SPD řeší, co s Rajchlem. Klíčem je absolutní „ne“ Evropské unii

Dubnová protivládní demonstrace na Václavském náměstí v Praze, kterou pořádala strana PRO, byla pro SPD zlomová. Po ní si v hnutí řekli, že je zcela na libovůli poslanců, zda se Rajchlových akcí budou účastnit či nikoliv.

Změnila se i rétorika. Od politiků SPD zaznívá, že PRO nevnímají za hrozbu a Jindřich Rajchl je vlastně „eurohujer“. A že na jeho akce chodí za lidmi, kteří odmítají vládu premiéra Petra Fialy (ODS).

„Projednali jsme to na poslaneckém klubu. Nejde o organizátora, ale podporujeme požadavky demonstrantů, kteří jsou nespokojení s vládou a mají obavy z bídy,“ říká pro Seznam Zprávy předseda SPD Tomio Okamura.

Šance, že jim Rajchl přetáhne voliče, se podle něj „rovná nule“. „Jak může skalního voliče SPD oslovit ten, kdo prosazuje členství České republiky v EU? Tomu nevěří snad nikdo,“ pokračuje Okamura.

Své tvrzení ilustruje na případu Trikolory v době, kdy ji ještě vedl Václav Klaus ml. „Udělal stejnou chybu. Řekl, že jsou pro EU,“ připomíná.

Hnutí SPD je nyní paradoxně před stvrzením budoucí spolupráce s Trikolorou. Podle Okamury se při posledních volbách osvědčila v pro hnutí jinak nepřátelské Praze. „Vždy podpoříme referendum o výstupu,“ říká současná šéfka Trikolory Zuzana Majerová.

Členství v Evropské unii je pro část voličů protestních stran zásadním tématem. Podle průzkumu, který agentura STEM začátkem loňského roku zpracovala pro vládu v souvislosti s českým předsednictvím, je v tuzemské společnosti zhruba 19 procent silných odpůrců sedmadvacítky.

Výzkumníci zjistili, že pokud by tehdy proběhlo hypotetické hlasování o vstupu do Evropské unie, pro by bylo jen 46 procent respondentů.

Ještě výmluvnější jsou pak data agentury Median. Ta se loni od června do prosince ve svém kontinuálním výzkumu MML-TGI dotazovala 7811 respondentů na stranické preference a na to, zda by chtěli vystoupit z Evropské unie a zda jim členství přináší nové možnosti a příležitosti.

„Voliči SPD se v 73 procent nedomnívají, že by jim členství České republiky v EU přinášelo nové možnosti a příležitosti. V případě voličů Trikolory a Svobodných je to 70 procent,“ shrnul ředitel Medianu Přemysl Čech.

U hnutí ANO je to necelých 50 procent voličů a naopak 60 procent voličů Spolu se domnívá, že Evropská unie jim nové příležitosti a možnosti přináší.

Když například již zmíněný Václav Klaus ml. objížděl venkovské regiony, aby získal podporu pro svou nově vznikající stranu, dostával otázky ohledně referenda o EU a czexitu.

Lidé pak odcházeli zklamaní, když jim nepřímo říkal, že Česko by Evropskou unii opouštět nemělo, protože by to znamenalo, že firmy přijdou o byznys, přístup na bezcelní jednotný trh, a tudíž i lidé o práci.

Obdobné dotazy nyní dostává během debat i Jindřich Rajchl. Také on tvrdí, že vystoupení z EU nic nevyřeší a naopak, slib označuje za populismus. „Lidé to chápou a rozumí tomu,“ říká pro Seznam Zprávy. „V podstatě jsem se nesetkal s tím, že by to někdo vyloženě nepochopil, až na nějaké úplně drobné výjimky,“ popisuje, jak publikum reaguje na vysvětlování jeho vztahu k Evropské unii.

„Každý je pro nás konkurent, je to soutěž politických stran. Kdybychom si mysleli to samé, co SPD, nezakládáme novou stranu,“ poznamenává pak na adresu hnutí Tomio Okamury.

Není to poprvé, co představitelé SPD upozorňují na proevropské postoje politiků, kteří rovněž cílí na takzvaně nespokojené voliče.

Když se před sněmovními volbami v roce 2021 začaly objevovat dotazy na možnou spolupráci SPD s tehdy rostoucí Přísahou bývalého policisty Roberta Šlachty, Tomio Okamura ji odmítl se slovy, že mají „zcela opačný program“, tudíž lze těžko hledat kompromis.

Poukázal přitom na Šlachtovo vyjádření v rozhovoru pro Seznam Zprávy, že nepřemýšlí nad referendem o vystoupení z Evropské unie. „SPD navrhlo ve Sněmovně již 14× referendum o vystoupení ČR z EU, aby sami naši občané mohli rozhodnout o své budoucnosti ve své zemi,“ neopomenul zmínit.

Ve volbách nakonec SPD získala 9,6 procenta hlasů, zatímco Přísaha skončila pod hranicí volitelnosti se 4,7 procenta.