Čeští lékaři vyzývají: Podívejte se, jak mrzačí petardy, ohňostroj si odpustíte

„Nejčastější poranění jsou způsobená zábavní pyrotechnikou, která je nesprávně skladovaná,“ říká Zdeněk Dvořák z brněnské Fakultní nemocnice u svaté Anny (FNUSA).

Pacienti se zničenými končetinami u nich na Klinice plastické a estetické chirurgie končí pravidelně. „Většinou tu máme těžkou devastaci dlaňových struktur, rozdrcené kosti. Nejčastější jsou poranění dlaní a prstů, protože pyrotechnika vybuchne předčasně v ruce,“ popisuje svoji zkušenost.

Rachejtle ale mají na svědomí i plno dalších zranění. „Měli jsme tu člověka, kterému vybouchla římská svíce, střepiny měl v krku i různě po těle,“ vzpomíná chirurg.

Jeho pacienty čeká zpravidla několik měsíců rehabilitací, cvičení a návštěv lékařů. S následky se potom často potýkají celý život.

Úrazů v období okolo Silvestra pravidelně přibývá. Například do Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) přivezou poslední den roku vždy minimálně jednoho pacienta s vážným poraněním způsobeným pyrotechnikou. S menšími úrazy pak lidé přicházejí i na Nový rok.

Kombinace alkoholu a výbušnin vytváří nebezpečný koktejl. „Vánoční večírky a oslavy obecně vedou k tomu, že pacientů v důsledku alkoholového opojení máme víc,“ podotýká chirurg VFN Filip Burget.

To potvrzuje i Dvořák z FNUSA. Na jejich klinice podle něj končí dvě typické skupiny pacientů – mladí chlapci a starší opilí muži. „Ženy jsou rozumnější,“ krčí rameny chirurg.

Fotografie Seznam Zprávám poskytli lékaři jako odstrašující příklady a prevenci pro používání pyrotechniky.

Rušno nebývá jen na chirurgii, ale také v popáleninových centrech. Nejčastěji do nich přicházejí lidé s popáleným obličejem nebo se zasaženýma rukama.

„Nejhorší jsou zásahy obličeje a očí. Často u nás jsou kombinovaná zranění – pacient má nějaké tržné, zhmožděné rány nebo amputační poranění a do toho popáleniny,“ popisuje Robert Zajíček, přednosta Kliniky popáleninové medicíny FN Královské Vinohrady v Praze a 3. LF UK.

Lidé by podle něj neměli zapomínat ani na děti. „Nejsou si vědomy rizik. Přitom v 90 procentech lze zraněním předcházet,“ myslí si. Dodává, že naprostá většina úrazů je způsobená neopatrností nebo nepozorností.

Případy, kdy lidé riskují nebo neodhadnou množství alkoholu, zbytečně zatěžují zdravotníky. „Strávíte s tím pacientem několik hodin na operačním sále. Do toho tady máme další zranění, ale sál je v tu chvíli vyblokovaný třeba na dvě tři hodiny,“ upozorňuje Burget.

„Pacienty, kteří jsou posílení alkoholem, navíc nemůžeme včasně operovat. Hrozí tam další rizika.“

Přišívání ruky v dlani trvá přibližně 10 hodin, prstu tři až čtyři hodiny. „To znamená, že když přišíváte čtyři prsty, máte práci na 12 až 16 hodin,“ vypočítává Dvořák.

Chirurgické zákroky tohoto typu jsou velmi složité. „Musíte přebrat, co je a není vitální, zapřemýšlet, jakým způsobem a co z toho poskládáte.“

Lékaři se při nich zaměřují na zajištění co největší schopnosti úchopu. „Vždycky se snažíme zachránit palec, tvoří padesát procent úchopu ruky. Základ je ,klepítko‘,“ komentuje Dvořák a předvádí jednoduché gesto. Tři prsty jsou nezbytné pro většinu běžných úkonů.

S rozšiřováním zábavní pyrotechniky ale podle něj paradoxně ubylo těžkých případů. Nejhorší úrazy vznikaly v době, kdy si lidé doma míchali vlastní výbušniny.

„Měli jsme tady chronického pyromana, kterému to ustřelilo prvně jednu ruku, pak druhou ruku, nakonec přišel o zrak. A přesto dál výbušniny míchal,“ popisuje Dvořák.

Lidé s poškozenými končetinami podle něj často chybují v první pomoci. Základem je amputáty nemrazit, ale zabalit například do vlhkého ručníku a sáčku. To celé by pak člověk měl vložit do druhého sáčku s ledem a vodou, přibližně v poměru 1:2.

Dvořák apeluje na důsledné dodržování bezpečnostních zásad při manipulaci s pyrotechnikou. „Problém nastává, když se používá nesprávně, anebo když ji lidé nějakým způsobem modifikují. Takzvané ,piráty‘ lidé třeba zalévají do sádry a dělají si z nich domácí granáty. A pak jim to bouchne v ruce,“ uvádí příklad.

Rada jeho kolegy z VFN je jednodušší: petardám se vyhýbat. „Chápu, že pro někoho Silvestr bez ohňostroje není Silvestr. Ale následky mohou být opravdu závažné,“ shrnuje Burget.

Zdena Slaná z České agentury pro standardizaci zase doporučuje kontrolovat technické normy výbušnin. „Pokud si potenciální kupující takový výrobek alespoň ověří, že jím kupované zboží odpovídá požadavkům technických norem, má přece jen o něco vyšší jistotu bezpečnosti daného produktu,“ upozorňuje.

Vodítkem může být soubor technických norem ČSN EN 15947 týkající se výrobků zábavní pyrotechniky. V nich lze najít nejen popis toho, jak má být výrobek označen, ale i jaké má mít vlastnosti.

Za zranění si ale mnohdy lidé nemohou sami. V nemocnicích totiž pravidelně končí i lidé, které zasáhla třeba zbloudilá rachejtle. „Je důležité, aby si lidé dávali pozor. Je to obecně velmi nebezpečná akce,“ uzavírá Zajíček.