Článek
Po prosincové tragické události na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy se chce škola opět vrátit k akademickému životu. I vzhledem k poškození hlavní budovy to ale není možné zajistit v blízké době.
„Akademická obec je zraněná, ale není zlomená,“ vyjádřila se rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková.
Filozofická fakulta chce přistupovat k návratu do běžného provozu co nejcitlivěji vzhledem ke studentům i zaměstnancům, zároveň ale hodlá prokázat, že ani takový tragický čin školu nezlomí. Bude tak co nejdříve pokračovat ve výuce a vědecké práci.
„Pro nás je naprostou prioritou co nejdříve obnovit náš akademický život a provoz tak, jak je obvyklý pro fakultu a vysokou školu, tedy prezenční výuka, setkávání, realizace výzkumu a zajištění administrativní podpory,“ plánuje děkanka Filozofické fakulty Eva Lehečková.
Zároveň ale fakulta nedisponuje prostory, kterými by nahradila poničenou hlavní budovu. Ta bude pro akademiky i veřejnost nepřístupná minimálně celý leden. Útokem nejpostiženější čtvrté patro se neotevře celý letní semestr.
„Prioritně jsme se v první chvíli zaměřili na poskytnutí krizových intervencí a skupinové i individuální psychologické pomoci. V neposlední řadě ale myslíme samozřejmě i na postupný návrat studujících. Od příštího týdne budou možná setkání oborů a vyučujících se svými studenty v jednotlivých předmětech,“ doplnila Lehečková.
Zbylá výuka v zimním semestru je zrušená, tedy až do 12. ledna. Zajistit se fakulta snaží zkouškové období, které navazuje od 15. ledna až do 18. února. Pedagogové mají za úkol co nejvhodněji přizpůsobit formát zkoušek, tedy zvolit například jejich písemnou nebo online formu. Už proto, že fakulta je bude muset přesouvat do náhradních prostor.
Nová bezpečnostní opatření
Posilovat se budou bezpečnostní opatření nejen na Filozofické fakultě, ale na celé Univerzitě Karlově. K tomu má vysoká škola vypracovanou analýzu svých 189 objektů už z roku 2020.
„V tuto chvíli dál pokračuje seznamování jednotlivých fakult s výstupy a je akcelerována implementace jednotlivých opatření,“ vysvětlil Zdeněk Kalvach, expert na ochranu měkkých cílů a autor zmíněné bezpečnostní analýzy univerzity.
Univerzita Karlova se nyní zaměří na úpravu plánů pro rutinní, ale i krizové situace a jejich nácviky. Budou se posilovat krizové linky a dále rozvíjet krizový informační systém. Doplňovat se budou také tísňová tlačítka v budovách s napojením na tento systém.
Ministr školství Mikuláš Bek zmínil, že jedním z konkrétních opatření může být zákaz vnášení velkých zavazadel do budov vysokých škol po vzoru podobného postupu ze zahraničí. O tom uvažuje také v rámci nastavení nových pravidel pro vstup do své hlavní budovy Filozofická fakulta UK.
Naopak Kalvach ale nevidí tento krok jako nejvhodnější. „Co se týče boxů na zavazadla, o tom teď neuvažujeme, protože to neřeší problém vnesení nebezpečného předmětu do objektu. Jen pro představu – i zavazadlo o velikosti běžného batohu unese řekněme pět kilogramů výbušniny,“ dodal Kalvach s tím, že takové množství dokáže zničit třeba celé spodní patro budovy.
Naopak v některých objektech Univerzita Karlova zvažuje, že nainstaluje kamerový systém, který dokáže zachytit i některé specifické zvuky, jakým je například střelba, a velmi rychle tak spustit varování.
