Hlavní obsah

„Vykoupit se“ z trestu za znásilnění? Ministerstvo formulaci zpřesní

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační foto.

Reklama

Za znásilnění odnětí svobody nebo peněžitý trest. Formulace v novele zákona se nelíbí politikům ani odborníkům. Ministerstvo spravedlnosti tvrdí, že „vykoupit se“ z trestu nebude možné. Formulaci prý zpřesní.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Některé formulace v připravovaném návrhu na redefinici pojmu znásilnění se změní. Konkrétně pasáže, které se týkají snazšího ukládání peněžitých trestů za znásilnění a další sexuální činy. Ministerstvo totiž v obou návrzích, které představilo, výslovně uvedlo, že pachatel bude potrestán odnětím svobody nebo peněžitým trestem.

A to u všech variant, tedy u znásilnění, nesouhlasného pohlavního styku, sexuálního nátlaku i pohlavního zneužití. Formulace se objevuje i u znásilnění spáchaného se zbraní nebo při způsobení těžké újmy na zdraví. Peněžitý trest se neobjevuje jen u činů, kde pachatel své oběti způsobí smrt.

Ministerstvo spravedlnosti úpravy přislíbilo po čtvrtečním jednání sněmovního podvýboru pro problematiku domácího a sexuálního násilí. Poslanci z výboru doufají, že se dopracovaný návrh dostane k projednání vládou na konci září.

Zástupci ministerstva poslancům vysvětlovali, že varianta peněžitého trestu je kvůli usnadnění nároku oběti na nemajetkovou újmu. „Z návrhu se může zdát, že pachatel může odejít pouze s peněžitým trestem. Je ale potřeba zdůraznit, že způsob ukládání peněžitého trestu je upraven i na jiném místě v trestním zákoníku. V zásadě není možné, aby v případě nějakého trestného činu pachatel odešel pouze s peněžitým trestem,“ vysvětlil Seznam Zprávám náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák.

Dodal, že vzhledem k tomu, o jak citlivé téma jde, dojde k dodatečným formulačním úpravám. „Upravíme to nebo zpřesníme, aby ke kontroverzím nedocházelo,“ řekl. Další politickou debatu, které se účastní všechny koaliční strany a hnutí ANO, ministerstvo připravuje na příští úterý.

„Oni ten proces chtějí zjednodušit, to je super, ale druhá věc je formulace, kterou zvolili. Je potřeba to nastavit tak, aby nešlo uložit pouze peněžitý trest za jakýkoliv takový čin. Oni argumentovali tím, že v praxi se to téměř neděje, stalo se to minulý rok jenom jednou a jenom za nějakou ne úplně tvrdou formu trestného činu. My jsme jim na to řekli, že nechceme, aby se to dělo vůbec,“ uvedla místopředsedkyně podvýboru Barbora Urbanová (STAN).

Podle Dvořáka nově oběť znásilnění nebo podobného trestného činu nebude muset nemajetkovou újmu, která jí vznikla, vymáhat na pachateli sama, ale obrátí se rovnou na stát, který jí vyplatí částku z peněžitého trestu a poté ji bude po pachateli vymáhat. „Už dnes k tomu existuje zákon o použití peněžních prostředků z majetkových sankcí uložených v trestním řízení. Novinkou v něm bude rozšíření těchto trestných činů i o znásilnění,“ řekl.

Znásilnění z podstaty

Velká politická diskuze čeká zástupce ministerstva s poslanci a odborníky i u druhé kontroverze, kterou je stanovení věkové hranice pro takzvané „znásilnění z podstaty“. To ve zkratce znamená, že sexuální trestné činy spáchané proti osobě pod touto věkovou hranicí budou vždy považovány za znásilnění. Znásilnění z podstaty se bude týkat i lidí s některými hendikepy.

„Všichni jsme se shodli, že chceme minimální věkovou hranici 12 let,“ uvedla poslankyně Urbanová. Ministerstvem navrhovaná hranice pěti let přijde všem nedostatečná.

Do jakého věku budou děti považovány za bezbranné?

Všechny sexuálně motivované činy vůči dětem do 5 let věku by podle Ministerstva spravedlnosti měly být hodnoceny jako znásilnění, a ne jako pohlavní zneužívání, kde je nižší sazba. Podle kritiků je ale věková hranice příliš nízká.

Ministerstvo se zaštítilo dřívější judikaturou. „Debata byla započata s hranicí pěti let z důvodu, že tak v minulosti rozhodl Nejvyšší soud, že to považuje za nějaké minimum. Teď bude následovat politická debata o tom, kde má být ta hranice,“ řekl náměstek ministra spravedlnosti.

Sám uvádí, že díky stanovení jasné hranice se alespoň určí i jasnější hranice mezi znásilněním a pohlavním zneužitím, které se v současné době musí u některých trestných činů složitě prokazovat.

Podle Urbanové je Nejvyšším soudem daná hranice pěti let nesmyslná v souvislosti se sexuálně laděnými trestnými činy. „Argumentují judikátem, který říká, že dítě na hranici vstupu do školy chápe, co to je ano a co to je ne,“ uvedla. Podle ní však nejde takovéto posuzování dětského vnímání aplikovat na sexuální skutky. „Daný judikát mluví o tom, že když nabídnete dítěti bonbon, tak ono chápe, že když řekne ano, tak ho dostane, a že když řekne ne, tak ho nedostane. Vůbec se to netýká sexuální oblasti,“ upozorňuje poslankyně.

Debata podle ní poslance čeká ještě u formulace „zamrznutí“, které chtějí dostat do definice bezbrannosti. „Jestli je to nenadálý strach nebo nenadálý stres. Je tam několik možností a myslím, že ani na jedné není úplná shoda,“ řekla. Před právníky nyní je formulaci napsat co nejlépe, aby ladila s trestním zákoníkem, který některé pojmy jednoduše nezná.

V příštím týdnu se k tématu znovu sejdou zástupci všech politických stran, rádi by svolali ještě jednu schůzku přímo s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS). Na čtvrtečním jednání pak podvýbor přijal usnesení, kterým po ministerstvu chce, aby do konce září pustilo již hotový návrh na vládu.

Reklama

Doporučované