Hlavní obsah

Uprchlická vlna opadá. Praha ale dál hrozí, že se běžencům uzavře

Foto: Seznam Zprávy

Na pražském Hlavním nádraží zůstávají stovky běženců. V pondělí pro ně v Malešicích začalo růst už druhé stanové městečko.

Reklama

30. 5. 20:08

Z několika tisíc příchozích denně maximálně několik stovek. Uprchlická centra pro Ukrajince omezují provoz. Některá se stěhují, část z nich končí úplně. Praha dál hrozí, že bez systému přerozdělování centrum úplně zavře.

Článek

Zatímco ve většině krajů uprchlická vlna polevuje, v Praze je podle primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) situace dál špatná.

Tvrdí, že hlavní město je na hraně kapacit a jeho vedení dál zvažuje úplné zavření Krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině (KACPU) ve Vysočanech.

Hřib očekává řešení od premiéra Petra Fialy (ODS). „Ve srovnání s jinými kraji má Praha na svém území až čtyřikrát více uprchlíků. Dlouhodobě říkám, že situací se musí začít zabývat přímo premiér,“ sdělil primátor pro Seznam Zprávy.

Praha a Středočeský kraj od ruského vpádu na Ukrajinu zaregistrovaly přes 90 tisíc běženců. Není jasné, kolik z nich zůstává přímo v hlavním městě.

Primátor dál volá po relokačním mechanismu. „Navíc je nutné dosáhnout dohody vlády s městy a obcemi, kam uprchlíci zamíří. Teď čekáme na nové informace ze strany vlády. Věřím, že budou představeny v úterý na společném jednání s hejtmany,“ doplnil.

Další postup by měl být jasný po středečním jednání krizového štábu hlavního města. „Pokud by situace zůstala nadále neřešená, bude Praha nucená své krajské centrum úplně uzavřít. Z mého pohledu nedává smysl přijímat další lidi do už zaplněných lokalit,“ pokračoval Hřib, který už dříve avizoval, že bez jasného řešení se vysočanské centrum zavře.

Hlavní nádraží

Ve Vysočanech nyní odbaví asi tři stovky Ukrajinců denně, při největší vytíženosti to bylo až 3700 běženců za den.

Specifická situace zůstává na pražském Hlavním nádraží. Podle mluvčí iniciativy Hlavák Mlady Hoškové tam v noci na pondělí přespalo téměř 250 běženců, většinou ukrajinských Romů.

Dobrovolnické organizace, které nyní uprchlíkům zajišťují základní stravu a další humanitární pomoc, tam v úterý oficiálně skončí. Na situaci dál dohlédne cizinecká policie a hasiči. „Za naši iniciativu teď o situace diskutujeme a snažíme se vymyslet, co dál. Za nás tam nelze lidi nechat bez humanitární pomoci. Nejspíš budeme pomáhat dál i bez oficiálního zaštítění,“ nastínila další postup.

Primátor Hřib upozornil, že je současný stav neudržitelný a personální kapacity vyčerpané. „Místo se vrátí ke svému původnímu smyslu, tedy k informování uprchlíků o možnostech pomoci. Počet lidí, kteří na místě přespávají, se postupně snižuje díky práci smíšených hlídek tvořených zástupci neziskovek a příslušníky cizinecké policie,“ upřesnil.

Podle Hoškové sice běženců na nádraží mírně ubylo a část z nich se vrací na Ukrajinu či do Maďarska, ale situace se prý výrazně nelepší. „Nevím, jestli ti zbývající mají konkrétní vyhlídky. Nevidím moc velký posun. A motivace lidí, kteří odjeli, není úplně šťastná,“ doplnila mluvčí iniciativy.

Pro 150 běženců už vzniklo stanové městečko v Troji. Stejný typ ubytování se stejnou kapacitou začali v pondělí stavět hasiči v Malešicích. „Součástí bude zázemí včetně jídelního stanu či sprch,“ řekl mluvčí hasičů Martin Kavka.

V Praze a středních Čechách nicméně nápor výrazně opadl. Díky tomu mohla v průběhu května úplně zavřít centra v Příbrami a Mladé Boleslavi. V regionu tak kromě pražských Vysočan odbavují uprchlíky jen v Kutné Hoře.

Z Výstaviště do Komárova

Takzvaná KACPU tlumí provoz i jinde po republice. Například v Brně v březnu každou noc nouzově přespávalo na tamním Výstavišti až několik stovek uprchlíků, do města jich denně přijížděly tisíce. Ukrajinci se museli tísnit na ochoze pavilonu B.

Po třech měsících je situace úplně jiná. Nápor zeslábl, prostory pavilonu B jsou zbytečně velké. Od středy 1. června se tak pomoc uprchlíkům přesouvá do brněnského Komárova. Běženci nově zamíří do budovy Výzkumného ústavu stavebních hmot v Hněvkovského ulici. Ve dvou patrech budou mít k dispozici přes 1400 metrů čtverečních.

Uprchlíci si i tam kromě registrace zařídí víza cizinecké policie či potřebné náležitosti s úřadem práce nebo zdravotní pojišťovnou. Přespání už bude možné jen pro třicítku lidí, v novém centru ubude také policistů či dobrovolníků.

Na jižní Moravě se od začátku války zaregistrovalo přes 40 tisíc uprchlíků. Zatímco v prvních dnech krize na brněnské výstaviště mířilo i 1700 lidí denně, teď jsou to v průměru dvě stovky. „Přichází méně lidí, a není tak potřeba velká kapacita jako na výstavišti. Provoz na Hněvkovského je levnější a brněnské výstaviště také potřebuje pavilon využívat,“ vysvětlil hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL).

Provoz na výstavišti stál přes deset milionů korun. Hejtmanství teď čeká, kolik mu vláda proplatí.

Konec víkendového provozu

V Hradci Králové asistenční centrum od tohoto týdne funguje už jen ve všední dny. Za celý minulý týden se tam registrovaly necelé tři stovky běženců, zatímco v polovině března to bylo 3900 lidí za týden. Výrazně klesl i zájem o ubytování, prostřednictvím hasičů jej v minulém týdnu sehnalo 22 uprchlíků.

Víkendový provoz centra zrušili také v Ústí nad Labem. Od začátku války tam pomohli více než 15 000 Ukrajinců. Hejtmanství je zatím s dobrovolnými hasiči nebo tlumočníky domluvené na spolupráci do konce června. Dál se rozhodne podle vývoje situace. „Více lidí se už vrací na Ukrajinu, kolik přesně, ale nevíme,“ sdělil hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller (ANO).

Ostravským centrem projde v současnosti asi stovka lidí denně, na začátku krize jich bylo třikrát až čtyřikrát víc. Podle toho také upravili počty dobrovolníků. „Nepřipravujeme stěhování ani změny ve fungování,“ reagovala na dotaz mluvčí Moravskoslezského kraje Nikola Birklenová.

V Ostravě se také uklidnila situace na hlavním nádraží. „Pohybují se zde třeba skupinky deseti uprchlíků, kteří čekají na další spoj. Podle našich informací se jedná zejména o běžence, u kterých bylo zjištěno, že mají dvojí občanství a tím pádem nemají nárok na jakoukoliv pomoc,“ doplnila mluvčí. Podle ní však hejtmanství nemá hlášené zásadní problémy, takže není potřeba zasahovat.

S klesající uprchlickou vlnou omezují provoz i další místa. Třeba spolek Vesna provozuje už třináct týdnů Centrum humanitární pomoci na nádvoří Pražákova paláce v Brně. Běženci si tam chodí pro oblečení, hygienické potřeby nebo drogerii. Od června už se tam dostanou jen po předchozí rezervaci.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované