Stanjurovi předchůdci radí, jak zachránit zadlužené Česko

Ministerstvo financi během pátku zveřejní svou pravidelnou čtvrtletní zprávu o tom, jak se vyvíjí státní dluh. V té poslední (z prvního čtvrtletí) byla absolutní výše státního dluhu 2,997 bilionu korun, což oproti konci roku 2022 představovalo nárůst o 102,2 miliardy korun. 

Ministr Zbyněk Stanjura (ODS) vedle toho již v úterý poslance rozpočtového výboru informoval o výhledu státního rozpočtu na letošní rok. Slyšeli od něj, že ke konci roku bude deficit rozpočtu 321,1 miliardy. A že dokáže najít miliardy, které mu umožní letošní schodek nezvyšovat.

„Není až tak podstatné, jestli to bude 300 miliard, nebo 320 či 330 miliard. Jeden jednoroční výsledek nerozhoduje. Rozhoduje trend, který je špatný, a robustní náprava se nerýsuje,“ říká k tomu Jiří Rusnok, ministr financí v letech 2001 až 2002 za vlády Miloše Zemana a také někdejší guvernér České národní banky.

S otázkou, jak by na Stanjurově místě krotili veřejné finance, oslovily Seznam Zprávy i další exministry, a to napříč politickým spektrem.

Kromě Jiřího Rusnoka také Ivana Kočárníka (ODS), který resortu financí šéfoval ve vládách Václava Klause v letech 1992 až 1997, a Miroslava Kalouska (nyní TOP 09), jenž na státní kasu dohlížel v letech 2007 až 2009 v kabinetu Mirka Topolánka a v letech 2010 až 2013 za Petra Nečase (ODS). Nechybí ani Alena Schillerová z ANO, od níž Stanjura ministerstvo koncem roku 2021 přebíral.

Všichni se shodují, že Stanjurův plán ušetřit ještě letos 20 miliard je obtížně splnitelný. Připomínají, že ministerstva mají v druhém pololetí již většinu peněz blokovanou nejrůznějšími smlouvami a závazky. A že vlastně není ani jisté, zda 20 miliard bude stačit.

Schillerová například v tomto kontextu podotýká, že není jasný objem dočerpaných evropských dotací.

Druhá věc, na které se shodnou, je, že je zarážející, jak Ministerstvo financí rozpočet připravilo. Upozorňují, že Stanjura ve dvou případech pracoval s fiktivními čísly.

Na mysli mají „nulu“ v případě mimořádné valorizace důchodů, o které podle nich musela vláda vědět dopředu a kterou nakonec na poslední chvíli brzdila změnou zákona ve Sněmovně.

Za v jejich době naprosto nemyslitelné pak považují započítání 50 miliard korun z Modernizačního fondu, které podle nich neměl Stanjura právo do státního rozpočtu vkládat. Celkově tak dle jejich soudu „plavalo na vodě“ od úplného počátku zhruba 65 miliard korun.

„Nejpozději letos v březnu bych zavázal 60 až 70 miliard výdajů, které bych pak v druhé polovině roku rozvazoval, pokud by se příjmy vyvíjely dobře. Čekat na červenec nebo srpen je velmi pozdě,“ komentuje počátek letošních rozpočtových potíží Miroslav Kalousek. Stanjurovi prý bude držet palce.

Pro doplnění – sám ministr zmíněných 50 miliard vysvětluje tak, že se vláda snažila možnost vyjednat s Evropskou unií, jen se to nepovedlo a sám pro zařazení částky nehlasoval.

Co se týče řešení, až na Alenu Schillerovou považují všichni exministři za klíčové významné ořezání dotací.

„Ekonomika je strašně předotovaná a všichni jsou už navyklí, že dotace dostanou, a už si o ně říkají,“ míní Ivan Kočárník. On sám by prý „uzavřel skoro všechny, které nejsou ze zákona“.

Nepřipustil by ani požadavky na zvyšování mandatorních výdajů. „To je schizofrenie hnaná lidovci, kteří vůbec netuší, jaká je díra v rozpočtu, a neustále nárokují další a další výdaje,“ dodává.

Vláda o osekání dotací ostatně sama hovořila. Při květnovém představování konsolidačního balíčku zaznělo, že v národních dotacích škrtne 54,5 miliardy korun, zejména v průmyslu a zemědělství. Přesný seznam ale ani po dvou měsících není znám a mlčí i dotčená ministerstva.

Dotace jako klíč vidí i Jiří Rusnok. Podle něj je ale ke zvratu v trendu státních financí potřeba najít 200 až 300 miliard korun. A ty se například jen na provozu státu ušetřit nedají. „Podrobnější analýzy ukazují, že český stát zas tak velký v tomto ohledu není, a to i v mezinárodním srovnání. Je spíš neefektivní,“ vysvětluje svou úvahu.

Rusnok vedle toho předpovídá, že ozdravení českých financí se v budoucnu neobejde bez úpravy daně z příjmů fyzických osob. To je neuralgický bod současné vlády, protože to byla právě ODS, kdo v minulém volebním období společně s ANO a SPD zrušil takzvanou superhrubou mzdu.

„Zde je 100 miliard okamžitě k dispozici, aniž by to vyvolalo velké pnutí ve společnosti. O tom nepochybuji,“ poznamenává Rusnok.

Naopak za zbytečné považuje aktuální hrátky s DPH, které podle něj rozpočtu nic nepřinesou a považuje je za plýtvání energie a komunikačního potenciálu.

„Tím si vláda jenom rozčílí spoustu různých sociálně-ekonomických skupin. Kdyby úprava sazeb přinesla 20 miliard rozpočtu, tak bych to pochopil, ale dělat to s tím, že to nic nepřinese, to je podle mě velice nešťastný krok,“ míní.

Z diskuze podle něj ční, že neexistuje jasná představa, jak s DPH naložit, což se projevuje tím, že nikdo není schopen říct, proč určitá položka bude v jedné sazbě a další zase v jiné.

Alena Schillerová navrhuje, na rozdíl od tria Kočárník–Rusnok–Kalousek, pozvolnější cestu. „Hnutí ANO ani já jsme nikdy neslibovali, že to vyřešíme mávnutím kouzelného proutku za rok za dva, jak slibuje tato vláda,“ říká pro Seznam Zprávy. „My jsme konsolidaci měli naplánovanou na sedm až osm let,“ zdůrazňuje.

Tvrdí, že pokud by pokračovala v roli šéfky státní kasy i po sněmovních volbách v roce 2021, snažila by se v kombinaci na příjmové a výdajové straně snižovat strukturální deficit zhruba o půl procenta HDP. To je zhruba 40 miliard letos a 50 miliard příští rok.

„V balíčku podporujeme nastavenou trajektorii zvyšování spotřebních daní ze závislostí – z tabákových výrobků, tvrdého alkoholu, zvyšování daně z hazardu,“ popisuje, v čem by se chovala stejně jako nyní Zbyněk Stanjura.

Podívala by se prý i na daňové výjimky vylobbované v zákoně o dani z příjmů a dotáhla by zdanění globálních firem, zejména v IT. Tedy věc, kterou měla na stole již vláda Andreje Babiše (ANO).

Digitální daň do ní přinesli jako téma socialisté a ANO původně skutečně souhlasilo a Alena Schillerová zákon připravila. Zůstal ale ležet ve Sněmovně. Přestože by se hlasy na tento plán v minulé Sněmovně našly, exministryně tvrdí, že jej blokovala opozice. Jedná se o jednotky miliard.

„Tato vláda naprosto rezignovala na boj se šedou ekonomikou,“ připomíná další zdroj, který by se snažila využít. Kabinet Petra Fialy (ODS) kritizuje za zrušení EET, pochvaluje si i hnutím ANO užívané kontrolní hlášení.

Na výdajové straně by pak spořila zejména na provozních výdajích státu, tedy rušila by některé agendy a digitalizovala. „Měli jsme filozofii řádně vybírat peníze od všech a pak jsme si mohli dovolit daně snižovat,“ uzavírá Schillerová.