Hlavní obsah

Boj proti rakovině děložního hrdla selhává, nejen kvůli vynechané prevenci

Foto: Profimedia.cz

Víc než 95 % případů rakoviny děložního čípku vznikne v důsledku sexuálně přenosné infekce lidským papilomavirem (HPV).

Reklama

2. 10. 17:23

Česko má všechny nástroje k tomu, aby rakovinu děložního hrdla vymýtilo. Přesto se to nedaří – zaostáváme za Západem a na nemoc umírá přibližně každý den jedna žena.

Článek

Rakovina děložního hrdla je jediné zhoubné onemocnění ženských orgánů, kterému lze téměř ve všech případech předejít.

Kombinací screeningů a očkování by tato nemoc mohla prakticky přestat existovat. Přesto je v Česku ročně zjištěno asi 700 nových případů a zhruba polovina diagnostikovaných žen umírá.

Jak připomněli odborníci v rámci Světového dne onkogynekologických diagnóz, důvodů je hned několik.

Jedním z předních a vysoce efektivních nástrojů, jak rakovině zabránit, je očkování. Samotná účinnost vakcín se pohybuje kolem 90 procent. Od letošního roku potom mají chlapci i dívky mezi 13 a 14 lety hrazené i látky s širší ochranou, a to až proti devíti typům HPV.

Přesto ale křivky proočkovanosti klesají. „S proočkovaností proti HPV u dívek se dostáváme lehce nad 60 procent. Někteří rodiče jsou bohužel při rozhodování, zda dítě nechat očkovat, ovlivněni odlišnými názory na očkování v rodině nebo dezinformacemi,“ domnívá se Hana Cabrnochová, praktická lékařka pro děti a dorost a místopředsedkyně vakcinologické společnosti.

Ještě v roce 2012 si přitom Česko v proočkovanosti nevedlo špatně. U 13letých dívek se pohybovala okolo 80 procent. Dnes však v této části prevence pokulháváme i za některými rozvojovými státy.

Propastné jsou i některé regionální rozdíly. Zatímco Ústecký a Královéhradecký kraj mají proočkováno víc než 70 procent 13letých dívek, ve Zlínském kraji je to jen něco přes 50 procent.

Foto: ÚZIS, Seznam Zprávy

Proč jsou některé regiony proočkované mnohem více než jiné? Jasné vysvětlení stát nemá.

Pokud jde o chlapce, má v jejich případě proočkovanost zvyšující se tendenci, stále ale výrazně nepřesáhla ani 40 procent.

„Globální prevalence genitální infekce HPV je u mužů bez ohledu na věk dokonce vyšší (50 až 60 %) než u žen. Ale zdá se, že u mužů tyto viry přetrvávají méně často. A právě přetrvávající infekce je tím rizikovým faktorem. Nicméně stejné typy vysoce rizikových HPV jsou spojené s iniciací většiny karcinomů anu, análního kanálu a orofaryngu, především patrových tonsil (ústní části hltanu, pozn. red.) u obou pohlaví,“ připomněla už dříve pro Seznam Zprávy viroložka Ruth Tachezy.

Odborníci dodávají, že vakcinace má smysl i u starších dívek a žen, které očkování před zahájením pohlavního života nestihly. Také u nich poskytuje prokázané snížení rizika onemocnění, byť v menší míře.

Zastaralý systém

Nejde však jen o klesající vakcinaci. Často zmiňovanou součástí problému je to, že v Česku stále značná část žen nechodí na pravidelné každoroční prohlídky.

Například v populaci starší 50 let klesá návštěvnost kontrol až k 30 procentům. Na druhou stranu se však z dat ukazuje, že při hodnocení dvouletého intervalu dosahuje pokrytí screeningem až 80 procent cílové populace.

Foto: ÚZIS, VFN, Seznam Zprávy

České ženy a účast na screeningu.

„Myslím, že je zřejmé, že pes je zakopaný jinde a v drtivé většině to není o účasti. Problém je v používané metodě. Velké publikace ukazují, že i tam, kde je nastavený dobře fungující cytologický screening, může žena, která se ho pravidelně účastní, mít rakovinu děložního čípku. Metoda sama o sobě má totiž omezenou citlivost a americká i švédská data ukázala, že až 32 procent žen, které se screeningu pravidelně účastnily, mělo rakovinu,“ popsal Jiří Sláma, zástupce přednosty gynekologicko-porodnické kliniky  1. LF a VFN v Praze.

Cestou je už řadu let využívání citlivějšího nástroje – HPV DNA testu, který dokáže v těle vysoce detekovat přítomnost lidských papilomavirů. Kromě toho v případě, že vyjde negativně, jde o spolehlivý indikátor nízkého rizika rozvoje rakoviny na několik let dopředu.

Co je HPV DNA test?

Zavedení HPV DNA testování v rámci celonárodního Programu pro screening karcinomu děložního hrdla při preventivní gynekologické prohlídce se stalo dalším z pilířů, které mají podle Světové zdravotnické organizace WHO vést k eliminaci závažných následků této nemoci a do budoucna i k její eradikaci.

„V současnosti vyhodnocujeme první dostupná data ze zavedení HPV testu ve věku 35 a 45 let, které bylo zavedeno jako doplnění screeningové cytologie v minulém roce. V návaznosti na dostupná data a vědecké poznatky bude diskutováno možné rozšíření tohoto vyšetřování v budoucnosti na skupinu starších žen,“ uvedl už dříve Ondřej Jakob, mluvčí Ministerstva zdravotnictví.

Přínos doplnění klasické cytologie o HPV DNA test podpořily kromě zahraničních studií i výsledky české studie LIBUŠE, která probíhala od roku 2018 do loňska a které se účastnilo více než 2 400 žen ve věku od 30 do 60 let.

Studie přitom poukázala na o čtvrtinu vyšší schopnost kombinace HPV DNA testu a cytologického stěru detekovat závažné přednádorové změny děložního čípku ve srovnání s tradičním postupem, založeném pouze na samostatném cytologickém stěru.

Peníze pro zdraví žen

HPV DNA test však mají v Česku od roku 2021 hrazeny jen ženy ve věku 35 a 45 let, ostatní za něj zaplatí přibližně přes tisíc korun. Právě tyto dvě věkové skupiny jsou určitým kompromisem, který má maximu populace nabídnout co největší benefit a určily se na základě dat o tom, kdy se nemoc nejčastěji objevuje.

Nejlépe by ho ale jednou za tři až pět let měly absolvovat všechny ženy nad 30 let jako samostatně hrazenou službu, která by doplnila standardní vyšetření. Odborníci proto nyní volají po rozšíření úhrady i na další věkové kategorie.

„Není to nákladná složka screeningu. Testování jedné populace žen, kdybychom přidali další věkovou kategorii, vyjde zhruba jako dva dny testování covidu v době končící epidemie. Bohužel mám ale obavu, že reakce zdravotnictví na tyto snahy je hodně spící. V tuto chvíli jsou diskuze více zaměstnávány problematikou, jak se budou hradit drahé energie, než jak by se dále rozšiřovalo spektrum pacientek, kterým bychom přidali jednoduchý a poměrně laciný test,“ říká Jiří Sláma.

Zároveň připomíná, že trendy v západní Evropě jsou v tomto ohledu mnohem dále.

„Jakmile překročíme hranice do Německa a řekneme, že v České republice provádíme v ročních intervalech cytologické testy, tak se setkáme s údivem. Protože většina západního světa se zeptá, proč děláme tyto málo citlivé testy a jak to, že jsme tak bohatá země, že je děláme tak frekventovaně,“ dodává.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované