že si Ukrajinci mohou za válku na svém území sami.

„Dozvěděli jsme se, že jsme mentálně nemocní, nacisti, dokonce novodobí komunisti. Nevím, jestli to mám brát jako lichotku,“ líčí Dominik, který se spolužáky na akci dorazil. Hned v prvních minutách po oficiálním začátku akce došlo ke konfliktu, kvůli kterému musela krátce zasahovat také městská policie.

Mladý muž se představuje jako Vojtěch. Podle svých slov je provokatér, který nesnáší komunisty – návštěvníky akce si natáčí videokamerou a ptá se na otázky kolem války na Ukrajině nebo komunistické totality. A to se mu málem vymstí.

Jak vypadaly „sovětské“ oslavy konce války v Plzni:

„Nic se mi nestalo, jen do mě drcli a lehce chytli pod krkem. Někdo kvůli tomu ale zavolal policii a ti domlouvali jen mně,“ přibližuje. Vojtěch poté popisuje, že se účastnil i poslední akce komunistky Kateřiny Konečné v Opavě, kterou narušili provokatéři.

Podle svých slov je členem skupiny, kterou vede recidivista Mikael Oganesjan, známější je pod přezdívkou MikeJePan. Ten se na internetu dostal do povědomí veřejnosti videi, na kterých záměrně páchal přestupky a poté provokoval zasahující policisty.

Sešlost na plzeňském náměstí zapadá do škatulky akcí, které Seznam Zprávy popsaly minulý týden. Připomínky konce druhé světové války v českých regionech totiž zneužívají aktéři používající ruskou propagandu, před čímž varují také bezpečnostní složky.

Rétorika na náměstí Míru tomu odpovídala. Lidé, často s odznáčkem KSČM nebo Stačilo!, na dotazy reportérů popírali ruskou agresi na Ukrajině a odkazovali se na argumenty proruské propagandy, před kterými varuje například poslední výroční zpráva Národní centrály proti organizovanému zločinu.

Kampaně jako ta plzeňská mají podle expertů za cíl bojovat proti údajnému „přepisování historie“, kdy jsou státy, kde se na porážce nacismu podílela Rudá armáda, obviňovány z nevděčnosti. Tyto alternativní akce pak umožňují inscenovat „vděčnost občanů České republiky za osvobození Rudou armádou“ a v tomto smyslu obratem informují oficiální ruská média, například v článcích agentury TASS.

„Celkově se prokremelská scéna snaží zneužít výročí konce druhé světové války k tomu, aby vítězství SSSR nad německým nacismem připodobňovala k současnému tažení proti údajně nacistické Ukrajině i Evropě, a tím je i ospravedlnila,“ vysvětluje Miroslav Mareš z Katedry politologie Masarykovy univerzity v Brně.

A to se děje i v Plzni.

Na náměstí visí také několik transparentů, například s nápisy jako „každý z nás pro mír“. Jejich autoři prý chtějí zastavit válku „za každou cenu“. Studenti organizátorům namítají, že kdyby takové nápisy pověsili v Moskvě na Rudém náměstí, velmi pravděpodobně by je tamní bezpečnostní složky zatkly. „Jste zfanatizovaní, je mi z vás zle,“ odvětí na to starší žena.

Na dotaz reportéra Seznam Zpráv se tato žena představí jako Anna. Přišla se prý podívat na kandidáty Stačilo!, kterým fandí. A také vzdát hold Rudé armádě, na jejíž činy se podle ní nemá zapomínat. Anně se líbí transparent, který hlásá, že „pravda začíná tam, kde končí signál České televize“. Žádným médiím totiž nevěří.

„Informace mám z internetu, nevěřím ničemu, kde není uvedený zdroj. Jsem dost chytrá na to, abych si udělala obrázek sama, televizi nemám 20 let,“ říká Anna.

Na akci promluvil také Josef Skála, bývalý místopředseda KSČM, který byl odsouzen za popírání faktu, že za katyňským masakrem stál Sovětský svaz. Skála reportérům sdělil, že na akci přišel kvůli „gigantickému výkonu Rudé armády“.

Současné Rusko komentovat nechtěl. „Dějiny nezačaly 24. února 2022, to víte sám,“ odvětil.

Není to v posledních týdnech první pokus, jak „ukrást“ připomínku konce druhé světové války. Podobná akce se konala i v dubnu v Hodoníně, pořádal ji spolek Stalingradské dědictví.

Na tyto události zve webová stránka 1945osvobozeni.cz, vlastníkem této domény je v Rusku žijící zastupitel za SPD Jakub Zieba. „Zieba velmi intenzivně pracuje pro Putinův režim a v ruské televizi vypráví, že se chce stát Rusem a získat ruské občanství. Je u něj evidentní i napojení na ruské tajné služby. Zieba založil organizaci Stalingradské dědictví. Ta je součástí Putinova festivalu mládeže, takže i zde je jednoznačné napojení na kremelský režim,“ popisuje Roman Máca, bezpečnostní analytik.

Ve městě ve stejný den probíhala paralelně i oficiální akce organizovaná městem, Jihomoravským krajem a Vojenským velitelstvím v Brně, zároveň byla v lokálních skupinách propagována akce spolku Stalingradské dědictví bez uvedení názvu spolku. Lidé podle zdrojů redakce nebyli schopni rozlišit, která akce je která, dokonce ani to, že se koná i nějaká neoficiální akce. Ještě v ten samý den se reportáž z akce objevila v oficiálních ruských médiích, konkrétně v článku agentury TASS. Obratem se o akci v Hodoníně zmiňovala i síť propagandistických webů Pravda.

Druhým spolkem je již zmíněné Stalingradské dědictví, se kterým je rovněž spojen Zieba. Druhou tváří neziskovky je vedle politika SPD také Richard Štěpán, člen KSČM a mimo jiné šéfredaktor novin Naše naděje, „vlasteneckého měsíčníku jdoucího zleva proti proudu“, jehož obsah vykazuje vazby na KSČM a Klub českého pohraničí, spolek propagující totalitní režim.

I Richard Štěpán byl citován ruskou státní agenturou TASS, kdy ho zmiňuje v souvislosti s cestou do Volgogradu, kde si se Ziebou připomněli výročí stalingradské bitvy.

Ale zpět do Plzně. I přes konflikty a strkanici se nakonec zhruba stovka aktérů rozešla v tichosti. Na konci akce si komunisté pustili písně Michala Tučného a Heleny Vondráčkové, ruskou vlajku sbalil jeden z organizátorů do batohu a tvrdé jádro pokračovalo do místního restaurantu.