Zklamání na všech frontách. Sympatie lidí ztrácí Babiš, Macinka i opozice

Kabinet Andreje Babiše (ANO) je u moci přes půl roku, spokojenost jeho voličů od ledna klesla. A hůře působení svých vybraných stran hodnotí také voliči opozice. Když měli podporovatelé svá hnutí známkovat, dostali nejhorší hodnocení ze Sněmovny Motoristé.

Pro českou společnost jsou dále klíčová především témata, která se jí přímo týkají. Na prvních příčkách se umístilo zdravotnictví či bydlení. Více než polovina dotázaných pak souhlasí s navýšením výdajů na obranu. Naopak téma veřejnoprávních médií nebo Ukrajina zůstávají v žebříčku důležitosti na posledních místech.

Druhá vlna průzkumu agentury STEM/MARK, který byl vytvořen exkluzivně pro Seznam Zprávy, také ukázala, zda se voliči ve sporu o summit více přikláněli k prezidentovi nebo ministru zahraničí. Respondenti v něm také hodnotili ministra kultury či popsali témata, která podle nich politici neřeší dostatečně.

Když vrcholil spor o účast hlavy státu na summitu NATO v Ankaře, nešetřil ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) na adresu prezidenta ostrými výroky. Výzkum, prováděný ještě před podáním kompetenční žaloby prezidentem, ukázal, že za Petrem Pavlem stojí téměř polovina všech voličů.

Nejsilnější podporu měl prezident u voličů současné opozice, mezi těmi vládními zase vznikla velká část nerozhodných, kteří nestojí ani na jedné straně. Šlo především o voliče ANO. „Jsou celkově trošku umírněnější. Nemusí souhlasit se všemi vládními kroky, ale stále jim toto hnutí na podzim přišlo jako nejlepší volba,“ komentoval výsledky analytik společnosti STEM/MARK Jan Burianec.

Naopak k ministru zahraničí se nejvíce přiklánějí voliči SPD, a to dokonce častěji, než podporovatelé jeho vlastního hnutí. Voličskou skupinu Motoristů totiž z velké části tvoří podporovatelé Petra Pavla.

Oproti lednové vlně průzkumu je pak z dat patrný pokles spokojenosti s Babišovou vládou. Na začátku dosáhla na škále od 0 do 100 průměrného hodnocení 50 procent, na přelomu května a června se podpora dostala na 46 procent. U vlastních voličů klesla vláda o devět procentních bodů.

Že vládním stranám hodnocení od ledna kleslo, lze podle Buriance vysvětlit deziluzí. „Voliči si po nástupu nové vlády myslí, že naplní své sliby, a mají někdy až přehnaná očekávání. Zhruba půl roku po volbách tak logicky dochází k nějakému vystřízlivění,“ vysvětlil horší hodnocení s tím, že pokles spokojenosti je s odstupem času od voleb běžným jevem.

Zatímco pokles spokojenosti voličů ANO je podle Buriance zanedbatelný, podporovatelé Motoristů a SPD ji dávají najevo výrazněji. Voličům hnutí Tomia Okamury může vadit například to, že jeho čelní zástupci nejsou tolik vidět a na ministerských postech místo nich sedí odborníci. Spokojenost s vládou pak mírně narostla u opozičních voličů.

Horší hodnocení oproti lednu zaznamenaly také opoziční strany. Činnost Spolu, STAN a Pirátů zhodnotila jako spíše nebo velmi špatnou téměř polovina všech voličů, za velmi či spíše dobrou považuje práci opozice necelá pětina. „Může to být tím, že současná opozice působila za své vlády více jednotně. Nyní se více rozdrobila a každý si tak trochu leští vlastní značku, a proto nemusí být tak výrazní,“ uvedl Burianec.

Velkého úspěchu opozice nedosáhla ani u svých voličů. Stupněm velmi nebo spíše dobrý ji hodnotilo pouze 36 procent, v lednu toto číslo činilo 44 procent. Nejvíce spokojeni byli podporovatelé koalice Spolu, z nichž její práci hodnotí jako velmi nebo spíše dobrou 44 procent. Naopak z voličů Pirátů je spokojeno jen 27 procent.

„Opozice je v tuto chvíli rozložená, voliči jsou zklamaní. Není schopná žádné výraznější akce,“ popsal dříve Seznam Zprávám ředitel agentury Median Přemysl Čech, proč opozice i přes vládní kauzy neroste. Podle expertů jí navíc chybí silný lídr. „Přispívá to k chabému výkonu, protože lídr by opoziční snaze dával jednotný směr,“ doplnil Čech. Odborníci navíc upozorňují, že opoziční voliče může přetahovat nové hnutí Naše Česko Martina Kuby.

Strany, které si na podzim minulého roku vybrali, dotázaní také známkovali jako ve škole. A byli přísní: až na opoziční Starosty si oproti lednovému „pololetnímu vysvědčení“ nikdo nepolepšil. Nejlepší hodnocení si ve Sněmovně drží ANO, skoro tři čtvrtiny voličů zhodnotily výkon hnutí jako výborný či chvalitebný. Dobré hodnocení hnutí drží především jeho věrná voličská základna.

„Z výzkumů volebních preferencí konkurenčních agentur vidíme, že síla ANO spočívá v jeho základně, jejíž značnou část tvoří skalní nebo jádroví voliči. Tedy ti, kteří jsou ke straně velmi loajální. Takže i kdyby strana nebo některý z jejích představitelů klopýtli, budou jí stále nakloněni,“ vysvětlil Burianec.

Naopak nejhůř dopadli v dolní komoře Parlamentu Motoristé. Jedničkou či dvojkou je hodnotilo 35 procent jejich voličů, naopak pětina podporovatelů dala straně Petra Macinky pětku a 11 procent čtyřku. „Pravděpodobně jsou voliči Motoristů zklamaní z kroků některých jejich představitelů či z jejich celkové politiky. Měli předvolební heslo, že pohlídají premiéra Andreje Babiše. A pro některé voliče to heslo nemusí být úplně naplňováno podle jejich představ,“ vysvětlil hodnocení Burianec.

Motoristé se podle agenturních průzkumů volebních preferencí pohybují kolem pětiprocentní hranice potřebné pro zvolení do Sněmovny. Některým voličům může podle politologů kromě odklonu od původního programu vadit také snaha přitáhnout pozornost kontroverzními výroky. Mezi ně může patřit i Macinkovo červnové vystoupení na folklorním festivalu ve Strážnici. „To nemůže nikomu imponovat. Respektive ti, kterým ano, už Motoristy zřejmě volí,“ komentoval výstup politolog Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Z opozičních řad jsou nejméně spokojení podporovatelé Pirátů. „Jejich voliči jsou spíše mladší lidé liberálnějšího myšlení, častěji z větších měst. A právě to jsou také voliči, kteří jsou těkaví, hodně reagují na aktuální společenskou situaci a pravděpodobně mají dojem, že představitelé Pirátů by mohli být v nabízení řešení nebo kritice vlády o něco aktivnější,“ popsal redakci Burianec.

V souhrnném známkování si pak vládní strany vedou nejlépe. Ačkoliv se jejich hodnocení od ledna zhoršilo, jedničku či dvojku jim stále dalo 65 procent dotázaných. Na opačné straně spektra stojí strany, které se do Sněmovny neprobojovaly. Dva nejvyšší stupně jim udělilo pouze 26 procent podporovatelů.

Závazek členů Severoatlantické aliance dávat na obranu dvě procenta HDP letos Česko zřejmě nesplní, výdaje odpovídají zhruba 1,8 procenta hrubého domácího produktu. Pro jejich navýšení byla v průzkumu nadpoloviční většina všech dotázaných, podporují jej především opoziční voliči. Češi si podle Buriance uvědomují současná geopolitická rizika a důvěřují armádě.

Pro navýšení výdajů je i třetina voličů současné vlády, proti se staví víc než půlka. „Nejvíce se proti zvyšování financí na obranu staví voliči SPD, poté s odstupem asi tří desítek procent voliči ANO,“ upřesnil Burianec. Mezi voliči vlády a opozice pak stojí podporovatelé Motoristů, z nichž by zvýšení nákladů podpořila více než polovina.

Z opozice se pak za navýšení nákladů podle Buriance nejvíce staví voliči Spolu. „Důležité je zařazení na pravolevé škále. Voliči, kteří se definují jako pravicoví, by výdaje zvyšovali, lidé přiklánějící se k levici jsou častěji proti,“ doplnil analytik.

Téma celkové bezpečnosti státu pak patří mezi ta, která rozdíly mezi skupinami voličů stírají. Na vysoké míře jeho důležitosti se shodují všichni bez ohledu na preference. „Je to téma, které spojuje vládní i opoziční voliče. Všichni vnímají, že bezpečnost na lokální úrovni je důležitá,“ doplnil Burianec.

Od lednové vlny pak přetrvává pohled dotázaných na geopolitickou orientaci Česka. Zatímco podporovatelé opozice mají jasno a přejí si příklon k západu, ostatní skupiny se staví většinou za neutralitu a přejí si, aby země udržovala dobré vztahy s oběma stranami. „Neutrálnější vztahy by podle dotázaných měly být udržovány například s Čínou, kterou zmiňují z ekonomického hlediska,“ doplnil Burianec.

Motoristický ministr kultury Oto Klempíř připravil kontroverzní návrh o změně financování veřejnoprávních médií a opoziční voliči jsou k němu kritičtí. Ani z tábora těch vládních však velkou podporu nemá, velká část z nich jeho činnost nechce nebo nedokáže zhodnotit. Nejvíce příznivců má podle Buriance mezi voliči SPD, kteří ho vnímají pozitivněji než podporovatelé Motoristů.

„Pokud se ptáme na hodnocení politiků, kteří nejsou tolik vidět, hodnotí je většinou jen lidé, kteří se o politiku zajímají nadprůměrně,“ vysvětlil Burianec nejistotu v této otázce. Doplnil, že do skupiny lidí aktivně se zajímajících o politické dění patří asi třetina populace. Celkově největšími odpůrci Klempíře jsou voliči opoziční koalice Spolu. „To je zároveň skupina, která se o politiku z voličů opozice zajímá nejvíce,“ dodal Burianec.

Zmíněná veřejnoprávní média pak nepatří mezi témata, která voliče nejvíc pálí. O jejich důležitosti panuje rozkol. Zatímco voliči opozice je řadí mezi ty nejpodstatnější otázky, podporovatelé vlády mu velkou váhu nepřikládají. Burianec se však domnívá, že téma na škále důležitosti v dalších průzkumech vyšplhá výše.

A jaké otázky jsou pro dotázané nedůležitější? Na prvních příčkách se umístily zdravotnictví, bydlení a energetika, hranici 80 procent překonaly také drahota a potraviny. V některých důležitých tématech pak panuje rozkol mezi voliči vlády a opozice, u bodu „drahota“ se například průměrné hodnocení liší o o 14 procent.

Na opačné straně žebříčku se pak umístila práva menšin a veřejnoprávní média, třetí od konce se umístila Ukrajina. Jako nejméně důležitá skončila práva menšin. „Tyto oblasti nejsou tak důležité jako právě socioekonomická témata, která lidé řeší každý den nebo se jich bezprostředně týkají. A právě u ukrajinského konfliktu a veřejnoprávních médií mají pocit, že ve veřejném prostoru jsou často, ale jako důležité je zase nevnímají,“ vysvětlil Burianec.

Některá téma, která dotázané trápí, pak podle nich politici neřeší dostatečně. Například rozdělenou společnost považuje za zásadní 70 procent dotázaných, 60 procent z nich však nevidí dostatečnou snahu politiků v této oblasti.

„V očích voličů jsou to často samotní politici, kteří rozdělení aktivně vytvářejí a využívají k mobilizaci svých voličů. Lidé mají navíc pocit, že se lídři soustřeďují spíše na boj o moc a vlastní zájmy než na každodenní problémy běžných občanů,“ vysvětlil Burianec.