Hlavní obsah

Rozšířený Masarykův onkologický ústav zajistí lepší odbornou i spirituální péči

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační foto.

Reklama

4. 4. 13:20

V Brně otevřeli dvě významně rozšířená pracoviště Masarykova onkologického ústavu. Nové prostory poskytnou pacientům bezpečnější a kvalitnější péči. Přestavba vyšla na téměř 60 milionů korun.

Článek

Největší onkologické centrum v České republice, Masarykův onkologický ústav, rozšířil dvě svá pracoviště. Nové Pracoviště ambulantní protinádorové léčby a Centrum paliativní péče mají 2 000 čtverečních metrů, přestavba vyšla na téměř 60 milionů korun.

„Jsme přesvědčeni, že významným způsobem pomohou zvýšit kvalitu, bezpečnost, ale i dostupnost péče o onkologické pacienty,“ řekl na slavnostním otevření nových pracovišť ředitel ústavu Marek Svoboda.

Pracoviště ambulantní protinádorové léčby, takzvaný stacionář, nabídne 41 míst k aplikaci protinádorové léčby oproti dosavadním 21. Rovněž se téměř zčtyřnásobily prostory pracoviště – původní stacionář měl 240 čtverečních metrů, nový 900.

Navýšená prostorová kapacita umožní bezpečně pojmout větší počet pacientů a snížit dobu jejich pobytu v čekárnách. Součástí stacionáře jsou i samostatné vyšetřovny lékařů a sester, pracoviště pro zavádění žilních vstupů nebo individuální box pro péči o zvlášť rizikové pacienty.

„Dosavadní stacionář fungoval v daleko delších denních intervalech, než je běžná pracovní doba, a i přesto jsme nebyli schopni pacienty odbavit v časovém rozmezí, v jakém bychom chtěli,“ uvedla staniční sestra stacionáře Eva Vykoukalová.

+6

Za loňský rok ve stacionáři ošetřili v průměru 180 lidí denně, z toho obvykle třetinu tvořili pacienti podstupující chemoterapie. Zbylá část zahrnovala jiné úkony, jako například aplikace podpůrné a hormonální léčby.

Pracoviště ambulantní protinádorové léčby by mělo poskytnout příjemnější prostředí pro pacienty i zaměstnance. „Problémem byla také minimální možnost zajištění intimity pro pacienty. Jsme proto rádi, že nové prostory jim nyní nabízí také větší komfort a soukromí,“ dodala Vykoukalová.

Druhým významně rozšířeným pracovištěm je samostatné ambulantní Centrum paliativní péče, tedy pro pacienty, kteří trpí nevyléčitelnou chorobou v pokročilém nebo terminálním stadiu.

V centru se nachází dvě specializované ambulance a stacionář se čtyřmi lůžky rozdělenými do samostatných boxů. Ty jsou určeny pro různá vyšetření, s pacienty tam budou moci pobývat i jejich blízcí. K dispozici je i konzultační místnost pro setkání s rodinou či paliativním týmem a malá kaple.

Pacienti v paliativní péči jsou většinou křehcí, unavení, velmi náchylní k infekcím. „Častým řešením pro pacienty ve zhoršeném stavu pak bývá hospitalizace, která ale není v řadě případů vůbec nutná. Mnohdy stačí podpůrný rozhovor, naplánování a zorganizování navazující péče a úprava léků. Po konzultaci se může pacient vrátit do domácího prostředí, kde další péči zajistí například mobilní hospic,“ popsal vedoucí lékař centra Ondřej Sláma.

Mimo léčbu bolesti a dalších tělesných symptomů potřebují pacienti i jejich rodiny komplexní ošetřovatelskou, psychosociální a spirituální podporu. Tu zajišťuje multidisciplinární tým paliativní péče.

„Celý tým specialistů, do něhož kromě lékařů patří nedílně i zdravotní sestry, sociální pracovníci, psychologové a duchovní, bude pacientům k dispozici přímo v centru. Pacienti tak nebudou muset namáhavě přecházet mezi jednotlivými pracovišti, což je v jejich případě rovněž velmi důležité,“ doplnil Sláma.

Častým řešením pro pacienty ve zhoršeném stavu pak bývá hospitalizace, která ale není v řadě případů vůbec nutná. Mnohdy stačí podpůrný rozhovor, naplánování a zorganizování navazující péče a úprava léků. Po konzultaci se může pacient vrátit do domácího prostředí, kde další péči zajistí například mobilní hospic.
Ondřej Sláma, vedoucí lékař Centra paliativní péče

Výstavba byla financována z Evropského fondu pro regionální rozvoj, z programu zaměřeného na podporu zotavení z krize v souvislosti s pandemií covidu-19.

Pro onkologické pacienty, kteří se nacházejí v akutní fázi protinádorové léčby, představuje nákaza jakoukoliv infekcí mnohem větší nebezpečí než u zdravého člověka. Tito pacienti mají současně vyšší riziko nákazy a ve většině případů také závažnější průběh onemocnění, což se potvrdilo v době pandemie koronaviru. Riziko přenosu infekcí by měla snížit technická řešení v podobě bezkontaktních ovládacích prvků a nové vzduchotechniky.

„Onkologičtí pacienti mají v průběhu léčby často sníženou imunitu a patří k velmi rizikové skupině. Jsem proto opravdu rád, že právě Masarykův onkologický ústav spolufinancování ze strany Evropské unie využil a poskytne pacientům patřičné bezpečí a komfort,“ uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Na návrhu a výstavbě nových pracovišť se podílela také skupina studentů Fakulty výtvarných umění Vysokého učení technického. V prostorách navrhli například vzor, jenž má připomínat uklidňující a současně životodárnou sílu tekoucí řeky.

„Snažili jsme se o sjednocující motiv, který propojuje celý prostor a který odlehčí atmosféru. Také jsme se podíleli na výběru uměleckých děl studentů, která doplňují každý z pokojů,“ popsal jeden z výtvarníků Ondřej Bělica.

„Doufám, že naše práce zpříjemní pobyt klientů a klientek, protože to je ostatně to nejdůležitější. Jsem hrdý na to, že právě Masarykův onkologický ústav je naší partnerskou institucí, kde nachází uplatnění studenti umění, designu i architektury,“ uzavřel Milan Houser, prorektor pro vnější vztahy Vysokého učení technického.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované